Autor fotografie: Pixabay|Popisek: Ilustrační obrázek
Ano, název je analogií názvu velmi kvalitních knih Miloše Hubáčka „Moře v Plamenech“ a „Pacifik v plamenech“. Obě knihy se ale věnují válečné tématice a námořním bitvám. Nově vznikající kniha bez autora „Evropa v plamenech“ by mohla popsat vliv klimatických změn na situaci nejen v Evropě, a hlavně na nepřipravenost civilní ochrany, tedy Hasičského záchranného sboru (HZS), Záchranné zdravotní služby (ZZS), Policie ČR (PČR), Armády ČR (AČR), tedy všech složek Integrovaného záchranného systému (IZS) na situaci rozměrů, jako jsou na ostrově Korfu i jinde.
Začalo to v Kanadě, ale toto téma již unavilo televizní diváky a v hlavním zpravodajství se již prakticky neobjevuje, byť hoří, majetek mizí v ohnivém infernu a dýchat se dá jen s obtížemi. Nyní je hlavní otázkou, kam na dovolenou, a jestli to pojišťovna případně uhradí. Jinak velkoplošné požáry jsou nyní identifikovány kromě Kanady i v Portugalsku, v Alžírsku, v Itálii (Sicílie), Řecku, v Chorvatsku, v Sýrii, v Turecku, v Tunisku nebo Francii (Pyreneje) na hranicích se Španělskem.
V přehledu níže je 10 nejvýznamnějších požárů v ČR, nejvíce si všichni pamatují Hřensko, ale nikde není řečeno, že to byl poslední požár obdobných rozměrů a že se již nic takového nemůže stát. Ve stavu téměř klinické smrti byli nyní strážci Krkonošského národního parku, když v oblasti pro veřejnost nepřístupnou našli skupinku nizozemských turistů křepčících kolem táboráku – požár měl položeny dobré základy, naštěstí se nic nestalo, kromě pokuty pro Nizozemce v přepočtu v „drobných“ v porovnání s tím, co se mohlo stát.
Události v ČR:
Květen 1995 požár v HOTEL OLYMPIK. Výsledek 36 zraněných a osm mrtvých z Belgie, USA, Finska a Německa
Květen 2001 – Hala na zpracování dřeva firmy HAAS FEARTIGBAU v Chanovicích na Klatovsku, škoda vyčíslena na půl miliardy KČ
Leden 2003 – ZÁMEK V ZAHRÁDKÁCH. Z barokní perly na Českolipsku, kterou využíval rod Valštejnů i Karlova Univerzita, se po ničivém požáru stal jen chátrající dům. Zcela shořela střecha zámku, škoda a rekonstrukce přesáhla 90 milionů korun.
Duben 2005 – HRAD PERNŠTEJN. Požáry národních památek a historických budov bývají nejničivější, a to jak zničením struktury budovy, tak nenahraditelných historických předmětů. Na Brněnsku poničil oheň gotický hrad Pernštejn, zcela shořela střecha z počátku 19. století i část depozitáře. Rekonstrukce stála skoro 100 milionů.
Říjen 2008 – PRŮMYSLOVÝ PALÁC NA PRAŽSKÉM VÝSTAVIŠTI. Požár zničil celé levé křídlo paláce, kde právě probíhala stomatologická výstava Pragodent. Policie později zjistila, že za požár mohl zapnutý elektrický vařič v jednom ze stánků. Výše škod se vyšplhala na miliardu korun.
Říjen 2010 – PRAŽSKÉ NÁDRAŽÍ FLORENC. V noci začal hořet drážní objekt na pražské Florenci určený k demolici, kde často přespávali bezdomovci. Požár byl nejtragičtější v novodobé historii Prahy, na místě uhořelo devět lidí. Podle policie způsobil katastrofu jeden z mužů, který se stal obětí požáru.
Květen 2012 - MORAVSKÁ SAHARA. Největší lesní požár v historii ČR postupně zachvátil 200 hektarů lesa Doubrava na jižní Moravě. Oheň byl plně uhašen až za šest dní a škody byly vyčísleny na 30 milionů korun, což je u lesního požáru nesmírně vysoká cena. Požár způsobil nejspíše jeden z turistů, když odhodil cigaretový nedopalek.
Červen 2012 – LETADLO V HANGÁRU ČSA. Ruzyňským letištěm otřásl výbuch a muselo být na několik minut uzavřeno. Oheň zničil jen letadlo ATR 42 patřící společnosti ČSA. Aerolinie odhadly škody až na 300 milionů, jeden člověk byl zraněn. Příčina není jasná, shoření celého stroje je ale podle odborníků značně neobvyklé.
Srpen 2015 - CHEMIČKA UNIPETROL LITVÍNOV. V chemičce vybuchla etylenová jednotka, kde byl zřejmě nedostatek chladicí vody. Hasiči museli evakuovat tisíc lidí, 5 z nich se při požáru zranilo. Pojišťovna po měsících šetření vyčíslila škody na neuvěřitelných 12,4 miliardy korun, policie ještě závěr nepřinesla.
NÁRODNÍ MUZEUM mělo štěstí v neštěstí, procházelo zrovna rekonstrukcí a vzácné sbírky tak nebyly ohroženy. Další historické památky ale takové štěstí neměly a některé zcela vyhořely.
Lesní požár v Českosaském Švýcarsku – červenec až srpen 2022 - vypukl v sobotu 23. července 2022 (během velké vlny veder) v národním parku České Švýcarsko nedaleko Hřenska. Požár postupně zasáhl více než 1600 ha plochy parku, v největším nasazení ho hasilo osm vrtulníků, pět letadel a dohromady asi 700 osob. V pondělí 25. července se rozšířil na německou stranu do oblasti Saského Švýcarska, kde zasáhl plochu 250 ha. Šlo o nejrozsáhlejší lesní požár v novodobé historii Česka a Saska. Požár byl na českém území uhašen v pátek 12. srpna 2022 a na německé straně o týden později v pátek 19. srpna 2022.
Podle studie z ledna 2023 byla primární příčinou rychlého a v prvních dnech nezvladatelného šíření požáru kombinace vysoké rychlosti větru, nízké vlhkosti vegetace, vzduchu i půdy a vysoké teploty, tedy identické podmínky panující nyní v ČR i jižní Evropě.
Po požáru historických budov bývají logicky vyčísleny největší škody, nejtragičtější následky mají ale vyhořelé byty. Naopak největší požáry bývají ty lesní, které se rychle šíří. Stačí přitom jen malá nepozornost nebo technická chyba, aby celý dům i les shořely na popel.
Většina požárů je v obydlených oblastech, tedy celkem přístupných, i když na panelových sídlištích s nedostatkem parkovacích míst je to pro hasiče mnohdy výzva se do místa nasazení dostat. Navíc panelové domy narostly do výšky a výsuvné žebříky nemusí dosahovat dostatečné výšky, nehledě na přístupnost a údržbu hydrantů.
Jiná situace je mimo zastavěné oblasti. Požár pole není legrace, ale vzhledem k rovnému terénu (dlouho nebyl podmáčen) a přístupovým cestám možnosti vyorat brázdy, je možno situaci řešit poměrně efektivně. Horší je, pokud je třeba v blízkosti sklad munice nebo jiné speciální zařízení, pak musí jednat AČR a krizový štáb regionu.
Primárně v pozemním nasazení zasahuje HZS, ale v případě dojezdových vzdáleností, tedy reakčního času, je role dobrovolných hasičů nezastupitelná. Byť popohání své LIAZ nebo T-138 na maximum, jsou nezastupitelní, kdy první okamžiky jsou kritické a rozhodující.
Zásadní je, v jakém terénu požár vznikne. Pokud se jedná o kamenitou půdu s mnoha dutinami a prolukami, je to obtížně kontrolovatelné, neboť požár může „vyskočit na povrchů o desítky metrů dále. Stejně jako v horském terénu, nebo „skalních městech“ jsou prostory pro těžkou techniku obvykle nepřístupné, tedy je nutno instalovat vysokotlaká čerpadla (a mít dostatek vody i paliva a odolné hadice. Pak je mnohdy nutno vytvářet mezistupeň, tedy nádrž s vodou, kterou je nutno permanentně doplňovat, a to velmi rychle.
Nelze li dosáhnout patřičného výtlaku čerpadly, například vzhledem k vzdálenosti nebo převýšení, jsou nenahraditelné vrtulníky, jež dopraví vodu na určené místo. Jenže co má ČR k dispozici, vrtulníky PČR a AČR. Jistě bude lépe v boji, ale je nutno posoudit i možnosti a schopnosti ve prospěch obyvatelstva přímo nebo pomocí IZS.
Hlavní úkoly, mimo zákonem stanovené policejní, jež jsou prioritní, plní PČR i úkoly IZS. Má k dispozici EC 135E2, jehož nosnost v podvěsu je, tedy na háku pod letounem do 1000 kg, nebo Bell 412 s nosností 2040 kg vnějšího nákladu.
U Mi-17 je uváděna nosnost 4.000 kg uvnitř a ještě 5000 kg na podvěsech zvenku, tedy 9x vyšší než u v současnosti zavedených vrtulníků v PČR. Mi-24, byť konstruovaný jako bitevník má vnitřní úložný prostor o kapacitě 1.500 kg.
Tento článek dozajista není adorací ruské techniky, ale spíše otázkou, pokud máme vrtulník s kapacitou 4.000 + 5.000 litrů vody na hašení, byť jen k doplňování dočasných nádrží k hašení, budu volit vrtulník s nosností 1000 kg nebo 90000 kg.
Celý systém IZS zřejmě spěje k zásadní přestavbě a vrtulníkové letectvo s velkou nosností či letouny schopné „tankovat“ přímo z hladiny by se měly ve výbavě IZS objevit. A jeden požární tank je pořád jen jeden – porouchá se a je žádný. Koncepce civilní ochrany, vybavení jednotek a jejich předurčení, nosnost a schopnost vrtulníků či letounů, dle zkušeností už z Korfu i od z jiných míst, jsou otázkou života a smrti.
Preferuji bezpečný život v ČR, snad i politici pochopí, že jejich soukromá letadla mohou náhle shořet a domy lehnout popelem.
Zdroj:effis.jrc.ec.euroropa.eu, bbc.com, copernicus.eu