Pokud bude Erdogan pokračovat v nastolování diktatury a bude prosazovat vytvoření islámské republiky v íránském stylu, pak NATO nebude mít jinou možnost, než se zbavit svého problematického tureckého spojence.
USA pohrozily Turecku vyloučením z NATO
Americký ministr zahraničí John Kerry pohrozil na pondělní tiskové konferenci Turecku vyloučením z NATO. Kerry uvedl: „Určitě budeme podporovat pohnání pachatelů puče ke spravedlnosti, ale stejně tak varujeme před zásahem, který by šel dále, a zdůrazňujeme důležitost udržování demokratické vlády,“ dodal Kerry. Pokud by Turecko proti pučistům postupovalo nedemokraticky, mohlo by to podle Kerryho vést až k vyloučení z NATO, jehož je Turecko členem. Zdroj: independent.co.uk
Kerryho slova byla později americkým ministerstvem zahraničí lehce upravena, konkrétně se tohoto úkolu ujal jeho tiskový mluvčí John Kirby, který novinářům z Washington Post sdělil, že „NATO bude dění v Turecku pozorovat velmi pečlivě“. Stejně tak ovšem dodal, že "Na to, aby se mluvilo o nějakém ohrožení tureckého členství v Alianci, je příliš brzy“.
Turecko, USA, NATO a jaderné zbraně
Turecko vstoupilo do NATO v roce 1952, a jeho členství bylo vnímáno jako zásadní hráz v obraně Evropy proti hrozbám z Ruska a arabského světa. V průběhu studené války díky tureckému členství v NATO mohly americké bombardéry vzlétnout a během hodiny být nad územím bývalého Sovětského svazu. A kvůli tureckým leteckým základnám se snažily ostatní země aliance udržet za každou cenu Turecko v NATO.
Tuto politiku potvrdily i dlouhodobé válečné konflikty v Iráku a Sýrii a především vznik tzv. islámského státu a související hrozba teroristických útoků. Turecko je pro NATO strategickou zemí, a to je jeden z důvodů, proč je na letecké základně v Incirliku v jižním Turecku umístěno padesát vodíkových bomb typu B-61, kdy každá z nich je schopná generovat stokrát větší výbušnou sílu, než bomba, která zničila Hirošimu.
Skutečnost, že Washington nyní otevřeně mluví o možnosti pozastavení tureckého členství v NATO potvrzuje, že se vztahy mezi Ankarou a jejími západními spojenci po pátečním nezdařeném vojenském převratu velmi zhoršily.
Erdoganovy masívní čistky zasáhly přes 50.000 vojáků, učitelů, studentů, soudců a úředníků
Ve středu uvedl britský deník The Telegraph, že "pokud budou Erdoganovy čistky pokračovat dosavadním způsobem, NATO nebude mít jinou možnost, než pozastavit turecké členství v alianci."
Čistky jsou totiž stále masivnější, podle odhadů už zasáhly zhruba 50 tisíc lidí. Mezi zadrženými pučisty jsou v Turecku také dva turečtí piloti, kteří na konci listopadu sestřelili ruskou stíhačku u syrských hranic. Zatčeno bylo podle státní agentury Anadolu také 103 generálů a admirálů, tedy třetina velitelů s hodností generála v turecké armádě. Turecké úřady zadržely kvůli pokusu o převrat i více než šest tisíc vojáků.
V celé zemi pak bylo podle bezpečnostních zdrojů odvoláno osm tisíc policistů a své funkce muselo opustit také asi 1500 úředníků ministerstva financí. V Turecku bylo zadrženo více než sedm tisíc lidí a byly vydány zatykače až na tři tisíce soudců a prokurátorů. Vláda také zakázala vykonávat práci 21 tisíc učitelů a odebrala licence 25 televizním a rozhlasovým stanicím.
Fox News: "Na hranicích s Evropou bude toxický islámský režim. Brzy budete truchlit"
Turecku reálně hrozí nebezpečí vyloučení z NATO, ale...
Erdoganovy pomstychtivé záchvaty vzteku jsou už na Američany příliš. Nejdříve obvinil USA z podpory pučistů, potom došlo k vážnému bezpečnostnímu incidentu právě na základně Incirlik, kde Erdoganovi příznivci přerušili dodávky elektrické energie, což mohlo mít katastrofální důsledky vzhledem k uloženým vodíkovým bombám. Poté Erdogan obvinil Washington, že odmítá vydat tureckého duchovního Gülena..
Erdoganovo nepochybné nadšení pro rozdrcení posledních zbytků a nastolení totalitní vlády a rychlost, s jakou měl vypracovány seznamy "nepohodlných osob" by vysvětlovalo, proč se státní převrat nezdařil. Média již několik dní spekulují o tom, že Erdogan o plánovaném puči věděl a nechal ho provést jenom proto, aby měl důvod zlikvidovat poslední zbytky opozice.
Nyní vyvstala otázka, zda Erdogan bude riskovat sice problematické, ale pro něj velmi cenné spojenectví v NATO. Politická nestabilita Turecka způsobí, že si nejen USA, ale i další členové aliance budou klást otázku, zda nenastal čas přehodnotit svoje vztahy s touto zemí. Jediné, co může zastavit vyloučení Turecka z NATO je skutečnost, že by se mohlo dostat pod vliv Moskvy nebo arabských diktatur na Středním východě. Proto budou členové NATO zřejmě přivírat oči nad politickým vývojem v Turecku.
Francouzský ministr zahraničí: Turecko už pro nás nebude důvěryhodný partner v boji proti IS
V každém případě je Erdogan mezi ostatními členskými zeměmi neoblíbený a Turecku reálně hrozí vyloučení z aliance. Přidává se k tomu i fakt, že si Turecko neporadilo ani s pašeráckými gangy, které dostávají do Evropy desetitisíce migrantů. Přetrvávají i obavy o propojení Erdoganovy vlády s islámským státem a Al-Kájdou.
Zdroj: parlamentnilisty.cz