Bezpečnostní expert Realistů docenta Robejška Jiří Hynek nastínil na stranickém blogu, v jakých mantinelech by si představoval budoucnost české armády, o jejíž reformě se vedou dlouhé debaty.
Od ohlášení kandidatury Realistů do sněmovních voleb 2017 uplynuly přesně tři týdny a strana pomalu začíná odhalovat střípky programu. Odborník na bezpečnost Jiří Hynek se na stranickém blogu vytasil s nástinem moderní armády České armády, která může obstát ve stále se měnícím světě a měla by odolat hrozbám.
Chybou podle Hynka bylo, že po skončení studené války začal v celé Evropě, tedy i u nás, převládat pocit absolutního bezpečí.
„I my jsme této atmosféře podlehli. Byla zrušena povinná vojenská službu a přešli jsme na profesionální armádu. A s časem, jak jsme postupně omezovali výdaje na obranu, tak se zmenšovaly naše vojenské síly až na samou hranici jejich funkčnosti,“ hodnotí současný stav bezpečnostního sboru v úvodu příspěvku Hynek.
Podle experta však není třeba měnit nic na našem členství v Severoatlantické alianci (NATO), profesionální armádě, dobrovolných aktivních zálohách a všeobecné branné povinnosti. Nutné je však podle Hynka tento systém doplnit.
„Profesionální armáda je a musí být základem našich mírových sil. Ale vždy bude pouze základem, na kterém se obrana země dá stavět. Kromě profesionálních vojáků máme dobrovolné aktivní zálohy. Jejich příslušníci si určitě zaslouží naše velké uznání a jsou důležitou složkou naší obranyschopnosti. Ale jejich síly jsou omezené a pro obranu nedostatečné. Zkuste si představit, jak by asi u nás vypadal náš státní rozpočet, kdybychom výběr daní nechali na jeho dobrovolných plátcích. A u obrany naší země tento model považujeme za normální?“ táže se s nadsázkou.
Autor dále porovnává systém obrany v jednotlivých zemí EU. Připomíná, že kupříkladu pětimilionové Finsko nikdy nezrušilo povinnou vojenskou službu a je schopno mobilizovat 230 tisíc vojáků. Se základní vojenskou službou v různých formách se pak můžeme setkat v Dánsku, Estonsku, Litvě, Rakousku, Švýcarsku, Řecku, Norsku nebo na Kypru. Chybou Švédska podle Hynka bylo, že povinnou vojenskou službu před nedávnem zrušilo, aby ji v dalších měsících opět hodlalo zavést. „Je vidět, že zvláště malé země umí reagovat na vzrůstající bezpečnostní rizika v Evropě. Otázka „Jsme připraveni na obranu naší země?“ by měla spíše znít „Jsme schopni zajistit obranu naší země, aniž bychom zavedli povinnou vojenskou službu?“ Odpověď na obě otázky zní stejně, a to NE,“ soudí Hynek.
Základní vojenská služba by podle experta neměla vypadat jak v dobách v době studené války, ale jde prý o podstatu, uvést v život relativně krátký, zato velmi intenzivní výcvik, během něhož by jeho účastník získal základní vojenské znalosti.
„Bohužel jedním z důsledků profesionalizace armády bylo odcizení lidí od obrany své země. Přesvědčení, že „když platím daně, tak ať se oni starají,“ neodvrátilo od zkázy ani starověký Řím,“ připomíná hořkou zkušenost Realista. Obnovení základní vojenské služby v podobě několikaměsíčního intenzivního výcviku má být základním požadavkem pro případné povolebního vyjednávání.
čtěte také:
Tagy