foto: Dárek pro Putina/Čestmír na Ukrajině
Když v listopadu 2023 přistál na pražské Letenské pláni vrtulník Sikorsky UH-60 Black Hawk s nápisem Čestmír, vypadalo to jako začátek další úspěšné občanské sbírky na podporu Ukrajiny. Iniciativa Dárek pro Putina tehdy vyhlásila cíl vybrat 105 milionů korun na nákup konkrétního stroje, který patřil firmám spojeným s podnikatelem Jaroslavem Strnadem.
Vrtulník s registrační značkou OM-BHB a výrobním číslem 80-23495 byl veřejně prezentován jako budoucí dar ukrajinské vojenské rozvědce HUR. Lidé přicházeli, fotili se, přispívali. Po prvním dni se na účtu objevily přes tři miliony korun. Pak se však výběr výrazně zpomalil a po měsících se ukázalo, že původní plán narazil na zásadní problém – cenu vrtulníku, kterou požadoval Jaroslav Strnad.
Předražený Čestmír od Helicopter Alliance Jaroslava Strnada
Zakladatel iniciativy Dárek pro Putina Dalibor Dědek později otevřeně řekl, že vrtulník je podle něj předražený. Organizátoři se mezitím dostali k nabídce levnějšího a novějšího stroje přímo ze Spojených států. Cena klesla zhruba na 70 milionů korun, tedy o desítky milionů méně, a stroj byl o přibližně deset let mladší. Sbírka se nakonec uzavřela s více než 72 miliony od více než dvaceti tisíc dárců a v srpnu 2025 byl Black Hawk HUR předán. Podle iniciativy nejde o tentýž stroj, který kdysi přistál na Letné. Ten zůstal v Evropě a dál se objevuje v hasičských kontraktech Strnadovy společnosti.
Právě na tento rozměr – tedy na vysoké ceny spojené se Strnadovými vrtulníky – upozorňoval ve svých textech anonymní autor Thomas Paukner. Poukazoval na to, že stejný typ strojů, které se objevily ve veřejné sbírce, figuruje v rámcových smlouvách s českým státem na pronájem pro hašení požárů, a to za desítky milionů korun ročně. V registrech a smlouvách sledoval konkrétní registrační údaje a tvrdil, že původní Čestmír nikdy na Ukrajinu neodletěl a dál slouží v Evropě.
Jeho texty vyvolaly silnou reakci. Martin Ondráček z Dárku pro Putina je označil za lež a pomluvu a oznámil trestní oznámení. Iniciativa trvá na tom, že koupila jiný vrtulník a že o tom dlouhodobě informovala. Fakta kolem původní nabídky jsou přitom poměrně jasná. Cena 105 milionů korun za starší evropský kus byla od začátku vnímána jako vysoká.
Mluvčí Andrej Čírtek k tomu v roce 2024 pro Seznam Zprávy uvedl: „Helicopter Alliance vývoj sbírky sleduje. Jako podnikatelský subjekt nemůže prodat vrtulník za výrazně nižší cenu, než je cena obvyklá. Tým Helicopter Alliance ale komunikuje s panem Martinem Ondráčkem a hledá cesty, jak tento projekt dofinancovat z dalších zdrojů.“ K dohodě však nedošlo. Iniciativa zvolila americkou cestu, která vyšla výrazně levněji. Kauza Čestmír není jen sporem o to, zda konkrétní vrtulník s určitou registrací přiletěl na Ukrajinu, nebo ne. Je také příběhem o tom, proč veřejná sbírka nakonec odmítla nabídku spojenou s Jaroslavem Strnadem a proč se cena stala rozhodujícím argumentem.
V širším kontextu se podobné otázky objevují i u jiných zakázek spojených se Strnadovými firmami. Paukner a další kritici dlouhodobě upozorňují na vysoké částky v hasičských a policejních kontraktech, kde se Black Hawky objevují. Samotná iniciativa Dárek pro Putina se v tomto případě rozhodla jinak – zvolila levnější variantu a tím se vyhnula původnímu, dražšímu stroji. To je rozměr, který v současné polemice zapadá. Pauknerova argumentace se opírala právě o to, že veřejné peníze a dary by neměly končit u předražených nabídek, ať už jde o státní smlouvy, nebo občanské sbírky.
Poslanec Pavel Růžička: nedělejte stejnou PR chybu jako Drony Nemesis
Do debaty se zapojil i poslanec Pavel Růžička. Na síti X napsal iniciativě Dárek pro Putina, ať nedělá stejnou PR chybu jako projekt Drony Nemesis. Kauza Drony Nemesis, organizovaná spolkem Skupina D, je jednou z největších občanských sbírek na drony pro Ukrajinu. Vybraly se stovky milionů korun. Postupně se však objevily vážné pochybnosti o transparentnosti, maržích dodavatelských firem, licencích k vývozu a možném zneužití části prostředků.
Vojenská policie zahájila prověřování, účty byly dočasně blokovány a projekt čelil silné kritice právě za způsob, jakým reagoval na otázky – agresivní obranou, odvoláváním se na utajení a vazby na ukrajinské složky, místo maximální otevřenosti. Růžička, který kauzu dlouhodobě sledoval a kritizoval, varuje před podobným scénářem: „Místo klidného předložení dokumentů a jasného vysvětlení rozdílů mezi původním a finálním strojem sahají po trestním oznámení a tvrdé rétorice vůči kritikům. V kontextu Dronů Nemesis se taková strategie ukázala jako kontraproduktivní a prohloubila nedůvěru,“ řekl Security Magazínu místopředseda výboru pro obranu.
Dnešní kauza Čestmír stojí na křižovatce několika témat. Na jedné straně úspěšná sbírka, která skutečně poslala vrtulník na Ukrajinu a stala se prvním případem, kdy občané jedné země financovali vojenský vrtulník pro napadený stát. Na druhé straně otázky kolem původní, dražší nabídky spojené s Jaroslavem Strnadem, kolem identifikace konkrétních strojů a kolem způsobu komunikace. Rozhodnutí nekoupit vrtulník od Helicopter Alliance bylo podle organizátorů vedeno snahou ušetřit a získat novější techniku. Tento rozměr – že i sami organizátoři považovali původní cenu za příliš vysokou – zůstává jedním z nejpodstatnějších faktů celého příběhu.
Tagy