Vědci z Univerzity obrany vyvinuli nové střelivo pro ochranku letadel

Vědci z Univerzity obrany vyvinuli nové střelivo pro ochranku letadel
Autor fotografie: Viktor Sliva, archiv UO?
05 / 04 / 2016, 15:45

Ozbrojené doprovody v utajení během letů na civilních linkách byly zavedeny po teroristických útocích na New York a Washington 11. září 2001. Tým českých "airmarshallů" vznikl jako jedna ze speciálních složek Policie ČR v roce 2004.

V důsledku zneužití civilních dopravních letadel při teroristických útocích v New Yorku v září roku 2001 byly výrazně posíleny ochranné prvky a postupy pro zvýšení bezpečnosti letů. Jejich součástí je také přítomnost ozbrojených doprovodců na palubách letounů. A právě pro ně je určeno nové speciální střelivo, které vzniklo na základě několikaletého vývoje prováděného skupinou odborníků na Univerzitě obrany. Zdroj: iDnes.cz, Univerzita obrany

I když je prostředí, v němž airmarshalové působí, dosti specifické, v zásobnících svých pistolí mají stejné střelivo, jako příslušníci jiných speciálních policejních jednotek. Potřeba vytvořit pro zákroky na palubách letadel náboj takzvaně „šitý na míru" vedla v roce 2010 docenta Jana Komendu z Katedry zbraní a munice Fakulty vojenských technologií UO k návrhu projektu bezpečnostního výzkumu Ministerstva vnitra s označením Munipol.

„Byla to výzva, kterou jsme přijali mimo jiné i proto, že se nabízela možnost zkusit ve vědě něco nového a navíc s reálným výstupem. Až později jsme si uvědomili, že výsledky dosažené v projektu posouvají naše poznání v oboru zbraně-střelivo zase o nějaký krok dál," vzpomíná na okolnosti předložení projektu jeden z jeho duchovních otců.

Vraťme se však na úplný začátek. Klíčovým předpokladem úspěšného vývoje byla spolupráce se samotnými příslušníky oddělení doprovodů letadel Policie ČR. S jejich pomocí a podle jejich taktických postupů při služebních zákrocích na palubě letadla byly definovány základní požadavky na vyvíjený náboj.

Z řady pracovních jednání pak vyplynuly dva hlavní požadavky, které musí jejich nový náboj bezpodmínečně splnit. Protože policista musí, v případě použití služební zbraně, zneškodnit útočníka hned prvním výstřelem, musí mít střela maximální ranivý účinek. Současně však ve stísněném a zaplněném prostoru kabiny letadla nesmí dojít k ohrožení dalších nezúčastněných osob a rovněž poškození některých citlivých části letadla by bylo nežádoucí.

„Přesto, že tyto požadavky jsou do značné míry protichůdné, podařilo se nám najít technické řešení, které je splňuje," shrnuje výsledek vývoje druhý z autorů projektu podplukovník Luděk Jedlička ze stejné katedry UO, který mimo jiné prováděl vnitrobalistické výpočty a modelování drah letu střel.

Řešitelé vycházeli z teoretických znalostí chování materiálu při zátěži a vývoj prováděli formou postupného přibližování k optimálnímu výsledku. 

„Vyvinuli jsme velmi lehkou mosaznou střelu ráže 9 mm s vysokou počáteční rychlostí přesahující 500 m/s a velmi vysokou počáteční kinetickou energií, okolo 650 Joulů. Klíčem k řešení úkolu byla kombinace specifického materiálu a designu střely, která má na své přední straně otevřenou expanzivní dutinu, jež po zásahu způsobuje deformaci střely a v důsledku toho předává maximum kinetické energie zasaženému cíli," říká podplukovník Jedlička.

Dominantní podíl na vývoji této homogenní expanzivní střely a nového náboje má externí spolupracovník Ing. Martin Rydlo, který zde zužitkoval jak své teoretické znalosti získané mj. při studiu na katedře zbraní a munice UO, tak i bohaté zkušenosti z průmyslové praxe.

Celý článek naleznete zde.

Autor: Viktor Sliva, foto: autor a archiv UO?

Tagy článku