Čekání na zabijáka: je lidstvo připravené na návrat smrtících pandemií?

Čekání na zabijáka: je lidstvo připravené na návrat smrtících pandemií?
Autor fotografie: archiv redakce|Popisek: Válka na život a na smrt se dnes nevede mezi státy, ale v laboratořích- mezi lidstvem a vraždícími mikroby
26 / 02 / 2018, 14:30

Letos si lidstvo připomíná 100 let od úderu největší a nejsmrtelnější pandemie chřipky v dějinách lidstva. Podle některých údajů na její následky zemřelo až 100 milionů lidí, tedy více, než kolik si vyžádala 1. a 2. světová válka dohromady! Otázka první: hrozí nám něco podobného i dnes? Odpověď zní: ano, hrozí a ještě větší. A jaké by byly její následky pro dnešní společnost: Odpověď: katastrofální.

Bezpečnostní experti potají – kvůli snaze vyhnout se panice- zkoumají možnosti návratu obrany státu a fungování společnosti při návratu pandemie takového rozsahu. Otázkou totiž není, zda taková pohroma přijde, ale kdy se tak stane. Za rok? Za deset let? Za dvě generace? Půjde o zcela nový vir nebo o kombinaci několika předchozích? Přijde úder z Asie? Půjde o virus zmutovaný od ptáků, prasat nebo jiného zvířete? Nic z toho nevíme, a proto jsou tyto strategické plány velmi důležité. Výsledky jsou ovšem tristní.

Medicína sice za 100 let od řádění španělské chřipky pokročila, ale to nemusí stačit. Nejen proto, že když vědci nedávno zkoumali virus španělské chřipky, získaný za nejpřísnějších bezpečnostních opatření z těl mrtvých lidí, pohřbených do permafrostu Aljašky, zjistili, že je 4000krát agresivnější, resp. rychleji množený, jak viry dnešních, i těch nejničivějších virů.   

Navíc této smrtící nákaze by čelilo mnohem větší populace, než před 100 lety, a tudíž i ztráty by byly procentuálně někde úplně jinde. Pro srovnání: v roce 1918 žilo na Zemi asi 1,8 miliardy lidí, z nichž až 100 milionů během dvou let zemřelo- tedy každý osmnáctý. Dnes lidská populace čítá 7,6 miliardy lidí, což by za podobných podmínek znamenalo skoro 423 milionů mrtvých. Ale i nových druhů virů je úmrtnost děsivě vysoká: např. u „hongkongské chřipky“ z roku 1997, která se dodnes přes existenci vakcíny tu a tam objevuje v zaostalých částech jihovýchodní Asie, dosahuje úmrtnost skoro 50 procent. A v loňském roce se v „civilizovaných“ regionech Číny i přes vysoké nasazení tamního zdravotnictví nakazilo novou mutací ptačí chřipky A (H7N9) 1600 lidí. Více jak 600 z nich zemřelo, což činí úmrtnost děsivých 37 procent. I proto, že se nová vakcína teprve dostává z laboratoří, vidí v tomto viru mnoho vědců, epidemiologů, lékařů a bezpečnostních expertů největší hrozbu pro lidstvo za posledních 100 let - právě od nástupu pandemie španělské chřipky.

psali jsme: Proti viru zika neexistuje účinný lék. Hrozí další pandemie jako u eboly?

Podmínky pro šíření nemocí jsou navíc lepší jak před 100 roky, protože většina lidí žije pohromadě ve městech a megakonglomeracích, navíc se virus dokáže vinou letecké přepravy během doslova jen pár hodin přesunout na druhý konec Země. Pro takový masakr by zásoby léků v nemocnicích ani vybavení JIP samozřejmě vůbec nestačily. Už letos při vlně chřipek došly v USA infuze pro těžké případy, a to je letošní vlna proti té očekávané obří pandemii jen marginálie. Navíc by mezi nemocnými byly i lékaři a sestry, takže by se vlastně o pacienty neměl, kdo se starat, a ti živí by mnohdy spíše než do práce utekli i se svými rodinami na chaty, chalupy a do hor a lesů, aby je virus neskolil taky a tam by přežívali, než by se smrtící tsunami přehnala. 

Pandemie chřipky by tedy i naši moderní společnost dokázala rychle srazit na kolena - už proto, že by se vinou hekatomb mrtvých a paniky, při kterých by lidé prchali pryč z měst a co nejdále od ohnisek nákazy, rychle zhroutily i základní prvky zásobování, obrany a fungování civilizace. Málokdo ví, že už po třech dnech nefungování svozu odpadů nebo kanalizace by kromě chřipkového viru na lidi zaútočila také další infekční nemoci, které by měly kvůli oslabené imunitě těl velmi usnadněnou pozici a způsobily by také pěkný masakr. Spolu s likvidací lékařského personálu by totiž ztráty jistě postihly i lidi pracující v energetice a rozvodu plynu, elektřiny, pohonných hmot a pitné vody. Zhroutilo by se také zásobování, protože by chyběli pekaři a řezníci. A koneckonců, i kdyby státy sáhly do svých válečných, nedotknutelných zásob (které nejsou bezedné) chyběli by řidiči, kteří by tyto zásoby měli rozvážet, navíc by chyběla nafta a benzín, které by spotřeboval prchající hrůzou šílený dav a nové by neměl kdo ani odkud přivést).

psali jsme: Ebola: zkušební vakcína byla odeslána do Libérie

Okamžitě by tedy zavládla anarchie, panika, a drancování. Tomu by samozřejmě policie ani armáda nedokázala čelit, protože by i ony měly těžké ztráty, Navíc jak popisuje americký spisovatel L. Collins v politickém thrilleru, ve kterém muslimští teroristé umístí do New Yorku jadernou bombu, i ty sebelepší evakuační plány by se za těchto krizových okamžicích ukázaly jako pustá teorie. Všichni přeživší policisté a vojáci by se totiž nejdříve postarali o své blízké a rodiny, se kterými by utekli do bezpečí. A stačí si jen vzpomenout na opatření, které česká vláda zavedla při poslední panice z chřipkové pandemie v roce 2009, kdy lidstvo ,,šílelo" ze zcela nového prasečí chřipky H3N2.

„Především při velkých pandemiích dojde k přetížení nemocnic a zároveň může být ohroženo zásobování potravinami, vodou a energiemi,“ shrnuje rizika pro svět šéfka amerického projektu Biosecurity and Pandemic Preparedness Jaime Yassifová.

Nepřehlédněte na Security magazínu:  Defence - tanky, lodě,  letadla, obrněné vozy. Jaké jsou nejnovější trendy ve zbrojním a obranném průmyslu? S námi víte více

 

Tagy článku