Deset technologických trendů roku 2018 v oblasti zabezpečení

Deset technologických trendů roku 2018 v oblasti zabezpečení
26 / 05 / 2018, 09:00

Řecký filozof Hérakleitos pravil: „Nic v životě není stálé, vyjma změny“. A to jednoznačně platí pro všechny, kdo pracují v oblastech týkajících se nebo založených na technologiích – a oblast fyzické bezpečnosti sem rozhodně patří.

S tím, jak se technologie vyvíjejí, inovace přicházejí stále rychleji a naším cílem je vyhledávat takové, které mají největší reálný potenciál zvláště v profesionální a podnikové oblasti. Společně s kolegy jsme si dali práci a snažili se pojmenovat některé trendy tohoto roku, o nichž si myslíme, že budou mít dopad na naše obchodní aktivity a obor bezpečnosti jako takový.

1. Výkon se stěhuje „na okraj“

Dva trendy z nedávné doby získaly značnou pozornost – využívání cloudů a internet věcí (Internet of Things, čili IoT) – a přinesly nepopiratelná pozitiva jak firmám, tak spotřebitelům. Provázejí je však také některé komplikace: především obrovský nárůst objemu dat přenášených od připojených zařízení do datových center za účelem jejich zpracování a ukládání a s tím související potřebná šířka pásma (rychlost přenosu dat). Důsledky tohoto problému snižuje tzv. „edge computing“, což bychom mohli přeložit jako zpracování dat na vstupním zařízení, čili na „okraji“ sítě, co nejblíže zdroji dat. Tím se významně snižují nároky na šířku pásma potřebnou pro komunikaci mezi čidly nebo zařízeními a datovým centrem. Další moment, který podporuje trend zpracování dat přímo ve vstupních zařízeních, souvisí s potenciálními obavami o zachování integrity dat a soukromí: zdá se, že pravděpodobnou reakcí na tyto obavy bude anonymizace dat a jejich šifrování před jejich přenosem do datového centra. Vzhledem k tomu, jak síťové kamery, zvukové a jiné senzory – zařízení na okraji sítě – jsou stále vyspělejší a mají vyšší kvalitu, bude hledání rovnováhy mezi doménami cloudového zpracování dat a jejich přípravy „na okraji“ nezbytné, chceme-li mít k dispozici čistá, spolehlivá a použitelná data.

2. Integrace cloudů

I když je zde snaha o posun směrem ke zpracování dat na „okraji“ sítě, jak jsme zmínili výše, cloudová řešení budou stále hrát v IT infrastrukturách významnou úlohu. Jakkoli však pojem „cloud computing“ může vzbuzovat dojem, že se jedná o jedno místo, ve skutečnosti se samozřejmě využívá mnoho „obláčků“ na celém světě. Jelikož služby založené na cloudových řešeních využívá stále více firem, vzniká ekosystém cloudů, který se stává upřednostňovaným bodem integrace, a tradiční systémy na jednom místě ustupují.

Jednou z výhod integrace mezi cloudy je významný potenciál redukce potřebných IT služeb v rámci firmy. Dalším přínosem však může být fakt, že lze vytvářet a nasazovat vyspělé kombinované služby od více poskytovatelů prostřednictvím různých API rozhraní, jež tyto služby obohatí o další rozměry, například analýzu dat, řízení obsahu a ukládání dat, zkracování doby nutné pro uvedení na trh a možnosti velmi rychle měnit kapacitu (škálovat prostředky). Každá společnost, která poskytuje služby využívající cloudy, by měla zkoumat příležitosti integrace s příbuznými službami s cílem nabízet zákazníkům a partnerům další přidané hodnoty.

3. Hloubkové a strojové učení

Dospěli jsme nyní do stavu, kdy můžeme začít plně využívat výhody architektur hloubkového učení a strojového učení: máme k dispozici obrovské sady dat, která můžeme analyzovat, výpočetní výkon, jenž je toho v přijatelném časovém rámci schopen, sofistikované algoritmy a spoustu případových studií, z nichž můžeme čerpat poučení. Vidíme-li, že některé z nejpůsobivějších demonstrací využití hlubokého učení se týkaly interpretace obsahu obrazů, rozpoznávání řeči a podpory rozhodování, je potenciál pro analýzu v oblasti bezpečnosti a ochrany zjevný.

psali jsme: Automatizované rozpoznávání obličejů - trend nejen v oblasti bezpečnosti

Na relativně nejnižší úrovni zlepší aplikace hloubkového učení detekci pohybu v záběru, rozpoznávání obličejů, sledování konkrétních osob a potlačení planých poplachů. To podpoří tvorbu a konfiguraci systémů i optimalizaci a řízení příslušných zařízení. Ovšem jak se tyto aplikace budou rozvíjet, nabídnou další významné příležitosti v oblasti prediktivní analýzy, jejichž cílem bude předcházet incidentům: od teroristických útoků po nehody, kdy může hrozit uklouznutí a pády, od problémů v dopravě až po krádeže v obchodech.

Jsme však na samotném počátku. Vývoj je v současné době rychlý a nepředvídatelný a nároky na výpočetní výkon značné, nicméně potenciál přínosů hloubkového učení, jež by nakonec vedlo ke vzniku autonomních systémů, je obrovský.

4. Zacílení na jednotlivce, ale respekt k soukromí

Jednou z možných oblastí uplatnění hloubkového učení by mohlo být poskytování služeb s vysokou mírou zacílení na potřeby konkrétní osoby. Představte si obchod, kdy při vstupu bude tvář zákazníka rozpoznána a následně mu na mobilní telefon přistanou nabídky zboží vycházející z jeho dřívějších nákupů, preferencí nebo dokonce toho, co si nedávno prohlížel na internetu. Jenže: to, že něco možné je, ještě neznamená, že by se to udělat mělo – a tento příklad zřetelně poukazuje na rostoucí obavy o prolamování soukromí a způsoby, jakými firmy a jiné organizace zacházejí s informacemi o každém z nás.

V současné době vzniká legislativa, která se těmto obavám věnuje. V Evropské unii tato legislativa vytváří jednotný rámec pro n
akládání s osobními daty bez ohledu na to, kde jsou uložena nebo používána – jedná se o Obecné nařízení o ochraně osobních údajů (General Data Protection Regulation – GDPR), které se má začít uplatňovat od května 2018.

Ať již budou firmy a organizace tlačeny kvůli dodržení předpisů nebo se prostě budou snažit chovat ke svým zákazníkům a občanům co nejlépe samy, bude vytvoření rovnováhy mezi cíleností nabídek a ochranou soukromí a osobních dat podobné chůzi na visutém laně, kterou budou muset letos všechny organizace absolvovat.

5. Kybernetická bezpečnost

A znovu: kybernetická bezpečnost musí být na seznamu trendů pro tento rok – i ty další. Bezpečnost kyberprostoru se musí neustále posilovat, což bude úkol, který ovšem nikdy neskončí, protože kyberzločinci, kteří jsou si dobře vědomi svých možností, budou vždy hledat zranitelnost jakýchkoli nových technologií. A jelikož počet připojených zařízení roste exponenciálně, roste stejnou měrou počet případných chyb, které – pokud by zůstaly bez opravy – by mohly poskytnout příležitost k napadení sítí, zavedení vyděračského malwaru (ransomware), nebo třeba „jen“ k odstávkám, které stojí velké peníze. Není pochyb o tom, že se i v roce 2018 objeví mnohé útoky a odhalí další zranitelná místa. Odpovědí je aktivní a předvídavý přístup a systematické procesy, jejichž úkolem bude zajistit, aby aktualizace s opravami byly aplikovány hned, jak budou k dispozici.

6. Lepší platformy pro internet věcí

Když už jsme zmínili internet věcí (IoT) – ten dospěl do stavu, kdy pro škálování, sběr a analýzu dat a efektivní řízení sítě propojených zařízení je nezbytným předpokladem používat škálovatelnou architekturu. Takzvaná platforma IoT umožňuje, aby zařízení od různých výrobců mohla koexistovat a snadno sdílet informace a vytvářet tak inteligentní systémy využívající infrastrukturu existující sítě. Existuje mnoho společností, jak dobře zavedených poskytovatelů technologií, tak úplně nových firem, které pracují na platformách podporujících IoT, a v tomto roce budeme svědky dalšího vyzrávání této oblasti. Co však bude pro budoucnost též podstatné, je vznik nových mezinárodních standardů, jež umožní vzájemnou propojitelnost různých platforem IoT a které budou podporovat systémy tak, aby nebyly závislé na systémech jednotlivých výrobců.

7. Blockchain: více než jen Bitcoin

Pro mnoho lidí pojmy blockchain a Bitcoin splynuly do jednoho. Ve skutečnosti jsou naprosto rozdílné, a i když Bitcoin používá blockchain jako svůj základ, potenciál blockchainu verifikovat prakticky cokoli hodnotného je téměř neomezený. Protože se jedná o otevřenou distribuovanou „účetní knihu“, která zaznamenává transakce mezi dvěma stranami efektivně a ověřitelným a trvalým způsobem, jistě se v dalším roce začne blockchain testovat v nejrůznějších aplikacích napříč různými sektory.

psali jsme: Předpověď v oblasti kybernetické bezpečnosti

Skutečnost, že blockchain umožňuje autentizovat jakýkoli obsah, lze v našem odvětví využít pro verifikaci video obsahu z různých zdrojů – například mobilních telefonů pracovníků veřejných služeb a kamer, jimiž jsou vybaveni příslušníci pořádkových složek – pro účely dokazování na forenzní úrovni. A nemusí jít jen o video data – blockchain je také možné použít pro ověřování autenticity zařízení připojených do sítě IP kamer.

8. Chytrá města potřebují otevřená data

Koncept smart city (a v důsledku bezpečných měst) není nic nového. Již několik let se zvyšuje počet senzorů různých typů umisťovaných v celém městském prostředí, jež pomáhají řešit konkrétní oblasti, od vymáhání práva až po monitorování kvality ovzduší. Vzhledem k tomu, že na celém světě žije stále více lidí ve městech – a v roce 2050 bude v městech bydlet o 25% více lidí než dnes – používání čidel pro vytvoření životaschopnějšího, udržitelnějšího a bezpečnějšího prostředí se bude ještě více posilovat.

Ovšem skutečně chytré město je vize urbanistického rozvoje, která za účelem ochrany hodnot integruje technologie z oblastí informací, dat, komunikací a internetu věcí (IoT) bezpečným způsobem. Mezi tyto hodnoty a majetek patří informační systémy státních institucí, školy, knihovny, městská doprava, nemocnice, elektrárny, vodovodní sítě, systém likvidace odpadů, pořádkové složky a záchranné služby a další komunální služby.

Většina těchto jednotlivých služeb je obvykle provozována v takzvaných silech. A to brání realizaci vize vytváření chytrých měst. Město může být opravdu „chytré“ jen tehdy, když všechna jeho data budou otevřená a využitelná v každé službě. Řešení městských problémů, jako je bezpečnost a ochrana občanů, dopravní zácpy, stárnoucí infrastruktura a reakce na události, jako jsou přírodní katastrofy a teroristické útoky, vyžaduje koordinovanou analýzu dostupných dat, aby bylo možné zajistit odpovídající a účinnou reakci.

9. Kamerový systém nemusí znamenat jen kamery

Až donedávna měli operátoři dohledových systémů k dispozici primárně – ne-li výhradně – video, které samozřejmě poskytuje dvourozměrný obraz. Použijeme-li nové typy čidel, která snímají něco jiného než obraz, dostane tento pohled mnohé další rozměry a poskytne bohatství dat, které umožní rychlejší a přesnější vyhodnocení situací, a tím i rychlejší eskalaci, aktivaci odpovídající reakce a minimalizaci planých poplachů.

Radarová technologie například pro detekci pohybu používá elektromagnetické vlny. Radar není citlivý na věci, které obvykle spouštějí plané poplachy – jako pohybující se stíny nebo světelné paprsky, malá zvířata, kapky deště, hmyz nebo vítr a špatné počasí – a dokáže zprostředkovat podrobné informace o přesné poloze jakéhokoli objektu a směru jeho pohybu. A i když například termální zobrazování má již relativně zavedenou pozici, ke slovu se díky dalším pokrokům dostává detekce zvuků, která se učí reagovat třeba na rozbití okna nebo zvýšené agresivní hlasy, což znamená, že audio se stane dalším užitečným vstupem, o který by řešení pracující čistě s obrazem byla ochuzena.

10. Virtuální asistentky a rozšířená realita vstupují do hry

V minulém roce jsme zaznamenali, jak uživatelé výrazněji začali používat virtuální asistentky. Alexa od Amazonu, Google Home, Siri od Applu a Cortana od Microsoftu – všechny posílily díky tomu, že technologie začaly umět lépe pomáhat ulehčit každodenní činnosti, a nadcházející technologie jako například Facebook M budou tuto oblast dále rozvíjet. A právě tyto stejné technologie si nevyhnutelně začnou hledat cestu do firem, protože uživatelé začnou v práci očekávat stejnou úroveň technologické podpory v obchodním prostředí, jako již nyní mají k dispozici doma. Zejména od poskytovatelů jakýchkoli sofistikovaných produktů a služeb nebo těch, které jsou založeny na složitých technologiích, se bude virtuální podpora při zadávání specifikací, instalaci, konfiguraci a řízení nejen očekávat, ale bude přímo vyžadována.

psali jsme: Čína chce postavit průmysl s vyspělou umělou inteligencí za 150 miliard dolarů

Stejně tak je rozšířená realita (augmented reality – AR) technologií, která do velké míry existovala ve specifických oblastech, jako je armáda a letectví, ale nyní ukazuje obrovský potenciál také v podnikové sféře, zvláště proto, že je dnes k dispozici jako technologie v mobilních zařízeních a stále širší nabídce nositelné elektroniky. Pokud jde o specifické aspekty našeho oboru, větší uplatnění jiných než jen obrazových čidel a analýza dat zvýší přesnost a dodá další perspektivu vizuální informaci a uživatelé video dohledových systémů budou rozšířenou realitu používat tak, že data z těchto zdrojů se propojí do jednoho pohledu, což umožní rychleji a přesněji reagovat na potřebné situace.

V roce 2018 bezpochyby uvidíme vznikat mnohé další trendy, které jsme nečekali, a dopad těch, jež jsme popisovali výše, může být významnější, než očekáváme, nebo právě naopak. Ale jedno víme jistě: nacházíme se ve světě velmi rychlých proměn z mnoha pohledů – politického, kulturního, ekonomického a také technologického – a všechny firmy a organizace musí být vnímavé a nezaspat, pokud na ně chtějí odpovídajícím způsobem reagovat.

Johan Paulsson, CTO společnosti Axis Communications

 

Nepřehlédněte na Security magazínu:  Defence  - tanky, lodě,  letadla, obrněné vozy. Jaké jsou nejnovější trendy ve zbrojním a obranném průmyslu? S námi víte více 

 

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace