Známá provokatérka, lovkyně z Litoměřic a bývalá mistryně světa v kickboxu, Michaela Fialová vysvětluje, oč je normálnější zvíře zabít a sníst, než si dojít do supermarketu pro maso v igelitu
Michaelo, ještě dnes si mnoho lidí myslí, že žena a lov nejdou vůbec dohromady. Jak ses k němu dostala Ty?
Vyrůstala jsem s otcem, který byl myslivec. Pro mě je lov způsob jak trávit volný čas v souladu s přírodou a dodává mi adrenalin, který potřebuji k životu. Koupit maso je zajisté velice jednoduché, ale je potřeba si uvědomit, co tím podporujete. Nemusíte se hned stát lovcem, ale můžete se rozhodnout, co budete jíst a odkud. Zvířata umírají a umírat budou pro naše potřeby, ale je zbytečné, aby trpěla více, než musí. Můj názor je, že zvíře patří do přírody a má právo na život ve svém přirozeném prostředí, velkochovy a jatka jsou dle mého týráním a proto se snažím převážně konzumovat to, co ulovím.
Lovíš zvířata sama, na vlastní pěst, nebo na zakázku?
Obojí. Lov na zakázku je lov s klienty. Pokud se nám podaří sehnat zahraniční klienty, pak je doprovázím na lovu s dalším místním průvodcem. Takový lov je ale spíše odměna. Práce pro rezervace je z 80% spíše o péči o zvěř ale to je něco co bulvární plátky a hloupé lidi nezajímá. Všichni vidí jen tu špičku ledovce, tedy komerčního lovce s trofejním kusem. Práci, která je okolo, nevidí a neocení téměř nikdo.
Na vlastní pěst lovím také, ale na rozdíl od toho co píše bulvár, já osobně nejsem tím lovcem, co loví pro trofej. Lovím převážně to, co mohu jíst. Opravdu nelovím ohrožené druhy pro zábavu, jak se o mě píše v bulvárech. Moje práce je hlavně reklama, lov a práce v rezervaci tvoří jen 20 %, zbytek je neviditelná práce doma za počítačem, různá setkání, výstavy, vyjednávání.
Pokud na zakázku, podle jakých kritérií si konkrétní lov pro klienta vybíráš?
Nevybíráme. Vybere si klient z vypsané nabídky. Výjimka je, pokud se jedná třeba o problémové či raněné zvíře, pak se rychle shání klient, jinak bude odloveno rangerem nebo někým z nás a nepřinese to žádné peníze. Stejně to pak je, když se nějaký druh přemnoží a začne utlačovat jiný druh v rezervaci. Pak takto postižené rezervace nabízejí nějaký extra levný odlov.
Jaká povolení k odstřelu zvěře v Africe či jinde komerční lovec vůbec potřebuje? A jak je taková akce nákladná?
Potřebují povolení od úřadů, pokud jde o nějaký méně běžný druh tak i povolení CITES a ostatních úřadů. Opravdu se nikdy nejedná o nahodilou akci. Tyto lovy se plánují měsíce a profesionální lovci na farmě začnou vyhledávat vhodný kus již několik týdnu před příletem klienta. Tak je možné mu umožnit odlov několika kusů v relativně krátkém čase. Pro komerčního lovce je lov velice nákladný a není pro každého.
Tvoje fotografie s mrtvými zvířaty vyvolaly nejen na sociálních sítích pobouření. Proč je vlastně vystavuješ?
To má dva důvody. Ten první je jasný - chci se pochlubit úlovkem, což lovci dělali od nepaměti. Když si vybavíte jeskynní malby, co na nich bylo? Samozřejmě kořist lovců. Jen dnes si to nemalujeme na zeď, nebo netesáme do kamene, ale dáváme to na Facebook. To chlubení se je naprosto přirozený pud, který není třeba potlačovat. Lov je důležitý a není to nic, za co bychom se měli stydět. A druhým důvodem je, že u nás tenhle způsob života zatím nikdo nepopularizoval, nikdo o něm nemluvil, tak se snažím být první. Chci, aby lidé lov začali chápat reálně, ale kdo nechce chápat, ten to nepochopí nikdy. Kdyby tady u silnice běhaly zebry, je to hned něco jiného, ale když je lidi znají jen ze zoo, mají pocit, že jsou to chráněná zvířata, která zabíjím. Tuhle nevědomost pak předávají svým dětem, takže já si z toho beru poučení, že je třeba začít u té nejmladší generace. Vysvětlit jí, že není normální držet zvířata ve velkochovech. Že není normální jít si koupit maso někam do obchodu, ale že je mnohem přirozenější si ho ulovit.
Tenhle způsob života je navíc i ekologičtější. Vždyť zatímco my podporujeme přirozený ráz přírody, velkochovy ji ničí. Snažím se svou činností lidi přesvědčit, aby když už nechtějí sami lovit, alespoň kupovali maso od myslivců. Je s ním sice víc práce, protože musíte takovou srnku sami stáhnout, naporcovat, ale vyjde to levněji a je to také zdravější. Kdyby alespoň 30 procent svého příjmu masa nahradili zvěřinou, prospějí sobě i přírodě.
V jednom ze starších rozhovorů jsi prohlásila, že nejlepší způsob, jak ochránit divoká africká zvířata, je právě komerční lov. Můžeš toto tvrzení našim čtenářům vysvětlit?
No to je na spíše na knížku, než na krátkou odpověď. Například nyní pracuji v rezervaci Inkulu . Je to ohromná farma, která má rozlohu 20 000 hektarů. V jižní Africe funguje systém privátně vlastněných rezervací, kdy veškerá starost o zvěř, ale i o místní obyvatele spadající pod rezervaci, je na ramenou majitele farmy. Ten musí mít dostatek financí na zajištění přežití všech druhů nalézajících se v jeho rezervaci a zároveň má odpovědnost za své zaměstnance, aby měli kde spát a jejich děti chodili do školy, což se u nás povedlo. Věř mi, že ani tady, ani na jiné privátní rezervaci jsem se nesetkala, že by PETA a nějaké podobné organizace, tahající z lidí prachy a šířící nenávistné bludy o lovcích, pomáhala s ochranou zvěře. Opravdu nikdy! Nějakých 15% peněz je od fotografů atd., ale zbytek peněz je z komerčního lovu.
Loňi bylo v JAR velice suché léto a bylo málo potravy. Museli jsme tedy kupovat potravu pro zvěř na rozloze 20 000 hektarů- dovedeš si představit ty částky?
Bohužel ani to nepomáhalo a zvěř strádala dál a tak jsme museli najmout veterináře, ošetřovatele a lovce co sestaví odchytový team. K tomu se pronajme i helikoptéra a každý den od rána do noci jsme sledovali zvěř. Úplně slabé kusy se odloví na maso a nadějné kusy se uspí a poskytne se jim pomoc, tedy očkování, čip atd.
Částky za takové udržování farmy jdou do milionů. My musíme v rámci regulace s rangery odlovit stovky kusu zvěře. Pokud přijede komerční lovec a uloví asi 10 kusů, jeho finance nám pomohou s uživením asi 100 kusů zvířat měsíčně.
Šlo Ti někdy při lovu o život?
U lovu ne, ale při odchytech zvěře z veterinárních důvodu jde o život asi pořád….
Dá se komerčním lovem živit, nebo máš i běžnou práci?
Komerčním lovem asi ani ne, zvlášť když jedu do Afriky a ještě tam rozdám svůj honorář potřebným. Dá se ale vydělat na reklamě s lovem a zbraněmi spojené….
Všiml jsem si, že jsi byla na demonstraci proti směrnici EU omezující držení zbraní. Situace v Evropě se neustále zhoršuje. Myslíš si, že je to dobrý nápad?
No myslím, že je to naprosto šílený nápad. Sama jsem zažila pár hrozných situací v Africe a nerada bych je zažívala i tady. Od letošního roku jsem začala intenzivně trénovat střelbu i z jiných zbraní než loveckých. Vždy jsem se omezovala jen na zbraně lovecké, ale tato zhoršující se situace staví spousty lidí před stejné rozhodnutí. Vím, že se zvyšuje počet žadatelů o ZP a také různých kurzů. Do budoucna chci dělat různé reportáže a videa právě ze života úplného začátečníka s krátkou či jakoukoliv jinou zbraní, takže o mě určitě ještě uslyšíte.
Je nějaké zvíře, po jehož trofeji toužíš, ale zatím se to nedaří?
Pižmoň...
Jakou zbraň k lovu nejraději používáš?
To je různé lov od lovu…. Můj favorit je 308win.
Rozhovor vznikl pro červnový tištěný SECURITY magazín.