Chystá Rusko provokaci pod falešnou vlajkou? Zkušenosti s tím mají

Chystá Rusko provokaci pod falešnou vlajkou? Zkušenosti s tím mají
foto: Pixabay License Free for commercial use/Ilustrační obrázek

V době výročí invaze na Ukrajinu vytváří Rusko podmínky pro vojenské operace „pod falešnou vlajkou“ na hranicích mezi Běloruskem a Černihivskou oblastí a v Moldavsku, říkají experti z Amerického institutu válečných studií (ISW).

Analytici ISW tvrdí, že ukrajinská rozvědka ve čtvrtek zaregistrovala kolony ruských vozidel bez identifikačních značek a s cestujícími v uniformách podobných co mají ukrajinské ozbrojené síly na hranici v Černihivské oblasti.

Případnou provokací se Rusko pokusí donutit Bělorusko, aby se zapojilo do války s Ukrajinou nebo aby vázalo ukrajinské ozbrojené síly na konkrétním úseku fronty, což by oslabilo obranu na východě, argumentují experti.

Think tank navíc nevylučuje provokace v okupovaném Podněstří. Den předtím zazněla obvinění Ministerstva obrany Ruské federace, že Ukrajina údajně připravuje invazi do Moldavska. Kreml se pokusil překroutit slova ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který nabídl vojenskou pomoc prezidentce Maii Sanduové při znovuzískání Ruskem okupovaného Podněstří.

ISW odhaduje, že Ruská federace nezaútočí přímo na Moldavsko, protože Moskva na to nemá vojenskou kapacitu.

Že Rusko má s těmito operacemi velké zkušenost,i víme z historie. 26. listopadu 1939 Rudá armáda napadla sovětskou příhraniční vesnici Mainila a tvrdila, že za útokem stojí Finsko. O čtyři dny poté bylo Finsko napadeno a začala Zimní válka.

Ale nemusíme chodit daleko do historie. Podobně začala druhá čečenská válka. Během té první zahynuly tisíce ruských vojáků, a ruská veřejnost byla proti dalšímu vojenskému dobrodružství. Bylo nutno je povzbudit, aby byla opět podpora války.

22. září 1999 byl zmařen teroristický útok v Rjazani, kdy byly zadrženy 3 osoby s výbušným zařízením. Další den se ale zjistilo, že to jsou agenti agenti ruské zpravodajské služby FSB. Nic se nevyšetřilo, Patrušev tvrdil, že se jednalo o cvičení a Vladimir Putin schválil bombardování Čečenska.

Celkový počet obětí dvou ruských intervencí v první čečenské válce a druhé čečenské válce se odhaduje na 300 000 lidí z celkového počtu 1 milionu obyvatel. Společnost rusko-čečenského přátelství stanovila svůj odhad celkového počtu obětí ve dvou válkách na přibližně 150 000 až 200 000 civilistů.

Podle názoru některých politologů nese za kontroverzní plošné kobercové bombardování civilních sídlišť přímou politickou zodpovědnost Vladimir Putin.

Zdroj: tvp.info, warhistoryonline.com, lidovky.cz, blisty.cz

Tagy