Popisek: Ilustrační obrázek
Paříž 27. července (ČTK) - Francouzský deník Le Monde nebude zveřejňovat propagandistické dokumenty ani přiznání k atentátům, které vydává Islámský stát. Od útoku v Nice nezveřejňuje fotografie atentátníků, aby zabránil jejich posmrtnému oslavování.
O dalších opatřeních, která mají zabránit zviditelňování teroristů, deník uvažuje. V komentáři k úternímu útoku na kostel u Rouenu to dnes napsal šéfredaktor listu Jérôme Fenoglio.
Věnuje se tématu nenávisti, jejíž rozpoutání je podle něj hlavním cílem teroristických akcí, a zamýšlí se také nad odpovědností médií a sociálních sítí, jimiž se kromě ověřených informací šíří povídačky a spiklenecké teorie.
"Musíme použít všechny prostředky našeho moderního světa, chceme-li porazit strategii nenávisti, chceme-li zvítězit, aniž bychom se zřekli sami sebe. Dlužíme to všem obětem zločinecké organizace Islámský stát. Od 26. července také památce kněze Jacquesa Hamela, zavražděného v jeho kostele," napsal Fenoglio.
K podobnému kroku jako Le Monde se odhodlala redakce televize BFMTV a deníku La Croix.
"Až do nového rozhodnutí nebudeme zveřejňovat fotografie teroristů. Zvažovali jsme tento krok nějakou dobu a rozhodnutí jsem urychlili po útoku v Nice, po množících se útocích," sdělil ředitel stanice BFMTV Hervé Béroud.
Řekl také, že fotografie má symbolický význam a jejím zveřejněním se dostávají na tutéž úroveň oběti i útočníci. Stanice ale bude nadále zveřejňovat jména atentátníků.
Šéfredaktor listu La Croix François Ernenwein řekl, že list bude zveřejňovat jen křestní jména a iniciálu příjmení atentátníků. Stanice Europe 1 nebude napříště atentátníky ve svých relacích jmenovat.
Francouzská vláda po úterním útoku spáchaném dvěma atentátníky, klade důraz na jednotu a solidaritu. Také pařížský arcibiskup André Armand Vingt-Trois řekl, že Francouzi se nemohou "nechat zavléci do politiky DAIŠ (Islámského státu), jíž je postavit děti jedné rodiny jedno proti druhému".
Konzervativní opozice vládu kritizuje a poukazuje na její neschopnost zajistit Francouzům bezpečnost.
"Všechno to násilí a barbarství paralyzuje Francouze od ledna 2015 (útok proti redakci Charlie Hebdo). Je nesnesitelné," řekl Nicolas Sarkozy. Navrhl, aby byly elektronické náramky nasazeny všem podezřelým islámským radikálům, a to i když žádný čin nespáchali.
Zmínil se o tom, že francouzské tajné služby mají takzvané S svazky, v nichž figuruje 10.500 lidí podezřelých ze sympatií k radikálům.
Ministr vnitra Bernard Cazeneuve ale upozornil, že používaní náramků a zavírání do vazby by odporovalo ústavě a bylo by kontraproduktivní.
"Ve Francii se podařilo rozbít mnoho teroristických sítí díky tomu, že ti lidé ze svazku S jsou sledovaní. Umožňuje to tajným službám monitorovat ty lidi bez jejich vědomí," řekl ministr.
Podle průzkumu, který dnes zveřejnil institut Ifop, je téma boje proti terorismus mezi Francouzi prvním zdrojem obav a starostí. Až za ním je nezaměstnanost a ozdravení ekonomiky. Průzkum byl proveden po atentátu v Nice ze 14. července a vztahuje se k prioritám občanů v souvislosti s prezidentskými volbami, které se budou konat příští rok.
Až 67 procent dotázaných považuje za nejdůležitější předvolební téma boj proti terorismu. Až za ním je nezaměstnanost, obnova ekonomiky, boj proti kriminalitě, výše daní nebo otázka imigrace.