Čína se přibližuje k USA – snaží se vybudovat na Kubě odposlouchávací základnu

V říjnu 1962 se ke Kubě blížila sovětská plavidla s raketami, nosiči jaderných zbraní. Odpalovací zařízení pro ně byla budována již dříve. Hrozila jaderná válka a mezi SSSR a USA bylo napětí na nejvyšší úrovni, kdy u moci byli N. S. Chruščov a John Fitzgerald Kennedy. Nyní, jen minimálně komentováno v médiích, se Čína snaží vybudovat sice nejaderný, ale pro USA stejně nebezpečný bod na Kubě – odposlouchávací základnu. Otázkou je, zda bude jen odposlouchávací, nebo bude mít i schopnosti REB (Radioelektronického Boje = EW – Electronic Warfare), tedy rušení apod.

Ve vzdálenosti 100 mil, tedy 160–180 km (zda pozemní či námořní míle) od americké pevniny by dle dohody mezi Kubou a Čínou mohla být vybudována vojenská základna pod kontrolou čínské armády (ČLOA). Vzdálenost mezi Havanou a Washingtonem je cca 1800 km, což při reliéfu terénu je v podstatě „hned vedle“ bez rušení přírodními překážkami.

Čína a ČLOA, tedy čínská armáda, bude mít elektronický přehled a možnost i rušení veškeré komunikace hlavního města USA a též klíčových strategických jaderných raketových i leteckých sil. Kuba v minulosti měla být „nepotopitelnou“ základnou SSSR u pobřeží USA, což mimochodem odpovídá statusu Tchaj-wanu u pobřeží Číny, kdy USA mají možnost využívat i teritorium Japonska nebo Jižní Koreje.

Dohoda by měla umožnit Číně zřídit na Kubě odposlouchávací stanoviště signálového zpravodajství (SIGINT). Signálové zpravodajství, podle Národní bezpečnostní agentury (NSA) USA je zpravodajství odvozené z elektronických signálů a systémů používaných určitými cíli, jako jsou komunikační systémy, radary a zbraňové systémy, které poskytují zásadní okno do schopností, akcí zahraničních protivníků a rozkrývají i jejich záměry."

Představitelé, kteří hovořili anonymně, uvedli, že základna by mohla být také použita k zachycení e-mailů, telefonních hovorů a satelitních přenosů; to by nejpravděpodobněji zahrnovalo vojenskou i civilní komunikaci. Když byl dotázán na tuto základnu, bezpečnostní mluvčí Pentagonu John Kirby odpověděl, že USA obvykle podnikají kroky, aby čelily čínským vojenským aktivitám na západní polokouli: „Pozorně ji sledujeme, podnikáme kroky k jejímu potlačení a zůstáváme si jisti, že jsme schopni splnit všechny naše bezpečnostní závazky doma, v regionu i po celém světě.“

Základna je přímou odpovědí na aktivity amerického shromažďování zpravodajských informací podél čínských hranic, zejména lety průzkumných letadel RC-135 podél čínského pobřeží. Čína si na lety dlouho stěžovala a tvrdila, že by USA měly zůstat na své straně planety, ale nová základna, stejně jako lety dálkových špionážních balónů nad Spojenými státy a kolem nich naznačují, že Čína podniká kroky k přímé konfrontaci s USA. Dohoda o vojenské spolupráci mezi Čínou a Kubou není překvapivá. Kubánská ekonomika zoufale touží po tvrdé měně a jednou z věcí, které může Havana prodat, je její geostrategická pozice. Ostrovní země, která se nachází nedaleko Floridy nabízí jedinečný přístup k jihovýchodním státům a vojenským základnám rozprostírajícím se v jihovýchodní oblasti USA.

Právě této možnosti využil Sovětský svaz v roce 1962 operací Anadyr. Po zřízení odposlouchávacího stanoviště Sovětský svaz rychle rozšířil své vojenské síly v ostrovním státě a jeho okolí. Anadyr umožnil nasadit na Kubu 40 000 sovětských vojáků, včetně vzdušných, pozemních a námořních sil – a jaderných zbraní. Sovětské jaderné zbraně na Kubě měly čelit americkým jaderným zbraním umístěným v západní Evropě a Japonsku a ohrozily by celé východní pobřeží USA.

Čínské odposlouchávací stanoviště zřejmě nepovede k nasazení čínských bojových jednotek, a dokonce jaderných zbraní na území Kuby. Čína a Kuba nejsou spojenci v tom smyslu, jako byli SSSR a Kuba. Moskva a Havana byly svázány silnými ideologickými vazbami založenými na jiném základě, než jsou vztahy, byť s též komunismem ovládanou Čínou. Dohoda mezi Pekingem a Havanou je více transakční, na čínské straně je motivována potřebou čelit americké špionáži a na kubánské straně je motivována potřebou tvrdé měny.

Čína se přibližuje k USA. USA se dokázaly vypořádat s podobnou sovětskou základnou během studené války, a nakonec se zlepšily bilaterální vztahy. Pokud by však Čína dramaticky rozšířila svou vojenskou přítomnost na Kubě, tedy nad rámec personálu k provozu a ochraně, mohlo by to vyvolat novou krizi. Spojené státy nebudou akceptovat čínské zbraně na Kubě, především jaderné/raketové o nic víc než ty sovětské.

Ale i situace v regionu se změnila a stále více latinskoamerických zemí není až tak nakloněno USA, jako tomu bylo dříve. USA sice mohou uvalit embargo a námořní a vzdušnou blokádu na Kubu, ale stejně tak intenzivně musí zvažovat implikace ve vztazích se státy Střední a Jižní Ameriky.

 

Zdroj: wsj.com, popularmechanics.com, bbc.com