Dopad COVID krize na bezpečnost státu

Dopad COVID krize na bezpečnost státu
Autor: Pixabay
17 / 04 / 2021, 09:00

Covid krize je nejžhavějším tématem současnosti. Podle televizního i jiného mediálního zpravodajství se snad ani nic neděje. Počty nakažených klesají, ale R číslo střídavě roste i klesá, takže buď bude další lockdown, nebo nebude apod. Ale jaké jsou vskutku dopady na bezpečnost této země kromě politických šarvátek před podzimními volbami.

Lze říci, že žijeme v období krizí:

- politická – vláda nezvládá svoji roli a pomalu se rozpadá a mohly by být mimořádné volby, k čemuž není zatím vůle

- ekonomická – zastavily se mnohé oblasti domácí ekonomiky, státní příjem klesá, firmy krachují a ještě krachovat budou, zahraniční konsorcia se zdají být zvýhodněna před domácími producenty což znamená jejich pomalou likvidaci, lidé jsou na homeoffice, což zvyšuje jejich životní náklady, v karanténě jsou závislí na e-shopech, takže nemohou jít do levného krámku za rohem ale musí se spoléhat na řetězce nebo jiné rozvážkové služby, narůstají náklady na zdravotnictví, kdy zdravotní pojišťovny již indikovaly požadavek na nárůst pojistného, mnoho lidí přišlo o práci takže čerpají dávky apod.

- bezpečnostní – armáda a policie jsou nasazeny v ulicích, hlídají „policejní hodinu“ nebo tranzit do vedlejší vesnice (kdy mimochodem je méně rizikové jet z Kladna do OC Šestka, a ne do Mělníka či Berouna – v jednom okrese ale dál, než z Uhříněvsi do Čestlic či Říčan, a ne na Černý most – což je mnohem dál a s vyšší koncentrací lidí

Vláda řeší úspory, jež mnohdy populisticky ale neefektivně oznámila, jako třeba refundace ztrát vypočítané ne ze ztrát, ale propadu obratu bez diferenciace. Jistě, mnoho věcí lze objednat online, ale oblečení, pokud nezná zákazník svoji firmu, si chce vyzkoušet, obzvlášť pokud nenakupuje pro zábavu. A specificky u dětí je to noční můra. A evidentně je lepší prodávat dámské spodní prádlo a dětské cokoliv než zbraně a munici. Vysvětlení, že to je potřeba pro redukci prasat nemůže obstát, neb každý myslivec má povolení, pušku a munici a nepotřebuje si pořizovat cokoliv nového do zásob. A i u střeliva by to šlo řešit výdejním okénkem jako u „nebezpečného“ oběda, „smrtící“ pračky, „totálně nakažlivých“ bot nebo „rizikových“ školních sešitů či náplní do propisek.

Nedávno Evropa prošla jednou krizí, a to vlnou uprchlíků především z Afriky nebo Středního východu. Nyní je pod tlakem, stejně jako většina světa, krize COVID. Ale zastavme se u COVID, jinak řečeno SARS. Již jednou byla epidemie SARS s původem v Asii, ale tenkrát, dle dostupných dat, byl virus více geneticky orientovaný na osoby asijského původu. Třeba v JAR se nakazila a zemřela jedna osoba. K tomu přičtěme i to, že každoroční chřipkové či virové epidemie kromě loňského i letošního roku s povinností nosit roušky a později respirátory mají původ v Asii, a jak se říká, očkování na chřipku je na tu loňskou, protože chvíli trvá rozebrat vir do detailu a vytvořit, otestovat a úředně schválit vakcínu novou.

A co by se dělo, pokud by byla migrační krize a zároveň vypukla krize COVID. Jisté příklady máme z USA, kde jsou napadání obyvatelé asijského původu. V migrační krizi byly cizinci řekněme nevítáni, ale třeba dle našich zákonů skončili v imigračních centrech a pro zdravotní a personální kontrole byl řešen další postup. V Německu nebo Švédsku byl postup jiný, a konkrétně ve Švédsku začal kolabovat zdravotní a sociální systém. A přidejme k tomu COVID, kdy onemocní i zdravotníci, policisté nebo vojáci a zdravotní, bezpečnostní i sociální systém začíná kolabovat.

Každopádně to vyvolá značné tenze, kdy je vinen vždy někdo jiný. Takže s přílivem uprchlíků a zároveň rostoucím počtem nemocných by bylo možné očekávat nasazení armády v ulicích, posilování represivních složek, výstavbu imigračních či záchytných táborů, sociální nepokoje a mnohem vyšší zadlužení státu.

Pak by vláda musela jednoznačně prioritizovat a zřejmě i ne zrovna demokraticky postupovat. A zřejmě i též využít všechny, a tím míněno všechny vnitřní zdroje. Tím je míněno třeba, proč nebyla aktivována specializovaná vojenská nemocnice v Těchoníně. Oficiálním důvodem bylo, že tam nejsou lékaři a zdravotnický personál, kdy i tak je její provoz hrozen z rozpočtu MO. Místo toho byly postaveny dvě polní nemocnice, v Letňanech a BVV Brno, a světe div se, taky bez personálu, jen se nakoupil materiál a platil pronájem.

A na závěr jedna anekdota ze zahraničí – Jak dostat v zemi EU do oběhu? Přejmenovat ho na Apollo.

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace