Chtějí si Norové koupit úspěch u soudu ve Štrasburku?

Chtějí si Norové koupit úspěch u soudu ve Štrasburku?
01 / 08 / 2019, 11:30

Hádanka: Co udělají Norové, když zjistí, že Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku uznal už neskutečných 26 stížností rodičů na jednání barnevernetu? ... Pošlou soudu darem 600 000 euro.

Už šestým rokem sleduji případ Evy Michalákové, učitelky v mateřské školce, které norská sociálka v roce 2011 Barnevernet odebrala dva syny, české občany. Ačkoliv matce nikdy nebylo naprosto nic prokázáno, policie všechny obvinění smetla, byla jí (na rozdíl od otce, který byl příčinou zásahu BV) odebrána rodičovská práva.

Po prohraných soudech v Norsku podala v roce 2017 stížnost na zemi k Evropskému soudu pro lidská práva. Od té doby stále čekáme, kdy konečně bude stanoven termín soudu, a to i přes příslib přednostního projednání v lednu 2018. V mezičase připustil ESLP k dalšímu projednání hned 26 dalších kauz, které se také týkají norského Barnevernetu! A i přes téměř dokonalou anonymizaci to vypadá, že případ Evy je mezi nimi a konečně tak došlo k malému, avšak alespoň nějakému posunu.

Pětimilionová země a 26 akceptovaných stížností

Kdo ví, jak funguje uznávání stížností u ESLP a zná statistiky, je z vládě Norska oznámených (nikoliv jen k soudu zaslaných) 26 případů vyloženě v šoku! Drtivá většina podnětů totiž bývá označena za nepřípustnou už při prvním posouzení samosoudcem. Šance, že pak ESLP dá za pravdu stěžovateli a ne žalované zemi, je vůbec rovna zázraku a každý takový rozsudek proto oprávněně vyvolává velký mediální humbuk.

Pár konkrétních čísel: Mezi lety 2016 – 2018 řešil alespoň sedmičlenný senát štrasburských soudců 28 stížností proti ČR, 22 jich ještě dodatečně označili za nepřípustné, v 5 případech dali za pravdu Česku a jen pouhý jeden člověk proti ČR vyhrál! U o zhruba polovinu menšího Norska také řešili 28 případů, za nepřípustné ale označili pouze 4, ve 23 případech vyhrálo Norsko a jen v jednom žalující.

Pro vyváženost dodám, že nejde říct, že by v poměru stát X žalující výhry Norska mezi 47 zeměmi Rady Evropy nějak vyčnívaly, protože např. Arménie vyhrála v 562 případech z 579, kdy soud dal za pravdu jen 5 žalujícím, 12 stížností ještě bylo dodatečně označeno za nepřípustné. V každém případě je současných 26 stížností v podstatě stejná suma, co bylo za 3 roky předtím dohromady a rozhodně jde říct, že v Norsku dochází k systémovému porušování lidských práv, co se práce tamní sociálky týče. Těch 26 stížností je totiž vyloženě jen k jednání barnevernetu, nejde o počet všech aktuálních stížností proti Norsku, kdy jsme teprve mírně za polovinou roku.

Zásadní bude rozsudek u kauzy Strand Lobben vs. Norsko

Mezi uznanými 26 případy určitě je i v ČR známý případ rumunsko-norské rodiny Bodnariu, kterým BV odebral 5 dětí a případ vyvolal statisícové celosvětové protesty. Tato rodina má už děti zpět a utekli s nimi do Rumunska, do medializace proto opět jdou naplno. I oni ale pravděpodobně budou muset čekat na to, jak dopadne rozsudek v případě Strand Lobben vs. Norsko.

O klíčovém případu Strand Lobben jsem informoval už v tiskové zprávě z dubna 2018. Norsko je v něm žalováno za odebrání čerstvě narozeného chlapečka a jeho pozdější nucenou adopci pěstouny. Soudní stání už proběhlo v říjnu 2018 a o průběhu podrobně informoval např. portál Česká justice, který jednání sledoval. Mladá matka po velmi náročném porodu sama zodpovědně požádala o pomoc se synem, aby se mohla zotavit. Když po třech týdnech v domě pro matky s dětmi chtěla už jít domů, syna jí nedali, ačkoliv za celou dobu nebyl jediný problém. Všechny vysvětlení se omezují jen na „rozhodli profesionálové“. Syn byl později adoptován pěstouny, přestože bylo konstatováno, že paní Strand Lobben je vzorná matka a skvěle se stará o další dvě děti (v době rozsudku o nucené adopci měla jen dceru). Synovi je nyní 11 a už 7 let o něm vůbec nic neví, ačkoliv mu nikdy ani náznakem neublížila. 


Úryvek z reportáže o případu Strand Lobben vs. Norsko u ESLP na portálu Česká justiceÚryvek z reportáže o případu Strand Lobben vs. Norsko u ESLP na portálu Česká justice (//www.ceska-justice.cz/2018/10/norsko-ve-strasburku-odebirani-deti-k-adopci-politicke-rozhodnu)

Dar 600 000 euro

V úvodu jsem si dovolil jednu hádanku, která byla myšlena předně jako vtip. Podnět k této nadsázce mi dal oficiálně publikovaný fakt, že Norsko letos v březnu věnovalo štrasburskému soudu mimořádným darem neskutečných 600 000 euro (zhruba 15 000 000 Kč).

Nyní nezbývá, než všem rodičům a zvláště Evě Michalákové držet pěsti a doufat v to, že štrasburský soud rozhodne opravdu spravedlivě - a nezávisle na štědré finanční podpoře od norského království.

Přeji hezký den a veselou mysl!

 

Autor: Tomáš Zdechovský (europoslanec za KDU-ČSL)

 

 

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace