Bude ve Francii výjimečný stav navždy? A co na to demokracie?

Autor fotografie: Flickr.com|Popisek: francouzská vlajka

KOMENTÁŘ

Francouzská vláda hodlá prodloužit výjimečný stav až do července příštího roku, kdy se uskuteční prezidentské volby. Výjimečný stav trvá již od listopadu 2015 po teroristických útocích v Paříži. To znamená, že celkově by v červenci 2017 trval už skoro dva roky. To vyvolává v jedné z kolébek demokracie i přes stálá rizika teroristického útoku mnoho otazníků.

Takto dlouhý výjimečný stav totiž nutně zasahuje do občanských práv obyčejných Francouzů. Výjimečný stav je tak na druhé straně také kontroverzní opatření, protože i přes jeho trvání nechrání účinně zemi před terorismem. Francie by se měla v prvé řadě raději zaměřit na efektivní činnost tajných služeb, které před teroristickými útoky vždy fatálně selhaly.

Druhou stranou mince výjimečného stavu je pak jeho možná kontraproduktivita. Jeho zavedení totiž mimo jiné může zakázat či rušit veřejná shromáždění. Jsou tak v tomto případě potlačena základní lidská a občanská práva člověka, zakotvená v každé demokratické západní ústavě.

I když byl výjimečný stav prodloužen do července příštího roku, dá se předpokládat, že bude stále ,,uměle" prodlužován.  To by před volbami, ale i po nich mohlo zčásti kompromitovat celý politický establishment Francie. Přední francouzští politikové by tak museli před volbami kalkulovat i s možnými negativními důsledky, protože v očích voličů by to byli oni, kdo systematicky ,,okrajují" demokracii a základní lidská a občanská práva. A to i kdyby nenastal v tomto čase žádný teroristický útok.