ČR přijala první křesťanské uprchlíky. Zůstanou nebo odejdou do západní Evropy za příbuznými?

ČR přijala první křesťanské uprchlíky. Zůstanou nebo odejdou do západní Evropy za příbuznými?
Autor fotografie: Dabiq
25 / 01 / 2016, 11:00

Na pražském letišti přistálo včera odpoledne letadlo s první skupinou deseti křesťanských uprchlíků z Iráku. Utečenci pocházejí z oblasti iráckého Mosulu, kterou obsadil islámský stát, před nímž uprchli. Z táborů v iráckém Irbílu odešli do Libanonu.

ČTK to řekl Vojtěch Jurásek, mluvčí Nadačního fondu Generace 21 (NFG21), který se na jejich přesídlení podílí. Uprchlíci byli ještě večer převezeni do rekreačního střediska Okrouhlík u Jihlavy, kde budou několik měsíců.

Česká vláda schválila přesídlení 153 křesťanských vnitřních uprchlíků z Iráku a Libanonu na žádost NFG21 už v pondělí 14. prosince 2015

První etapa přesídlování byla realizována z Libanonu, kde se nacházela menší část celé skupiny (7 rodin - 29 osob).  Povinností NFG21 bylo ověřit nejen statut těchto uprchlíků v Libanonu, ale i možnosti jejich vycestování a provedení pohovorů s dospělými uprchlíky. Ti museli písemně souhlasit s přesídlením do ČR, museli jim být i sejmuty otisky prstů a museli podstoupit zdravotní prohlídky. Zajímavou informací je skutečnost, že všechny rodiny mají blízké příbuzné v Německu, Švédsku a Nizozemí, což potvrdili právě v osobních pohovorech.

Během přesídlovací mise bylo zjištěno, že většina osob z této skupiny (šest ze sedmi rodin) pobývá v Libanonu nelegálně (dotyční přicestovali ze Sýrie na krátkodobá víza a tato si následně nikdo ze skupiny neprodloužil).

Nadační fond NFG21 požádal ministerstvo vnitra také o urgentní přesídlení 5 osob ze seznamu NFG21, které jsou dle vyjádření fondu v ohrožení (4 osoby v Turecku a 1 osoba v Iráku). Protože se jednalo o naléhavý případ, nezbývá než položit otázku, zda i u této skupiny osob byla provedena "bezpečnostní prověrka", jako u ostatních žadatelů.

Rozhovor s Dr. Salmanem Hasanem, který také pomáhá zachránit křesťanské uprchlíky před zvěrstvy islámistů jsme zveřejnili koncem listopadu.

O Česku prý původně nikdo z nich nic nevěděl, ale před odletem si o něm zjistil některé informace. "Dozvěděl jsem se, že Češi jsou kultivovaní a čestní, ale nepříliš mnoho jich mluví anglicky. Nevím, zda to tak je, ani jak na to v knize přišli," řekl. Jeho děti se pak prý nejvíce těší na to, že se vrátí do školy. V rodné zemi totiž nemohly do školy chodit čtyři roky. "Byly velmi šťastné, když jsme jim to řekli," řekl. V Česku se chce usadit a pracovat jako překladatel a spolupracovat například s médii.

Z Prahy uprchlíci zamíří na Vysočinu, kde stráví přibližně dva až tři měsíce. Ve středisku v Okrouhlíku se o ně budou starat sociální pracovníci a rovněž se budou učit česky. Zhruba od druhého pololetí letošního roku, kdy získají v Česku azyl, se pak budou moci v rámci ČR stěhovat za prací.

Mezi utečenci je také překladatel Madžíd Rašíd, který přiletěl s manželkou a dvěma malými syny. "Je známo, že menšiny na Blízkém východě, Židé a křesťané, mají největší problémy," řekl k důvodům, proč s rodinou přicestoval do Česka. Cesta pro všechny prý byla náročná, nejen samotný let, ale zejména než se dostali z Libanonu do tábora v Istanbulu, odkud mohli cestovat do Prahy. Doma zůstala ještě spousta jejich příbuzných, kterým rovněž hrozí nebezpečí.

Věřme, že tito uprchlíci - syrští křesťané se brzy úspěšně integrují do české společnosti a že se nezachovají jako Syřané, kterým poskytla ČR pomoc v rámci programu MEDEVAC a  jedna ze tří rodin, které dostaly v Česku azyl, aby se jejich nemocné děti mohly léčit v pražské motolské nemocnici, odešla do Německa. 

K tomu tehdy uvedl ministr vnitra Milan Chovanec: "Rozhodli se odejít do Spolkové republiky Německo. My je nemůžeme přesvědčovat, že jim chceme pomoct za každou cenu. Byla jim nabídnuta pomocná ruka a oni ji odmítli."

V tuto chvílí již také probíhá příprava realizace další etapy, v rámci které bude přesídlena zbylá část skupiny do ČR (123 osob) a to ve dvou skupinách (po zhruba 60 osobách). Koordinaci celého projektu bude koordinovat styčný důstojník Ministerstva vnitra na generálním konzulátu ČR v iráském Erbílu. Příjezd skupiny z Erbílu lze předpokládat v druhé polovině února 2016. 

Celý projekt s rozpočtem kolem 15 milionů korun organizuje a financuje Nadační fond Generace 21 s pomocí svých partnerů a podporovatelů z řad jednotlivců i církví. Fond v prvním roce uhradí náklady na ubytování a životní potřeby iráckých křesťanů, stejně jako integrační služby, mezi něž patří výuka jazyka i seznámení se s českou kulturou a společností. Peníze podle Talafanta fond získal výhradně od soukromých dárců.

Celkem by do České republiky mělo přiletět 153 uprchlých křesťanů. "Jsou tam zejména rodiny, ale také vdovy s dětmi," řekl Talafant. Na seznamu uprchlíků je podle něj asi desítka ovdovělých žen různého věku. Zhruba polovina všech běženců jsou děti. "Mezi uprchlíky jsou lidé různých vzdělání a asi polovina mužů má vyšší či vysokoškolské vzdělání. Do ČR chtěli a nikdo se neptal na dávky," dodal Talafant.

O osudech křesťanských uprchlíků ze Sýrie jsme psali už před rokem v článku "Statisíce iráckých křesťanů muselo uprchnout před islámisty. První Vánoce v cizí zemi".

Tagy článku