Autor fotografie: Securitas|Popisek: Jan Peroutka
Security magazín hovořil s generálním ředitelem bezpečnostní agentury SECURITAS Janem Peroutkou, který do funkce nastoupil v lednu 2019 po svém předchůdci Michalu Kuníkovi. Co si myslí Peroutka o stávajícím trhu na poli poskytování bezpečnostních služeb? Přinese podle něho změnu k lepšímu připravovaný zákon o soukromé bezpečnostní činnosti? O tom a dalších tématech se více dočtete v našem rozhovoru.
Jak se změnil trh v oblasti komerční bezpečnosti od roku 2005, kdy jste začal pracovat v oboru? Jakou největší změnu Vy osobně registrujete?
Za těch 15 let se trh poměrně změnil, to je samozřejmé. Rozhodně se výrazně zvýšily ceny, náklady, mzdy, to je jeden aspekt. Na druhé straně se mění potřeby zákazníků směrem od běžného pracovníka k bezpečnostním technologiím, digitalizaci, do ,,hry” nám vstupují nova rizika, jako například terorismus, apod. , Také mateřské společnosti více mluví svým dceřinkám v ČR, jakým způsobem dodržovat bezpečnostní standardy. To si myslím, že je trend, který je rozhodně vidět v posledních 10-15 letech.
Vy jste nastoupil zhruba před rokem po Michalovi Kuníkovi. Jaké jsou Vaše priority v roce 2020?
Já vlastně pluji v globální společnosti SECURITAS, a to je velká loď, která se celosvětově plaví určitým směrem. I Securitas se přirozeně globalizuje. Myslím si, že ještě 10 let zpět Securitas v každé zemi fungoval trochu jako frančíza, lokálně Securitas inovoval, vymýšlel, přinášel různé novinky. Zároveň cítím, že i tento rozvoj se globalizuje. Dnes je snaha poskytovat stejná řešení ve všech zemích Evropy a ČR samozřejmě nezůstává pozadu, takže se snažíme implementovat evropské standardy na české podmínky. Je to někdy trochu složitější, protože nelze ty věci dělat v našich podmínkách tak, jako to například dělají ve Švédsku, na druhou stranu máme mnoho projektů, které jsou podle mého názoru velmi přínosné pro naše zákazníky. V roce 2020 budeme kráčet touto cestou, to znamená cestou inovací, digitalizace, technologií, vzdáleného monitoringu. Zároveň nadále neopouštíme náš dlouhodobý cíl, tzn. hledáme cesty, jak efektivně optimalizovat drahou lidskou sílu, která na jednotlivých zakázkách je.
Horkým tématem několika posledních let je jistě zákon o soukromých bezpečnostních službách. Po něm volají jak profesionálové v oboru komerční bezpečnosti, tak politikové. Proč je podle Vás potřeba přijmout tento zákon?
Já mám k dispozici poměrně hodně informací, jak je evropský trh nastaven v různých zemích. Když vidím nastavení v zemích západní Evropy, tak si říkám, že by bylo úžasné, kdybychom se jednou v ČR dopracovali k podobnému modelu. Trh je v západní Evropě nastaven tak, že je zcela transparentní a všem účastníkům trhu se žije daleko lépe. Je to služba, která je zkrátka čistá. Mohu vám dát několik příkladů. Třeba ve Švédsku je to tak, že strážní jsou rozděleni do kategorií A, B, C, D,E a na rok 2020 je stanoveno, že strážný bude v kategorii A brát tolik švédských korun, v kategorii B, C a D tolik korun, a to platí pro celé odvětví, pro všechny firmy stejně. A kdo je ve Švédsku strážný, tak je zkrátka transparentní, kolik bude brát peněz a není o tom vůbec žádná debata. Jestliže zákazník přemýšlí, kdo mu bude hlídat jeho továrnu, tak ví, kolik budou činit mzdy těch strážných a vede debatu s poskytovateli o tom, co bude přidaná hodnota, ale není diskuse o tom, kolik budou strážní brát. V ČR je to jinak, protože máme i trh jinak nastaven, takže naši konkurenti vyhrávají státní zakázky za peníze, za které prostě nelze v rámci platné legislativy službu poskytovat. Mám na mysli nejnižší cenu. Je to dáno samozřejmě tím, že mnoho konkurenčních firem zde pracuje s invalidy, kde jsou všichni zaštítěni dotacemi od státu, na druhou stranu přebíráme různé zakázky po naší konkurenci, většinou malých firmách, jež zaměstnance neplatily řádně, a to je prostě něco, co bychom potřebovali v ČR vymýtit, aby podnikání v našem oboru bylo opravdu standardizované.
Generální ředitel bezpečnostní agentury SECURITAS Jan Peroutka
Bylo by skvělé, kdyby k tomu nový zákon přispěl, já jsem trošku pesimista s ohledem na všechny změny, které se za posledních několik měsíců staly, tak si nejsem jistý, že nám ten zákon opravdu přinese vyčištění trhu. Já to vyčištění vidím ve dvou směrech - první právě ve výplatách lidí tak, aby byla nějaká garance, že si strážní opravdu vydělali, na co mají nárok, druhá věc je garance práce těch společností. Mám pocit, že mnoho firem se dostává do modelu, že dodáme ,,ruce a nohy”, ale tam vlastně končí ta práce, a my jsme tak trochu vnímáni jako personální agentura: Dodejte nám na vrátnici dva strážné. To si ale myslím, že je velmi málo. My bychom měli být profesionálové, kteří řeknou, že zde máte nějaká rizika, existují určité nástroje na jejich eliminaci, je to možná strážný, který musí dělat vymezenou činnost, aby to pro vás mělo smysl, a pak teprve v následném bodě hovoříme o tom, že ten strážný něco stojí. Dnes však většina zákazníků na trhu říká, abychom mu řekli hodinovou cenu za strážného, my jich potřebujeme zrovna šest. Nikdo se už nezabývá tím, jestli tam těch šest strážných potřebuje, jestli se to nedá řešit jinak a zda to nejsou vyhozené peníze.
Z jakého důvodu nemá ještě dnes ČR jako jediná z EU speciální právní úpravu, která by zákonně regulovala soukromou bezpečnostní činnost?
Je to určitě více důvodů. Z mého pohledu to může být to, že se neumíme jako poskytovatelé dohodnout nebo sjednotit na určitých pravidlech, příkladem je to, kolik máme asociací, které spolu mluví i nemluví. Pak jsou zde různé vlivy, které prostě nesouhlasí s mým pohledem na věc. Pro mnoho konkurentů je stávající stav možná vyhovující a standardizace naopak nevýhodná. Bohužel tady nevznikla dostatečná politická vůle i protestní hlas lidu k tomu, aby někdo jasně řekl, pojďme to změnit a standardizovat.
Váš předchůdce Michal Kuník před dvěma lety prohlásil na jednom kulatém stolu: ,,Na našem trhu je džungle. Kdykoli jedu na zahraniční mítink a řeknu, že v ČR podniká 6447 agentur, tak všem spadne brada." Je právě tato roztříštěnost českého trhu v oboru komerční bezpečnosti zásadní z hlediska poskytované kvality služeb?
Ano, je z mého pohledu zásadní. To, s čím se setkáváme, když střídáme menší společnosti u zákazníka, je fakt, že mnoho věcí je neřešených, rizika jsou nepokrytá. Odbornost malé firmy v mnoha aspektech nestačí na to, co zákazník potřebuje. Teprve když přijdeme my, tak zákazníkovi obrazně řečeno otevřeme oči. Třeba v Belgii si kolegové stěžují, že je přeplněný trh a jak to mají těžké, nicméně těch firem, co tam podniká v oboru komerční bezpečnosti je daleko méně než u nás, takže v tomto bodě s panem Kuníkem souhlasím.
Dalším z kontroverzních témat jsou pracovníci ostrahy. Na mnoha expertních stolech jsem slyšel, že právě pracovníci ostrahy nejsou důsledně proškolováni na krizové situace, např. evakuace. Nemá být výběr těchto pracovníků přísnější, přece jen mají poměrně velkou zodpovědnost?
Ano, měl by být rozhodně důslednější, zároveň narážíme na to, že ve stávajících platových podmínkách v dnešní době máme vůbec problém najít nějaké pracovníky. To je prostě problém, který je ruku v ruce závislý na penězích. Dám vám opět příklad ze Švédska, kde tamní strážný bere stejné peníze jako policista. To znamená, že ten člověk za to postaví dům, vychová rodinu, je to zaměstnání na celý život, a pak se samozřejmě na tuto pozici daleko lépe hledají uchazeči a je možnost si vybírat. Jestliže v ČR mají tito lidé zaručenou mzdu, tak s dnešní nezaměstnaností je ten trh práce na tom tak, že my jsme rádi, že vůbec někoho najdeme. Takže dokud těm lidem nebudeme schopní zaplatit více, než je zaručená mzda, tak nebudeme mít z čeho vybírat.
Jak probíhá školení pracovníků ostrahy právě v SECURITAS?
My si uvědomujeme, že jejich know-how je zcela zásadní. My jsme v roce 2019 obnovili Kariérní řád, což je právě vnitropodnikové vzdělávání, kdy se nesnažíme školit naše lidi pouze při nástupu. Tam, kde nás ale tlačila bota, bylo u lidí, kteří u nás dělali rok, dva či více, a s nimiž jsme již následně nepracovali dostatečně. Proto jsme rozběhli Kariérní řád, kde jim dáváme možnost se posunout svým know-how a zároveň si získat základ pro posunutí své kariéry v rámci naší společnosti. Kariérní řád má u nás několik stupňů, máme na to navázané peníze, když složí příslušnou zkoušku. Nás to stojí nemalé peníze, ale myslíme si, že to je cesta, jakým způsobem motivovat naše lidi, aby se vzdělávali a ocenit ty, kteří jsou ochotní na sobě pracovat.
Dalším aktuálně rezonujícím tématem je problematika ochrany měkkých cílů. Odborný seminář Ochrana měkkých cílů, který pořádala v únoru SECURITAS ČR, se zabýval technologickými řešeními jejich ochrany. Jakými konkrétními prostředky může SECURITAS přispět k většímu zabezpečení těchto cílů?
Na to není univerzální odpověď. Je to určitě o práci s každým zákazníkem, je třeba začít u měkkých cílů, ne u toho, kolik máte strážných, ale jaká rizika tady existují a jak je ten či onen objekt chráněn právě z hlediska možného napadení. To je diskuse, která musí probíhat u všech zákazníků, což je první krok k tomu, abychom si řekli, jaká rizika na daném objektu jsou, jak je lze eliminovat. Také je to o debatě, jak drahá jsou opatření na eliminaci zmíněných rizik a jakým způsobem dopadají do provozu daného objektu, protože nemůžeme jednoduše zavřít nákupní centrum jako bankovní sejf. Ten seminář podle mého názoru pomohl k tomu, abychom ukázali našim zákazníkům, že je třeba od začátku začít těmi riziky a říct si jasně, co hrozí a jak může přemýšlet útočník. A to, jaká konkrétní opatření - kamery, nebo změna režimového opatření u zákazníka, stálá fyzická ostraha a podobně - to je pak už k debatě právě na základě vyhodnocení konkrétních rizik, která jsou u individuálního zákazníka.
Jsou v současné době měkké cíle v ČR dostatečně chráněny před potenciálním teroristickým útokem?
To je jednoduché, slovo měkký cíl vlastně znamená, že je nelze stoprocentně ochránit a máme mnoho příkladů v Evropě, kde to riziko útoků je podstatně vyšší než v ČR. Takže je vidět, že stoprocentně ochránit měkký cíl nelze. Jsou země, kde naši zákazníci vynákladají obrovské peníze do zabezpečení měkkých cílů a snaží se minimalizovat rizika za cenu právě velkých nákladů. Dám vám příklad. V Turecku mají nákupní centra, kde každý prochází rentgenem či rámem, každé auto prochází scanem, které jede na parkoviště, po parkovištích chodí psi pro detekci výbušnin. Komplikuje to život zákazníkům nákupních center, stojí to neskutečné peníze, ale na druhou stranu ti, kteří prošli dovnitř, se cítí bezpečně, protože vědí, že všichni, kteří jsou vevnitř, prošli touto procedurou. V ČR naštěstí nejsme ve fázi, že by se lidé báli chodit do obchodů. My v Securitas máme možnost vidět, jak který zákazník v které zemi pracuje s ochranou měkkých cílů a máme mnoho případů řešení.
SECURITAS představila novinku v podobě služby Remote Video Solutions (RVS). Můžete nám prozradit, jak systém funguje a v čem je jeho přidaná hodnota, neboť pracuje bez zaměstnanců fyzické ostrahy?
Je to systém, který je založen na využití kamerových systémů u zákazníka a na pokročilé analýze obrazu. Ta myšlenka je jednoduchá. Jestliže je někde nějaká kamera, která něco sleduje, tak my chceme definovat, co je poplachem v daném obraze a jakým způsobem je ten poplach řešen vzdáleně. To znamená, že ho řeší náš operátor, který má k tomu více možností. Tou unikátní je možnost audiokomunikace, kdy okamžitě hlásíme narušiteli, že byl identifikován a ať opustí daný prostor, na cestě je zásah atd. Novinkou ve službě Remote Video Solutions je integrace s dalšími systémy, což přináší zákazníkovi obrovské výhody. RVS nyní zahrnuje také kontrolu vstupů či vjezdů do areálu a ovládání příjezdové brány. Pracovník centrály může prostřednictvím kamer dokonce provádět vizuální kontrolu, zda vpuštěná osoba vykonává to, co má. Jedná se o skutečně komplexní a především nákladově efektivní řešení, které šetří lidskou sílu.