Autor fotografie: Wikimedia Coomons, volné dílo|Popisek: Daniel Ortega
Otázka válečných reparací je stále živá, a to nejen v Evropě, kdy kupříkladu Polsko požaduje po Německu miliardy za útrapy z 2. sv. války, ale i ve střední Americe. Kde se již 37 let dožaduje Nikaragua spravedlnosti po USA.
Spojené státy mají zákonnou povinnost zaplatit Nikaragui historický dluh podle rozhodnutí mezinárodního soudu, které bylo vydáno před více než 30 lety, řekl v úterý nikaragujský ministr zahraničí Denis Moncada. Zvláštní je, že se Nikaragua výrazněji ožívá až poté, co navázala úzké diplomatické styky s Čínou.
Moncada nicméně v úterý předal generálnímu tajemníkovi OSN Antoniu Guterresovi dopis podepsaný nikaragujským prezidentem Danielem Ortegou, v němž žádá šéfa OSN, aby rozeslal dokument o postoji Nikaraguy k závazku USA vůči Valnému shromáždění OSN.
Dokument říká, že "existuje historický dluh vůči nikaragujskému lidu, který o 37 let později nebyl Spojenými státy vyrovnán." Zdůrazňuje, že Nikaragua se nezřekla „platby dluhu“ ani „práva na odškodnění“.
Podle dokumentu vydal Mezinárodní soudní dvůr 27. června 1986 rozsudek, kterým nařídil Spojeným státům odškodnit Nikaraguu za všechny škody způsobené americkou armádou a polovojenskými aktivitami proti Nikaragui.
"Spojené státy mají podle této věty zákonnou povinnost odškodnit a zaplatit škody, kterých se dopustily vůči lidem, státu a vládě Nikaraguy," řekl Moncada v rozhovoru v sídle OSN. "Trest je stále na místě," řekl. "Je to závazné a povinné a mělo by se to dodržovat."
Soudní rozsudek konstatoval, že Spojené státy porušily povinnosti podle mezinárodního práva nezasahovat do záležitostí jiného státu, nepoužít sílu proti jinému státu, nenarušit suverenitu jiného státu a nepřerušit pokojný námořní obchod.
Tehdy se Spojené státy odmítly účastnit řízení, vetovaly rezoluci Rady bezpečnosti OSN a hlasovaly proti rezoluci Valného shromáždění naléhavě vyzývající k úplnému a okamžitému vyhovění rozsudku.
V současné době Spojené státy prosazují „mezinárodní řád založený na pravidlech, což je uplatňování dvojího metru, který Washington neustále praktikuje za účelem manipulace (jiných zemí) pro své zájmy,“ řekl Moncada.
Rovněž uvedl, že Spojené státy a někteří jejich spojenci chtějí zavést svá vlastní pravidla, aniž by dodržovali mezinárodní právo a Chartu Organizace spojených národů.
Podpora Contras
Spojené státy americké, které dříve podporovaly diktaturu rodu Somozů a snažily se zabránit marxistické revoluci, se ocitly v opozici k nové revoluční nikaragujské vlády. Vláda Spojených států viděla, že Nikaragua má blízké vazby na Kubu a SSSR, a obávala se, že by v regionu Střední Ameriky vznikl komunistický stát. V roce 1981 se prezidentem USA stal Ronald Reagan. V roce 1985 uvalil na Nikaraguu ekonomickou blokádu. Navíc USA organizovaly, podporovaly a financovaly opoziční protisandinistickou armádu zvanou Contras. Téhož roku Nikaragua nakonec podepsala se Sovětským svazem dohodu o ekonomické spolupráci.
Nevraživost mezi oběma zeměmi trvá již dlouho. Americký prezident Joe Biden v roce 2021 oznámil zákaz vstupu do USA pro celou řadu nikaragujských vládních činitelů včetně dlouholetého prezidenta Daniela Ortegy.
Zdroj: CGTN