foto: Zuckerle / Wikimedia Commons / CC BY-SA/Ilustrační foto
Ne, nejedná se o chemtrails v konspiračním smyslu slova. Tato letadla sice nesou pod křídly chemikálie, ovšem nikoli kvůli práškování lidstva, ale kvůli umělému vyvolání deště. Ten pomáhá v boji se znečištěním ovzduší. Nejnovějším klientem Spojených arabských emirátů je Pákistán, v jehož jedenáctimilionovém města Lahore je nedýchatelný vzduch, a to v takové toxické koncentraci, že ohrožuje zdraví obyvatel a kvůli nutnému vypínání továren také ekonomickou bezpečnost města a země.
66x překročené limity škodlivin, nebezpečný vzduch. Osm z deseti obyvatel více než 11milionového Láhauru trpí smogem, který se drží ve městě déle, než je obvyklé. Nutná jsou lékařská ošetření, mnohdy i hospitalizace. Obyvatelé zvažují exodus, což je vždy bezpečnostní hrozba. V posledních několika týdnech provinční vláda v Paňdžábu použila ve snaze zlepšit kvalitu ovzduší několik taktik, včetně brzkého uzavření podniků a dvoudenního celoplošné uzavírky škol, nic ale nezafungovalo. Dochází jen k poklesu HDP. Pomocnou ruku nabídly před dvěma týdny Spojené arabské Emiráty.
Psali jsme
Obrázek jak z postapokalyptického seriálu z produkce HBO akorát s tím rozdílem, že se nejedná o blízkou budoucnost, ale realitu...
„Týmy ze SAE spolu se dvěma letadly dorazily do Láhaur asi před 10 až 12 dny. K vytvoření deště použili 48 světlic,“ děkoval na veřejnosti ministr Pandžábu Mohsin Naqvi za dar. Osévání mraků, které mělo vyvolat déšť a rozptýlit toxické částice z ovzduší zafungovalo podle všeho jen částečně a projevilo se mrholením v několika oblastech města.
Pro vojenské účely
Jak metoda osévání mraků funguje? Chemikálie v mracích působí jako kondenzační jádra, na nichž se utváří malé krystalky. Ty pak za příznivých klimatických podmínek z mraků spadnou jako dešťové nebo sněhové srážky. Využívá se k tomu hlavně jodid draselný či stříbrný, také chlorid sodný a suchý led. Podle Radovana Dluhy-Smita z katedry rozvojových a environmentálních studií Univerzity Palackého v Olomouci se snahy o ovládnutí počasí pojí i s vojenskými účely.
Výzkumná zpráva pro americké letectvo z roku 1996 pod názvem Počasí jako multiplikátor síly: Ovládnutí počasí v roce 2025, hovoří o praktickém využití uhelného prachu či různých kovových nanočástic. „Ty by se rozprašovaly do atmosféry s cílem vyvolat srážky či období sucha. Ale také ve snaze zefektivnit vojenskou komunikaci,“ vysvětlil v minulosti expert. Americký Pentagon se zase v čase Vietnamské války pokoušel touto metodou prodloužit období monzunových dešťů, aby ztížil či znemožnil vojenské operace komunistického Vietkongu. V květnu 2008 zase použili tuto techniku Rusové, aby měli modré nebe při příležitosti vojenské přehlídky k výročí ukončení druhé světové války na Rudém náměstí.
Raketový růst
Technika „Cloud seeding“ osévání mraků zažívá v posledních letech velký rozmach. Jen Spojené Arabské Emiráty mají každoročně přes 1000 misí. Pod heslem „Poručíme větru dešti“ se celosvětově angažují ale i Čína, Spojené státy a Indie. Důvodů k vyvolávání deště může být několik, předně se ale jedná o vytváření mraků a následné zachytávání vláhy ve vyprahlých oblastech.
Indové mají kromě intenzivních období sucha podobně jako Pákistánci problémy s toxickým ovzduším ve velkých aglomeracích jako Bombaj a Dillí. Tamní vládu překvapil nedávný sociologický průzkum, v němž 6 z 10 obyvatel plánuje tato města kvůli životu nebezpečným podmínkám opustit. Přesídlení 12 milionu obyvatel je vážný problém.
Zdroj: Al Jazeera, SCMP, RFERL
Tagy