Češi mají rádi bezplatné Wi-Fi, nekontrolují ale jejich bezpečnost
foto: Google/Ilustrační foto routeru
Praha 24. listopadu (ČTK) - Bezpečnost bezplatných internetových Wi-Fi sítí kontroluje jen pětina Čechů. Dalších 33 procent přiznává, že se o zabezpečení stará jen někdy. Uživatelé tak riskují zneužití osobních dat. Vyplývá to z průzkumu výrobce mikročipů Intel v ČR a na Slovensku.
Nedostatek bezplatného bezdrátového připojení je podle 48 procent uživatelů největší překážkou toho, aby mohli svá počítačová zařízení používat na cestách. Více palčivý je tento problém pro mladé od 18 do 29 let a pro muže.
"Češi mají obecně velkou důvěru k bezplatnému internetovému připojení, vnímají je pozitivně, současně si ale ve své většině nejsou vědomi bezpečnostních hrozeb, která plynou z nedostatečného zabezpečení sítí. S tím spojená rizika nijak neřeší bezmála polovina uživatelů. Nejvíce důvěřivé jsou ženy a nejmladší generace ve věku 18 až 29 let," uvedl manažer pro maloobchodní prodej Intelu Martin Vařbuchta.
Každý, kdo využívá internetového připojení zdarma, by měl vyhodnotit důvěryhodnost konkrétního poskytovatele této služby, protože tak činí na vlastní nebezpečí. U nedůvěryhodných provozovatelů free Wi-Fi hostspotů se uživatel vystavuje nebezpečí odposlechu či zneužití dat. Stejné riziko mu hrozí tam, kde je zabezpečení Wi-Fi sítě nedostatečné anebo dokonce zcela chybí. Základním pravidlem v síti, která je nedůvěryhodná anebo nezabezpečená, je nezadávat žádné údaje, u nichž nechceme, aby se dostaly do nepovolaných rukou.
"Dbát pokynů bezpečného chování ve veřejných sítích by měli zejména uživatelé, kteří pravidelně ale i třeba jen příležitostně mimo domov, na cestách či na dovolené zadávají své citlivé údaje včetně hesel, osobních identifikačních údajů (PIN) pro online bankovnictví či platby kartou přes internet. Z průzkumu Intelu vyplynulo, že se takto chovají čtyři z deseti respondentů v ČR. Mezi Slováky je situace velmi podobná a týká se více než třetiny dotázaných," dodal Vařbuchta.
Odcizené osobní údaje bývají předmětem nelegálního obchodování. Obchoduje se především s údaji typu rodných čísel, daty narození, fyzickými i e-mailovými adresami nebo daty používanými v ověřovacích otázkách. Nejcennější jsou údaje umožňující online řízení jednotlivých účtů, tedy například pro správu platební karty. Ceny za on-line přístupové údaje k bankovním účtům na černém trhu začínají kolem 190 dolarů. Ceny za kreditní a debetní karty se také pohybují ve velmi širokém rozpětí, od pěti do 30 dolarů, a to v závislosti na typu karty nebo zemi, kde byla vydána.
Zdroj: ČTK
Tagy