foto: Public Domain/ Presidencia de la República de El Salvador/Centrum pro omezování terorismu (CECOT)
V srdci Salvadoru, malé středoamerické země, stojí monstrum, které by klidně mohlo hrát hlavní roli v jakémkoli hororovém filmu – největší věznice na světě, CETOT. Tento kolosální žalář je symbolem prezidenta Nayiba Bukeleho a jeho neúprosné války proti gangům.
Věznice CETOT, oficiálně známá jako Centrum pro omezování terorismu (CECOT), se nachází na okraji městečka Tecoluca, asi 70 kilometrů jihovýchodně od hlavního města San Salvadoru. Byla postavena teprve před dvěma roky, ale už stihla pojmout tisíce vězňů a praská ve švech. Jak informuje NCJA, tato obří věznice je navržena tak, aby pojala až 40 tisíc vězňů, což z ní činí největší věznici na světě. Její kapacita a podmínky uvnitř vzbuzují nejen obavy, ale také silnou mezinárodní kritiku. Věznice CETOT se stala symbolem prezidenta Bukeleho a jeho nekompromisní politiky vůči kriminalitě. Je proto často označována za jednu z nejdrsnějších věznic na světě.
Válka gangů v Salvadoru
Násilí gangů v Salvadoru má hluboké kořeny, které sahají až do občanské války probíhající v letech 1979 až 1992. Během této války, která si vyžádala více než 75 tisíc obětí, mnoho Salvadoranů uprchlo do Spojených států. Podle Oscara Martinéze, to bylo právě zde, konkrétně v Los Angeles, kde vznikly v osmdesátých letech nejvýraznější salvadorské gangy, MS-13 a Barrio 18. Tyto skupiny se původně formovaly jako sebeobranné jednotky chránící latinskoamerickou komunitu. V devadesátých letech, po návratu deportovaných členů gangů do rozvráceného Salvadoru, začaly tyto „organizace“ nabírat úplně jiných rozměrů.
Nayib Bukele a jeho tvrdá ruka proti Gangům v Salvadoru
Zde na scénu přichází Nayib Bukele. Ve 37 letech nejmladší prezident v historii Salvadoru, se ujal úřadu v roce 2019. Bukele, charismatický a ambiciózní vůdce, sliboval radikální změny a přinesení pořádku do země zmítané chaosem. Podle TheGuardian je jeho přístup k řešení problému gangů nekompromisní a často kontroverzní. Zavedení tvrdých opatření zahrnovalo masové zatýkání, přísné tresty a nulovou toleranci vůči jakékoli formě kriminality. V Salvadoru stačí mít špatné tetování, aby člověk skončil za mřížemi.
Bukeleho vzestup nebyl ničím menším než meteoritickým. Jak píše NewYorker. Zakladatel strany Nuevas Ideas (Nové ideje) si rychle získal podporu široké veřejnosti, unavené desetiletími neúčinných politik a bezmoci před gangy. Navzdory své někdejší kritice metod „mano dura“ jako starosta San Salvadoru nyní plně přijal taktiku tvrdé ruky. Nekončící výjimečný stav, který jeho vláda vyhlásila, umožňuje masové zatýkání a značně omezuje základní lidská práva, což vyvolává silné reakce jak doma, tak v zahraničí.
Bukeleho přístup přináší výsledky, a to zejména ve formě poklesu kriminality. Jak popisuje BBC, prezident pravidelně oslavuje tento úspěch na sociálních sítích a označuje Salvador za nejbezpečnější zemi v Latinské Americe. Avšak kritici tvrdí, že za těmito statistikami stojí autoritářský režim a tajná jednání se zločineckými kartely.
Největší věznice na světě, CETOT
Jedním z nejviditelnějších symbolů Bukeleho kampaně proti gangům je nově postavená věznice CETOT, oficiálně známá jako Centrum pro omezování terorismu (CECOT). Věznice byla postavena jako součást tvrdé kampaně prezidenta Bukeleho proti gangům, které sužují Salvador již desítky let. Vězni jsou sem často zavíráni na základě podezření, které může být tak povrchní, jako je nevhodné tetování nebo bydliště ve „špatné“ čtvrti. Podle The Guardian je mezi vězni mnoho lidí, kteří byli svévolně zatčeni kvůli svému fyzickému vzhledu nebo jen proto, že se nacházeli na nesprávném místě ve špatný čas.
Vězení trochu připomíná obří králíkárnu. Každá cela, o rozloze přibližně sto metrů čtverečních, pojme více než sto vězňů. Těmto odsouzeným, jak informovalo BBC, jsou k dispozici pouze dvě umyvadla a dva záchody, což vytváří prostředí, kde je minimální prostor pro soukromí nebo hygienu. Fotografie a videa zveřejněná salvadorskou vládou ukazují stovky vězňů s oholenými hlavami a tetováním, jak běží věznicí do svých cel, svlečeni do bílých trenýrek. Tato vizuální prezentace má posílit obraz nekompromisního přístupu Bukeleho administrativy k boji proti kriminalitě.
Podmínky ve věznici jsou drsné a nemilosrdné, což potvrzují i zprávy od lidskoprávních organizací. Human Rights Watch a další organizace poukazují na kruté zacházení s vězni, které zahrnuje mučení elektrickými výboji, bití, škrcení a týrání hlady či žízní. Informační portál 9news upozorňuje na to, že nejméně 261 vězňů zemřelo bez řádného soudu během posledního roku od chvíle, kdy režim prezidenta Bukeleho vyhlásil nesmiřitelnou válku gangům.
Drsné podmínky věznice CETOT
Věznice CETOT je přísně střežena. Při vstupu do areálu musí vězni podstoupit důkladné bezpečnostní kontroly, včetně skenování pokročilou rentgenovou technologií, která má zabránit vniknutí nezákonných předmětů. Celý proces připomíná spíše vojenskou operaci než běžné procedury ve vězeňských zařízeních. Ve věznici je nasazeno tisíc dozorců, 600 vojáků a 250 policistů; na jednoho strážce připadá 40 vězňů. Tato neúprosná kontrola má za cíl zamezit jakémukoli pokusu o útěk nebo vzpouru.
Podmínky, ve kterých jsou vězni drženi, jsou dle deníku ElPaís alarmující. Mučení a brutální zacházení jsou běžné praktiky ze strany dozorců. Vězni jsou často podrobováni krutým metodám, které mají za cíl zlomit jejich vůli a odradit ostatní od jakýchkoli pokusů o odpor. Vězni jsou často drženi v celách bez dostatečného přístupu k základním hygienickým potřebám. Přeplněnost a nedostatek soukromí vede k častým konfliktům mezi vězni a ke vzniku násilných situací. Zadržení jsou zde podrobeni neustálému dohledu a každodenním kontrolám, které mají zajistit, že neproběhne žádný pokus o vzpouru nebo útěk.
Problémy spojené s věznicí CETOT přesahují hranice Salvadoru a stávají se mezinárodním tématem. Věznice byla kritizována nejen kvůli přeplněnosti a nelidským podmínkám, ale také kvůli nejasným kritériím, podle kterých jsou lidé zatýkáni a uvězněni. Zprávy od The Guardian o zatýkání na základě pouhého podezření nebo vzhledu vyvolaly obavy o spravedlnost a lidská práva. Vzhledem k těmto podmínkám je věznice CETOT vnímána jako symbol tvrdého přístupu Bukeleho vlády ke kriminalitě, ale také jako místo, kde lidská práva často zůstávají na okraji zájmu.
Důsledky Bukeleho politiky
Bukeleho politika tvrdé ruky přinesla smíšené výsledky. Na jedné straně došlo k výraznému poklesu kriminality a násilí na ulicích, což mnozí obyvatelé vnímají jako zlepšení kvality života. Podle Reuters v roce 2023 došlo kvůli politice Bukeleho ke snížení počtu vražd v zemi o 70 % oproti předchozímu období. Na druhé straně však vyvstává otázka, za jakou cenu bylo tohoto úspěchu dosaženo. Výjimečný stav a masové zatýkání vedly k omezení základních lidských práv a svobod. Kritici poukazují na nárůst autoritářských tendencí a riziko, že Salvador se pod Bukeleho vedením může stát de facto diktaturou.
Navzdory těmto kritikám Bukeleho popularita v zemi stále roste. Prezident tvrdí, že jeho tvrdá ruka je nezbytná k zajištění bezpečnosti a stability Salvadoru. Mezinárodní společenství však bedlivě sleduje vývoj v Salvadoru a zvažuje možné sankce za porušování lidských práv. Budoucnost Salvadoru je nejistá. Bukeleho tvrdá ruka může krátkodobě přinést klid, ale otázkou zůstává, zda je tento přístup udržitelný v dlouhodobém horizontu. Existuje reálné riziko, že potlačení gangů silou povede k jejich přeskupení a přizpůsobení se novým podmínkám, což může vyústit v novou vlnu násilí.
Z necelých 70 tisíc zatčených jenom za vlády Bukeleho se odhaduje, že až 8 tisíc bylo neprávem obviněno, jak informoval The Guardian. Salvador je zemí s největším procentem obyvatelstva ve vězení, dosahuje až 2,8 % populace. Pro srovnání, v USA to je přibližně 0,7 % a v České republice 0,2 % populace. Cena za bezpečnost je zde vysoká, ale místní jsou ochotni ji zaplatit. Salvador se podle oficiálních statistik stal z jedné z nejnebezpečnějších zemí jednou s nejnižším počtem vražd v Latinské Americe. To vše v rozmezí pár let.
Tagy