Další protiimigrační demonstrace v Chemnitzu přilákala 2300 lidí

Další protiimigrační demonstrace v Chemnitzu přilákala 2300 lidí
foto: screenshot Youtube

Zhruba 2300 účastníků přilákala v pátek podle policie další z řady demonstrací, která se konala ve východoněmeckém městě Chemnitz (Saská Kamenice). Organizátorem bylo protiimigrační hnutí Pro Chemnitz, napsala agentura DPA. Na protidemonstraci uspořádanou spolkem Chemnitz bez nacistů dorazilo asi 1000 osob. List Die Welt informoval, že na okraj jedné ze srpnových demonstrací byla v Chemnitzu napadena i židovská restaurace. Šéf německé kontrarozvědky Hans-Georg Maassen deníku Bild řekl, že nemá důkazy o tom, že se v Chemnitzu odehrály štvanice proti přistěhovalcům.

Páteční akce se podle úřadů obešly "téměř" bez problémů. Policie zaznamenala jen šest případů porušení zákona o shromažďování. Přesto na protesty dohlíželo značné množství policistů. Místní saské příslušníky posílili kolegové z šesti dalších spolkových zemí.

Účastníci protestu svolaného hnutím Pro Chemnitz požadovali "bezpečnost pro Chemnitz". Na závěr pořadatelé oznámili, že se akce na stejném místě bude konat i příští pátek. Na protidemonstraci se mimo jiné provolávalo, že "na nacistickou propagandu neexistuje právo".

Největší počet účastníků nakonec podle DPA přišel na akci, kterou uspořádaly místní kulturní instituce ve snaze vyjádřit odpor ke xenofobii, štvaní a násilí. Zhruba 5000 lidí si pod širým nebem vyslechlo Beethovenovu 9. symfonii.

Ve městě Chemnitz nedaleko českých hranic se od konce srpna demonstruje v reakci na smrt pětatřicetiletého Němce, z níž je podezřelá trojice přistěhovalců ze Sýrie a Iráku. Po tomto násilném činu Chemnitzem prošla řada demonstrací, kterých se účastnili i pravicoví radikálové. Někteří z nich napadali přistěhovalce, média i policisty.

Deník Die Welt dnes informoval, že 27. srpna, kdy se v Chemnitzu konaly demonstrace, zaútočila skupina asi desíti maskovaných lidí na košer restauraci Schalom. Útočníci vykřikovali antisemitské urážky jako "Vypadni z Německa, ty židovská svině" a házeli na podnik kameny, láhve i kus ocelové tyče. Kromě toho, že poškodili okno a fasádu, utrpěl majitel restaurace Uwe Dziuballa, který podle listu Die Welt pochází ze staré židovské rodiny usazené v Chemnitzu, zranění na rameni. Útok podle Dziubally trval asi deset minut, které mu však připadaly "jako hodina".

Policie útok na židovský podnik potvrdila. V současnosti se čin podle mluvčího saského ministerstva vnitra vyšetřuje jako "politicky motivovaný čin s antisemitským podtextem".

Pokud se informace o útoku a jeho průběhu potvrdí, půjde podle pověřence spolkové vlády pro boj s antisemitismem Felixe Kleina o nový stupeň antisemitismu v Německu. "Vyvolává to ty nejhorší vzpomínky na třicátá léta," uvedl Klein s odkazem na dobu, kdy byli v Německu u moci nacisté.

Šéf německé kontrarozvědky nemá důkazy o štvanicích v Chemnitzu

Šéf německé kontrarozvědky Hans-Georg Maassen nemá důkazy o tom, že se v Chemnitzu odehrály štvanice proti přistěhovalcům. Řekl to deníku Bild. Zpochybnil také video, které má jeden z takových útoků ukazovat. Nemusí podle něj být pravé. Politici nyní požadují, aby Maassen svá slova vysvětlil a doložil. Nejvyšší státní zastupitelství v Sasku mezitím informovalo, že kvůli dění v Chemnitzu vede už 120 vyšetřování.

Maassen řekl, že Spolkový úřad na ochranu ústavy (BfV) nemá žádné věrohodné informace o tom, že se ve městě odehrály štvanice. "Sdílím skepsi vůči mediálnímu zpravodajství k pravicově extremistickým štvanicím v Chemnitzu," poznamenal.

O štvanicích v souvislosti s útoky na přistěhovalce v saském městě jako první hovořil minulý týden mluvčí německé vlády Steffen Seibert a později také kancléřka Angela Merkelová (CDU), která je tvrdě odsoudila. V posledních dnech se kvůli výroku o štvanicích vede v Německu debata o tom, zda lze tímto slovem události v Chemnitzu popsat, či nikoli. Většina médií ve svém zpravodajství hovoří o útocích na cizince či o jejich napadání. Že k takovým činům došlo, potvrdila i policie.

Tyto výpady zachytilo také nejméně jedno video. Maassen nyní ale jeho věrohodnost zpochybnil. "Nejsou k dispozici žádné důkazy, že by video k tomuto údajnému případu, které je na internetu, bylo autentické," míní muž, kterému jsou někdy vyčítány přílišné kontakty se členy protestní Alternativy pro Německo (AfD). Naopak podle něj existují důvody myslet si, že šlo o cíleně šířenou nepravdivou informaci, aby se odvedla pozornost veřejnosti od vraždy v Chemnitzu. Podrobnosti k těmto důvodům neuvedl.

I proto chce řada politiků od Maassena bližší vysvětlení. Zprávu si vyžádalo německé ministerstvo vnitra, které zatím od šéfa kontrarozvědky nedostalo žádné důkazy pro jeho tvrzení. Také podle experta CDU na otázky vnitřní bezpečnosti Stephana Harbartha musí Maassen říci, proč má o videu pochybnosti. Vysvětlit by to podle Harbartha měl příslušným grémiím parlamentu, což se příští týden zřejmě skutečně stane. Okamžité důkazy chce generální tajemník koaličních sociálních demokratů Lars Klingbeil.

Šéfka poslanců opozičních Zelených Katrin Göringová-Eckardtová i předsedkyně Levice Katja Kippingová mají za to, že Maassen není mužem na svém místě. Jinak to vidí šéf poslanců vládní CSU Alexander Dobrindt, podle něhož slova šéfa kontrarozvědky je třeba brát vážně. Dobrindtův stranický šéf a ministr vnitra Horst Seehofer uvedl, že Maassen má jeho plnou důvěru. Mluvčí Merkelové dnes na stejný dotaz přímo neodpověděl.

Žádné indicie pro to, že by dané video nebylo pravdivé, nenašel tým veřejnoprávní televize ARD. Naopak, místo, kde bylo natočené, doba, kdy se tak stalo a počasí v tu chvíli, i výpovědi svědků podle ARD svědčí ve prospěch autenticity videa. Na podporu tohoto názoru televize na své webové stránce zveřejnila řadu dalších videí z téhož dne, výpověď napadeného i další důkazy.

Poznámkou o vraždě narážel šéf kontrarozvědky na usmrcení pětatřicetiletého Němce 26. srpna, z něhož je podezřelá trojice přistěhovalců. Po tomto násilném činu Chemnitzem prošla řada demonstrací, kterých se účastnili i pravicoví radikálové. Někteří z nich napadali přistěhovalce, média i policisty.

Státní zastupitelství agentuře DPA sdělilo, že vede celkem 120 vyšetřování. Videozáznamy podle něj svědčí o četných napadeních, ale nikoli o štvanicích. "Štvanice" není v Německu trestným činem, ale v současném kontextu se toto slovo používá k popsání nenávistí motivovaného déletrvajícího a organizovaného honu na lidi v ulicích města.

 

Zdroj: ČTK

Tagy