ČD Cargo se podílí na přepravě ukrajinské kukuřice – význam železniční dopravy kvůli omezením na moři roste

Ukrajina a Rusko dosáhly 22. července dohody, která měla po měsících ruské blokády umožnit obnovit vývoz obilí a dalších zemědělských produktů z vybraných ukrajinských černomořských přístavů. Dohoda byla uzavřena v době, kdy skladovací kapacity narážejí na své limity, neboť velká část úrody pšenice z roku 2022 a přibližně 20 milionů tun obilí a olejnin sklizených v roce 2021 zůstává v ukrajinských skladech – kvůli blokádě je nelze přepravit. Dohoda má platnost 120 dnů, ale nedaří se ji naplňovat. Dosud vyplula jediná loď naložená 26 tisíci tunami kukuřice. Na významu v tomto ohledu nabývá alternativní způsob exportu železniční cestou, do kterého se nyní aktivně zapojila společnost ČD Cargo.

Státní dopravce ČD Cargo se zapojuje do dovozu významných ukrajinských zemědělských komodit. První vlak přepravil na 1800 tun ukrajinské kukuřice do německého přístavu Brake na konci května, tedy dvě měsíce před uzavřením rusko-ukrajinské dohody týkající se umožnění exportu námořní cestou, která je z hlediska kapacitních možností pro Ukrajinu prioritní.

Kukuřice je z ukrajinských vlaků překládána v Haniskách pri Košiciach. ČD Cargo za tím účelem disponuje sedmdesáti speciálními bulk-kontejnery ve dvou vlakových soupravách po dvaceti a patnácti vozech. Podle odhadů bylo od dubna až 200 vlaky přepraveno na 350-400 tisíc tun ukrajinských agrárních produktů. Objem ukrajinského vývozu za rok 2021 přitom dosahoval desítek milionů tun.

"Tyto produkty jsou zoufale potřebné k řešení celosvětové potravinové krize a zmírnění utrpení milionů lidí v nouzi po celém světě," uvedl generální tajemník OSN António Guterres v prohlášení, v němž ostře odsoudil ruský útok na Oděsu na konci července. Podle údajů amerického ministerstva zemědělství činil v roce 2021 ukrajinský zemědělský vývoz více než 27 miliard dolarů, což představuje 41 % celkového vývozu země.

Konkrétně je země významným producentem a vývozcem základních obilovin – životně důležitých komodit pro mezinárodní potravinový systém. Světový potravinový program, což je organizace OSN pro humanitární potravinovou pomoc, získává 40 % pšenice z Ukrajiny.

Ukrajinský zemědělský vývoz (2021):

Slunečnicový olej

•     Celkový objem vývozu: 6,4 miliardy dolarů
•     Objem: 4 950 000 tun (tržní rok 2021-2022)
•     Procento celosvětového vývozu: 1,5 mld: 46%
•     Pořadí mezi světovými vývozci: 1. místo v žebříčku
•     Nejvýznamnější trhy: Indie, Evropská unie a Čína.

Kukuřice

•     Celkový vývoz: 5,9 miliardy dolarů
•     Objem: 23 000 000 tun (tržní rok 2021-2022)
•     Procento celosvětového vývozu: 1,5 mld: 12%
•     Pořadí mezi světovými vývozci: 4. místo v žebříčku
•     Nejvýznamnější trhy: Čína, Evropská unie, Egypt, Írán a Turecko.

Pšenice

•     Celkový vývoz: 5,1 miliardy dolarů
•     Objem: 19 000 000 tun (tržní rok 2021-2022)
•     Procento celosvětového vývozu: 1,5 mld: 9%
•     Pořadí mezi světovými vývozci: 5. místo v žebříčku
•     Nejvýznamnější trhy: Egypt, Indonésie, Turecko, Pákistán a Bangladéš.

 Řepka

•     Celkový vývoz: 1,7 miliardy dolarů
•     Objem: 2 700 000 tun (tržní rok 2021-2022)
•     Procento celosvětového vývozu: 1,5 mld: 20%
•     Pořadí mezi světovými vývozci: 3. místo v žebříčku
•     Hlavní trhy: Evropská unie, Pákistán a Spojené království

Ječmen

•     Celkový vývoz: 1,3 miliardy dolarů
•     Objem: 5 800 000 tun (tržní rok 2021-2022), 17%
•     Pořadí mezi světovými vývozci: 3. místo v žebříčku
•     Nejvýznamnější trhy: Čína, Turecko a Saúdská Arábie.

Z uvedeného přehledu jasně vyplývá, že kapacitu lodní dopravy nemůže železniční cesta plně nahradit, a Ukrajina se snaží dosáhnout obnovení exportu námořní cestou. Již dnes je ovšem zřejmé, že i když se to podaří, ztracený čas znamená nenahraditelné ztráty a ohrožení pro situaci v cílových destinacích, jimiž jsou především státy Blízkého východu a Afriky; žádoucího objemu nebude možné dosáhnout také proto, že přístavní infrastruktura na Ukrajině je částečně nedostupná (okupovaná Ruskem), částečně poškozená. Dalším problémem jsou námořní minová pole a další rizika spojená s probíhající ruskou agresí. Tím důležitější pak je nalézání alternativních způsobů a především železnice.

Zdroj: Forbes, ČD Cargo, World Economic Forum