Mainstreamové média v Německu oslavují příchod uprchlíků. Německá veřejnost je rozpolcená a bojí se říci veřejně svůj názor.
V současnosti probíhá největší imigrační krize od druhé světové války, v pohybu je kolem šedesáti milionů lidí, kteří prchají z válkou zasažených nebo chudých oblastí. Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky uvedl, že jenom v Sýrii je mimo domov přes 7,6 milionů lidí a jedná se tak o největší migrační krizi vyvolanou jediným konfliktem.
Mezitím co Austrálie a nyní již i Velká Británie (nakonec jsou to státy Commonwelthu) jednoznačně odmítají přijímat další imigranty, ať se jedná o ekonomické nebo politické uprchlíky, v Německu je situace odlišná.
Australská operace proti nelegálním uprchlíkům slaví úspěch.
Britský ministr zahraničí: "Záškodničtí uprchlíci ohrožují naši životní úroveň"
Německá kancléřka Angela Merkelová v neděli 16. srpna uvedla, že problém migrantů, čelících bezprecedentní humanitární krizi, zaměstná členy EU ještě více než situace zadluženého Řecka a stabilita eura. "Otázka, jak si dokážeme poradit s migranty (...), nás zaměstná více, mnohem více než Řecko a stabilita eura," řekla kancléřka televizi ZDF. "Potřebujeme společnou evropskou azylovou politiku," naléhala. Naznačila také přání projednat tento problém s francouzským prezidentem Françoisem Hollandem. (Zdroj: m.ihned.cz).
Poznámka redakce: Obávám se, že nepotřebujeme společnou imigrační politiku. Většina uprchlíků touží zakotvit právě v Německu. Potom ještě ve Švédsku, Rakousku, Velké Británii, Belgii, Holandsku nebo Švýcarsku. Nežádají o azyl v Česku ani v dalších východoevropských zemích a ani po tom nikdo z nich (až na výjimky) neuvažuje.
Server ParlamentniListy.cz dnes zveřejnil článek převzatý z německého Deutsche Welle:
Centrální vláda se uprchlíky snaží rovnoměrně přerozdělovat do všech spolkových republik. Místní lidé s takovým přístupem většinou nejsou spokojeni, protože regionální vlády k těmto účelům dostávají značné finanční prostředky a uprchlíci, .... požívají stejných výhod jako příjemci sociálních dávek z řad německého obyvatelstva. „Abychom měli peníze, musíme chodit každý den do práce. Obyvatelé uprchlického domu ve Wolgastu dostávají zdarma třeba i nábytek, peníze na nájem i další věci,“ zlobí se asi třicetiletá žena z města Tutow, která nechce uvést své jméno.
Na toto téma se diskutuje i před obchodem s elektronikou. „Je to citlivé téma, ale myslím, že tito uprchlíci si zaslouží náš soucit a solidaritu. Zejména ti, kteří přicházejí z oblastí, kde zuří válka,“ cituje Deutsche Welle nejmenovaného zaměstnance obchodu. Jeden z jeho kolegů však má odlišný názor. „Spousta lidí už nyní pobírá sociální dávky, protože nemají práci. A do toho teď přichází ještě uprchlíci. Kdo to nakonec všechno zaplatí? My všichni.“ Podobný je i názor dvou manželských párů ve věku kolem padesáti let, kteří si užívají dovolenou na luxusní jachtě kotvící při západu slunce ve Štětínské zátoce. „Někteří lidé pracují půl století, aby získali alespoň malý důchod. Teď sem přicházejí lidé z jiných zemí a získají hned byt a každý měsíc na ruku peníze. Navíc proto nemusí vůbec nic dělat,“ říká jeden z mužů.
V Německu staví pro uprchlíky i stanové tábory, místní občané se bouří
O negativních reakcích německých obyvatel se příliš nedozvíme. Mainstreamová média v SRN překládají buď jen prostá fakta o počtu vyřizovaných žádostí o azyl, o stavbě dalších a dalších zařízení pro uprchlíky, o náboru dalších zaměstnanců na sociální odbory radnic nebo o posilování počtu policistů.
Německo přestalo zvládat příliv uprchlíků. 45 tisícům azylantů nebyly sejmuty otisky
Redaktoři deníku Deutsche Welle se nedávno inspirovali návrhem německé Strany zelených umožnit Němcům za poplatek 20 EUR ubytovat v jejich domovech žadatele o azyl. Podle jejich průzkumu více než polovina lidí uvedla, že by byli ochotni otevřít své dveře žadatelům o azyl, přinejmenším z principu, ale současně někteří z nich doplnili, že jejich aktuální životní situace jim to nyní nedovoluje. Když se jich redaktoři zeptali, zda si mohou k jejich odpovědi pořídit jejich fotografii, nestačili se divit - následovaly totiž zmatené až rozzuřené reakce respondentů typu: "Ne, nechci." nebo "Děláte si ze mě legraci?" nebo "Brzy se uzdrav!".
Na dotaz proč nejsou ochotni zveřejnit se se svým názorem odpovídali: "K tomuto tématu bych raději nedával žádné prohlášení na veřejnosti" nebo "Slyšíte celou dobu o útocích proti uprchlíkům. Nechci s tím mít nic společného," "Vy novináři vůbec netušíte co se děje,.....média slouží svým vlastním zájmům...nejste důvěryhodní...Za celý život jsem nikdy nečetl důvěryhodnou informaci v mainstreamových médiích." A tak to šlo dál a dál.
Uprchlický průmysl v Německu. Na podnikatele čeká až 5,6 miliardy EUR
Dnes německá vláda projednává situaci uprchlíků v zemi a upozorňuje, že původní odhady počtu žádostí o azyl kolem 400 tisíc se zvýšily až jednou tolik - do konce roku budou německé úřady vyřizovat až 800 tisíc žádostí. Jedním z německých lákadel je pro uprchlíky vysoký standard a finanční podpora (to uvedla předsedkyně parlamentní frakce Křesťansko-sociální unie (CSU) ve spolkovém sněmu Gerda Hasselfeldt).
Pozadu s pozitivním hodnocením imigrační vlny nezůstal ani server Zeit online, ve kterém vyvrací deset mýtů o uprchlících v Německu. Mimo jiné uvádí:
V řadě německých spolkových zemí došlo k viditelnému snížení populace a lidé tam nechtějí žít. V mnoha městech je řada prázdných bytů. V Hesensku v současné době není ani jeden uprchlík na 1000 obyvatel. V Schwandorfu v Bavorsku jsou jen dva uprchlíci. A v Berlíně, v jednom z míst nejvíce zatížených uprchlíky, jich ve skutečnosti žije 4,5 na 1000 Berlíňanů. V průměru jsou v současnosti v Německu jen asi dva žadatelé o azyl na 1000 obyvatel. Přitom ve Švédsku je to čtyřikrát víc.
Není jasné, proč se německá veřejnost tolik obává v posledních týdnech veřejně projevit svůj názor. Možná proto, že každý, kdo má negativní postoj k uprchlíkům, je označen za xenofoba a rasistu? Nebo se na postojích německé veřejnosti podepsala šedesát let stará temná minulost?