Bodla by planetu do oka i ucha. USA tápou nad novou ruskou vesmírnou zbraní

Bodla by planetu do oka i ucha. USA tápou nad novou ruskou vesmírnou zbraní
Autor fotografie: Vytvořeno umělou inteligencí / Chat GPT|Popisek: Ruský satelit ve Vesmíru (ilustrační foto)
20 / 05 / 2024, 06:00

Blackout, výpadek internetu, telefony bez signálu, civilní i vojenská komunikace hluchá. Tento černý scénář by mohla napsat masivní sluneční erupce směrem k Zemi nebo také nová ruská vesmírná jaderná zbraň, jejíž podstata je zatím zahalená oparem nevědomí, před kterou varuje americká vláda.

Tato katastrofa by měla za následek chaos, paniku, nepředstavitelné dopady na ekonomiku, a pokud by se k tomu přidalo ještě třeba přerušení podmořských datových kabelů v uzlech, západní civilizace by se vrátila do doby kamenné. Na hrozbu sabotáží podmořských kabelů se již připravují italské ponorky. Mallory Stewart, náměstek amerického ministra zahraničí pro kontrolu zbrojení, odstrašování a stabilitu, diskutoval o vývoji ruských jaderných protidružicových zbraní ve zcela nových podrobnostech. V debatě, kterou pořádal think-tank Centra pro strategické a mezinárodní studie (Center for Strategic and International Studies) naznačil, že Rusko již disponuje specifickým druhem tajného testovacího zařízení ve vesmíru, který má být součástí vývoje jaderné protidružicové zbraně na oběžné dráze.

Panují obavy, že v případě použití by mohla zbraň učinit nízkou oběžnou dráhu Země (LEO) zcela nepoužitelnou, a to i na delší dobu. Zatímco vzdálenější geostacionární oběžná dráha, (GEO) by zůstala neporušena. Ta se používá pro družice, které musí zůstat neustále nad jedním konkrétním místem, což platí třeba pro telekomunikační satelity. Tato dráha se hodí třeba i pro družice sledující počasí, protože nepřerušeným sledováním jedné oblasti se dají mnohem snáze přijít na případné trendy.

Nízký orbit je prostor mezi 160 a 1000 kilometry nad zemským povrchem a nejčastěji se využívá k družicovému snímkování, protože čím blíž jste k povrchu, tím větší rozlišení mohou mít pořízené snímky. Na této dráze obíhá také ISS. Ke komunikaci se hodí jako součást velkých družicových sítí, jako je třeba Starlink poskytující internetový a digitální signál. Počet satelitů na LEO už překročil 15 000.

 

Ruská vesmírná jaderná zbraň nebo jen testovací zařízení?

 

Podle Stewarta jsou Spojené státy velmi znepokojeny možností, že Rusko zvažuje začlenění jaderných zbraní do svých protivesmírných programů. „USA si byly vědomy ruského úsilí o tento druh schopnosti již několik let, ale teprve nedávno jsme byli schopni provést přesnější hodnocení jejich pokroku," uvedl Stewart. Náměstek nicméně během rozhovoru několikrát zdůraznil, že americká vláda nepovažuje získané zpravodajské informace za důkaz, že Rusko tuto schopnost už nějakým způsobem nasadilo. Pravděpodobně se jedná jen o testovací zařízení. 

Ruská část ISS

Rusko slovy tiskového mluvčího Kremlu Dimitrije Peskova už v minulosti veřejně prohlásilo, že zmíněný satelit slouží pro vědecké účely, což je ale podle USA kvůli radiaci nemožné. "Nemluvíme o zbrani, která může být použita k útoku na lidi nebo ke strukturálnímu poškození na Zemi (...) naši analytici odhadují, že detonace jaderného zařízení v určitém místě na oběžné dráze by způsobila, že by nižší orbita Země byla po určitou dobu nepoužitelná," uzavřel Stewart. Podle jeho kolegy náměstka ministra obrany pro vesmírnou politiku Johna Plumba by se nízká oběžná dráha mohla stát nepoužitelná na rok.

 

Rusko si připravuje půdu nebo hraje o čas?

 

Tomu, že Rusko vypouští pokusné balonky, naznačují i formální kroky. Koncem dubna vetovalo rezoluci Rady bezpečnosti Organizace spojených národů (OSN), kterou navrhly USA a Japonsko. Zmíněná rezoluce nařizovala členům, aby dodržovali článek 4 Smlouvy o vesmíru z roku 1967. Ten Rusko podepsalo před 56 lety a zakazuje zemím umisťovat jaderné zbraně na oběžnou dráhu nebo na jiná nebeská tělesa. Smlouva rovněž zakazuje zemím vyvíjet jaderný arzenál nebo jiné zbraně hromadného ničení pro použití na oběžné dráze. Rusové dost možná ale hrají jen o čas. Následně totiž na půdě OSN prostřednictvím svého velvyslance Vasilija Nebenzii rozeslali vlastní přísnější návrh se zákazem všech typů zbraní s poukazem na skutečnost, že americko-japonský návrh údajně nezašel dostatečně daleko. 

Zasedání Bezpečnostní rady OSN

 

Laserové zbraně v Kazachstánu

 

Rusové, respektive Sověti přemýšleli, jak „oslepit“ nepřítelské satelity už v 60. letech, za éry Nikity Sergejeviče Chruščova. Pod zařízením s kódovým označením Terra - 3 se schovávalo laserové testovací centrum nacházející se na testovací střelnici antibalistických střel Sary Shagan v oblasti Karaganda v Kazachstánu. Komplex byl původně sice postaven pro testování konceptů protiraketové obrany, ale od těchto pokusů bylo upuštěno poté, kdy došlo k podpisu smlouvy o antibalistických střelách. Zařízení se následně vybavilo několika vysoce výkonnými lasery: rubínovým ve viditelné části světelného spektra a infračerveným laserem s oxidem uhličitým. Experimenty ve snaze oslepit senzory prolétajících satelitů nicméně prokázaly neschopnost doprovodného sledovacího systému zaměřit lasery s požadovanou úrovní přesnosti, aby byly účinné.

 

Tagy článku