Chalupa (ANO2011): Omezení držení zbraní? Ne, inspirujme se u Izraele

Chalupa (ANO2011): Omezení držení zbraní? Ne, inspirujme se u Izraele
Autor fotografie: Dollar Photo Club|Popisek: Ilustrační foto
25 / 07 / 2016, 14:00

...omezení držení zbraní?

1. Legislativa ČR, pokud jde o zbraně a střelivo, včetně jejich evidence, je objektivně jedna z nejlepších na světě.

2. Pokud se tedy minimálně v Evropě má něco na této legislativě měnit, pak bych ze strany Evropské komise očekával alespoň minimální úsilí se zorientovat v tom, kde to v Evropě funguje a kde nikoliv, a využil bych těch nejlepších zkušeností k nápravě obecnějšího stavu.

3. Jednoznačně trvám (a budu trvat) na tom, že měnit ano,ale v žádném případě u nás, v ČR.

4. Velmi podrobně jsem se zabýval zkušenostmi státu Izrael a v podstatě nemohu než konstatovat - ano, Izrael nám má být vzorem.

5. Samozřejmě je nutné učinit mnohem více pro to, aby legální držitelé zbraní byli tvrdě, před vydáním zbrojního pasu, přezkoušeni a aby byli schopni tyto zbraně efektivně a správně (v souladu se zákonem) používat = znamená to, mimo jiné, i to, že budou mít i kde cvičit, střílet.....

Čeští držitelé zbraní se nepodřídí diktátu Bruselu a zbraně dobrovolně nevydají

Do jisté míry rozumím a respektuji názor, že daňový poplatník nechce vlastnit zbraň a nechce ji použít ke své sebeobraně, chce mít "ruce v kapsách" a dívat se, jak se kolem hemží vycvičení policisté a eventuálně armáda, kterou si ze svých daní draze platí.

To je zcela legitimní osobní rozhodnutí, teoreticky správné - nicméně pro zastánce tohoto postoje i smrtelně nebezpečné. Proč? Protože ani PČR, ani AČR tyto záruky bohužel neposkytuje a ještě dlouho poskytovat nebude, proč si nalhávat něco jiného (důvody jsou rozsáhlé a dlouhotrvající a nejsou řešitelné pouhým "lusknutím prstu", nicméně ujišťuji, že v tomto smyslu i politicky usilovně pracujeme :-).

V osobní rovině je to tedy skutečně na individuálním rozhodnutí, rozhodně ale odmítám ambici tento přístup aplikovat jako vládní politiku, ne v této době a za našich současných státních bezpečnostních (ne)schopností.

Pro úplnost a představu:

  • v ČR je cca 80 tisíc myslivců vlastních zbraně, což je asi osmkrát více bojovníků (ve smyslu toho jak často zbraň používají a především umějí "trefit") než má armáda a odhaduji cca 4 x více než PČR.
  • v ČR je celkem cca 350 tisíc držitelů zbrojního průkazu...

Problém je:

za 1) v nelegálním obchodu se zbraněmi (kdopak za tím asi vězí?)

za 2) v obchodu s nelegálně získanými zbraněmi (např. vykradené ukrajinské a libyjské zbrojní sklady)

za 3) v technologických možnostech, kdy si v podstatě, při určité vybavenosti, mohu zbraň přes její znehodnocení zprovoznit nebo si dnes vyrobím smrtící střelnou zbraň i na 3D tiskárně

za 4) o možnosti si podomácku vyrobit trhavinu ani nemluvě - a myslím, že právě EK např. zamítla možnost zpřísněné evidence obchodu s červeným fosforem!!! = rozpor mezi pokryteckými proklamacemi, realitou a rozumem

za 5) pokud se rozhodnu někoho fyzicky zlikvidovat, mám celou řadu dostupných legislativně nijak neošetřených možností (nože, kuše, luky, kámen, propisovačka, ruka.......pytel hnojiva s cukrem a kuličkami z ložisek, se zápalkou vyrobenou ze suříku a hliníku - koupím v obchodě + mobil....a bude VELKÝ MALÉR....)

Nedomyšlený návrh evropské směrnice o zbraních

= skutečně efektivní cesta nevede zákazy všeho možného, to se v podstatě ani nedá, ale v tom, že budeme schopni, každý, ať už jednotlivě či kolektivně se bránit, reagovat a "velkému maléru" zabránit právě tím, že budeme vědět, umět a budeme mít kdykoliv po ruce i potřebný "nástroj", taková je moje filosofie.....

Dle mého názoru se ze strany EU (EP, EK, ER) opět postupuje tou politicky nejsnadnější, nejméně kontroverzní cestou (neopodstatněné zákazy a omezení na jedné straně a laxnost tam, kde to naopak opodstatněné je), místo toho, aby se řešili skutečně zásadní otázky, systémově, související s naší bezpečností.

Evropská unie se bojí vlastních občanů, tak je dnes odzbrojila

Interpol: dovolit občanům nosit na veřejnosti zbraně je nejefektivnější prevence teroristických útoků

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.