Budoucnost Evropské unie? V pátek se zřejmě rozhodne, jak dál

Budoucnost Evropské unie? V pátek se zřejmě rozhodne, jak dál
14 / 09 / 2016, 10:15

Nejvyšší představitelé 27 unijních zemí bez Británie se v pátek sejdou v Bratislavě, kde by měli jednat o budoucnosti bloku po brexitu.

Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker dnes dopoledne ve Štrasburku vystoupí v Evropském parlamentu s projevem "o stavu Evropské unie". Šéf komise nepochybně zmíní brexit a připomene, že s Londýnem unie a její země nezačnou o vystoupení vyjednávat do chvíle, než Britové svůj záměr odejít oficiálně oznámí.

Za brexit může šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker

Velkým tématem by mohla být migrační krize a vnitřní i vnější bezpečnostní problematika, včetně boje s terorismem. Unie se snaží vlnu běženců omezit dohodou s Tureckem, která ovšem znamenala také některé nepopulární závazky z evropské strany, například vízovou liberalizaci. Ve snaze zvládnout migrační krizi chce EU přeorientovat svou politiku například vůči africkým zemím, aby unijní pomoc a podpora byla spojena s jejich lepší spoluprací.

V bezpečnostní oblasti by se Juncker mohl zmínit o posilování evropské vojenské spolupráce. Do konce roku chce mít EU funkční společnou námořní pohraniční stráž a členské země nyní přichází s dalšími nápady a iniciativami.

Reakce na brexit: EU navrhuje celoevropskou armádu

Všechny body Junckerova vystoupení ale zřejmě budou směřovat ke snaze představit EU po britském referendu jako nadále funkční organizaci, která má pro občany svých členských zemí význam.

Předseda Evropské rady Donald Tusk připustil, že nejlepší způsob, jak se vypořádat s nesčetnými krizemi, jimž čelí Evropská unie, je, aby členské státy zprostředkovávaly společná řešení. Cesta tudíž podle něj nevede přes poskytování ještě více pravomocí centralizovaným institucím EU v Bruselu.

Tusk zkritizoval slabiny EU zejména co se týče její obranyschopnosti a přijímání rychlých rozhodnutí. Neznamená to podle něho ale, že by se Evropská unie měla proměnit v normální stát. Voliči členských zemí chtějí mít větší rozhodovacích pravomoci, což znamená, že by tíhu odpovědnosti měly opět více přebírat evropské státy. To ale vyžaduje, aby úzce spolupracovaly, podporovaly jednou dohodnuté priority, a ne aby při zakrývání vlastních neúspěchů se strefovaly do EU jako do nutného zla.

Polská premiérka Beata Szydlová včera při schůzce s Donaldem Tuskem vyzvala k zajištění větší samostatnosti členských států Evropské unie, která by tak měla zvrátit dosavadní stmelující proces. Tusk šéfce vlády, která se vyznačuje tvrdou kritikou evropské integrace, podle agentury AP odvětil, že o "unii je třeba pečovat, a ne ji napadat a zpochybňovat."

Polsko a další země střední a východní Evropy naléhají na změny v unii a poukazují přitom na to, že EU vystupuje vůči členským státům příliš autoritářsky. Brexit je podle nich zaviněn právě tímto jednáním. Mezi reformními požadavky je posílení role vlád a parlamentů jednotlivých států na úkor institucí Evropské komise.

Premiér Sobotka: NATO a EU jsou pro nás zásadní. A potřebujeme společnou evropskou armádu

"Tento summit musí být prvním impulzem na cestě ke změnám v Evropské unii. EU se musí změnit, musíme ji reformovat. Evropští činitelé nesmějí tyto reformy blokovat. Pasivita a neschopnost naslouchat pozorně hlasům společnosti v členských zemích vedly k brexitu," dodal.

Tusk ve Varšavě řekl, že migrační krize obnažila slabosti a chaos, které vládnou v oblasti bezpečnosti vnějších hranic EU. Ujistil, že mu velmi leží na srdci udržení stability EU. Proto na summitu chce jeho účastníky, mezi nimiž budou chybět zástupci Británie, přesvědčit, že "Evropa je schopná efektivně kontrolovat a bránit svoje vnější hranice".

Německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier v souvislosti s brexitem uvedl, že se nedá očekávat, že by zbývající sedmadvacítka učinila výrazné kroky k prohloubení integrace. Šéf německé diplomacie také nepředpokládá žádné přepracování základních unijních smluv.

Podle Steinmeiera postrádá EU odhodlání k ráznému prohloubení integrace. Neměla by se tedy pouštět do změny svých základních dokumentů, protože to by znamenalo dlouhé a složité vyjednávání, které by unii podle ministra zanechalo "uprostřed ničeho".

Zdroj: ČTK

 

 

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace