Dezinformace nejsou nic nového, internet jim ale dodal dynamiku

Dezinformace nejsou nic nového, internet jim ale dodal dynamiku
Autor: pixabay.com|Popisek: Ilustračný obrázok
16 / 01 / 2018, 07:00

Dezinformace nejsou nic nového, existovaly jako nástroj zpravodajských služeb dávno před internetem a facebookem, zjistí čtenáři právě vydané popularizační knihy autorů z Masarykovy univerzity v Brně. Sociální sítě ale dávají takzvaným fake news mnohem větší dynamiku.

"Ve srovnání s minulostí je znatelný rozdíl v rychlosti jejich šíření. Zatímco před 30 lety mohlo trvat několik měsíců, než dezinformace oběhla celý svět, dnes se to může stát během jediné hodiny," uvedli autoři v knize nazvané Nejlepší kniha o fake news!!!

Název knihy odkazuje k častému způsobu manipulace prostřednictvím volby jazykových prostředků. Cílem autorů je přimět čtenáře ke kritickému, avšak nikoliv paranoidnímu nahlížení na záplavu informací, které se na ně valí. To, že jsou dezinformace dosti starý fenomén, neznamená, že se s nimi současná česká společnost umí vypořádat. "Je to vážný a hluboký problém," řekl při křtu knihy jeden z autorů Vojtěch Bruk.

Kniha vychází záměrně v době vrcholící prezidentské kampaně. Podle autorů lze očekávat, že voliči budou čelit nadměrnému množství pokusů o manipulaci. Příštích 14 dní prý bude perných.

Na knize pracovali politologové Miloš Gregor a Petra Vejvodová se studenty sdruženými v projektu Zvol si info, jehož cílem je rozvíjet kritické myšlení a mediální gramotnost. Vycházeli z vědeckých studií, ale i z poznatků načerpaných na turné po střední školách, při kterém se s žáky bavili, jak dezinformacím nepodléhat. Často naráželi na to, že si žáci - a nejenom oni - možnost vlastního ovlivnění vůbec nepřipouštěli.

Autoři popisují příklady dezinformací v historii, věnují se tématu propagandy nebo fenoménu sociálních bublin. Tipy a triky, jak vyvrátit fake news, jimž podlehnou ti nejbližší lidé, obsahuje kapitola "Jak přesvědčit babičku, že jí ilumináti nekradou důchod."

K tomu, aby dezinformace dopadla na úrodnou půdu, je podle autorů knihy nutné, aby byla uvěřitelná a zakládala se částečně na věrohodných informacích. Dalším faktorem rozhodujícím o uvěřitelnosti dezinformace je přizpůsobení kulturnímu kontextu. "Pokud ve Francii obviníme osobu z pálení bible, bude to mít menší dopad, než kdybychom v Pákistánu někoho obvinili z pálení koránu," vysvětlili autoři. Posledním důležitým předpokladem je, aby se k publiku dezinformace dostala více kanály.

 

Nepřehlédněte na Security magazínu: Historie - vnímáme dějiny v souvislostech a nadhledem. Sledujte nejdůležitější okamžiky historie. S námi víte více

 

Zdroj: ČTK

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace