Autor fotografie: Lumír Němec
O Kurdistánu a kurdských bojových jednotkách.
Když se řekne Kurdistán, tak nám, dříve narozeným, se v hlavě vybaví knihy Karla Maye, tituly jako Divokým Kurdistánem, Ve stínu pádišáha, V říši stříbrného lva a další, které jsou situovány do zemí Orientu. Zvláště pak postava Kara Ben Nemsího, hlavního hrdiny, který nás provází celým příběhem. Kurdové jsou v těchto knihách popisováni jak hrdý národ, milující svou zemi a svobodu.
Do podvědomí širší veřejnosti se Kurdové více dostávají během posledního roku. Ne tím, že jsou národ bez vlastní země (Kurdové žijí na území Iráku, Sýrie, Turecka a Iránu), ale tím, že bojují proti Islámskému státu. Nejenže proti těmto islámským sadistickým a perverzním zrůdám bojují, ale jsou schopni je porážet a vytlačovat z dobytých území zpět do centra Sýrie. Bez jejich statečnosti a obětavosti by dnes možná Islámský stát okupoval celé území Iráku a Sýrie. Byl by mnohem mocnější a skrytá podpora některých velkých hráčů v regionu by se stala otevřenou. Síla ISIS by rostla a jeho hrozba pro zbytek světa by byla mnohem reálnější.
I já se samozřejmě zajímám o dění v této oblasti, jednak z hlediska profesního (naše firma Thor Tactical poskytuje bezpečnostní služby v této oblasti), a samozřejmě i z hlediska bezpečnostního. Stejně jako každý rozumně uvažující člověk vnímám nebezpečí radikálního Islámu a islámského terorismu pro celý svět.
Kurdům jsem od začátku držel palce a přemýšlel, jak jim pomoci. Když jsem loni na podzim zjistil, že Českou republiku navštívila paní Nisrin Abdollah, vrchní velitelka YPJ (v překladu tato zkratka znamená Ženské bojové jednotky), začal jsem hledat cestu, jak se k ní dostat a promluvit si o případné pomoci a spolupráci.
V hledání cesty k Nisrin mi velmi pomohlo, že dva z našich studentů (Britové) bojovali v Sýrii po boku kurdských bojovníků. Stačilo několik telefonátů do Anglie a USA a získal jsem telefon na člověka, který návštěvu Nisrin v ČR organizoval. Při našem prvním setkání jsem byl velmi překvapen, jak tato významná žena působí skromně. Mám vlastní zkušenosti s jednáním s důstojníky a důstojnicemi AČR, a od hodnosti kapitána mají většinou dojem, že vědí vše, a co nevědí, to si domyslí. Tato dáma však působila přesně opačně. Nikdo by nepomyslel, že se osobně zúčastnila a velela nejtvrdším bojům mezi kurdskými bojovníky a ISIS.
Nisrin mi řekla, že jedna z věcí, které by kurdské jednotky v Sýrii velmi potřebovaly, je pomoc s výcvikem jejich bojovníků. Vzhledem k tomu, že je to přesně to, co umíme, jsme se na místě dohodli, že do syrského Kurdistánu zvaného Rojava co nejdříve odletíme.
Dostat se do Rojavy v dnešní době není příliš jednoduché. Máte v podstatě dvě možnosti. Odletět do Turecka a překročit hranice mezi Tureckem a Sýrií, nebo zvolit Irák a překročit irácko-syrské hranice. Vztahy mezi Tureckem a Kurdy jsou na tolik „přátelské“, že tuto možnost jsme okamžitě zavrhli a zvolili možnost druhou, přes Irák.
Dostat se do Iráku není žádný problém, ale dostat se z něj do Sýrie už problém je. Můžete si myslet, že překročení hranic mezi iráckým Kurdistánem a syrským Kurdistánem by měl být bezproblémový. Kurdové jsou na obou stranách, tak kde je problém? Nevím, kde ten problém přesně je, faktem však zůstává, že abychom úspěšně překročili hranici, museli jsme vystupovat jako novináři a odpovídat na mnoho zvědavých otázek policistů. Jinak bychom neměli šanci se do Sýrie dostat. Po vyplnění veškerých formulářů a vyřízení formalit jsme konečně mohli překročit hranici.
Autor: Lumír Němec
EXKLUZIVNĚ Kurdská superbojovnice v ČR: Zbraně proti IS kupujeme na trzích