Drahoše podporovaly osoby spojené s těžbou lithia

Drahoše podporovaly osoby spojené s těžbou lithia
Autor: Screenshot YouTube|Popisek: Jiří Drahoš
02 / 02 / 2018, 12:00

Securitymagazin.cz exkluzívně zveřejňuje další část třaskavé analýzy známého advokáta JUDr. Karola Hrádely, v níž rozkrývá souvislosti kauzy Šuman a aféry Čapí hnízdo. Tentokrát v souvislosti s prezidentskými volbami, potažmo problematikou těžby lithia.

V té souvislosti lze zmínit i sponzora poraženého kandidáta Libora Winklera. Na kampaň Jiřího Drahoše daroval milion korun. „Podporoval jsem před pěti lety i knížete. Beru to jako svoji občanskou povinnost, protože něco se s tou politickou situací udělat musí,“ uvedl.

K osobě podnikatele Winklera se na svém facebookovém profilu vyjádřil exhejtman Jihomoravského kraje Michal Hašek:

psali jsme: Exkluzivně: Rozkrytí kauzy Šuman. Odposlechy jsou důsledkem aféry Čapí hnízdo, tvrdí autor analýzy

„Pan Winkler je spojen se společností RSJ, ta s budoucí těžbou lithia v ČR, konkrétně společností Cínovecká deponie vlastnící jako zdroj odkaliště po bývalé těžbě prodané v roce 2008 státním podnikem DIAMO za směšných 866 tisíc Kč. Pan Winkler před 5 lety podporoval Karla Schwarzenberga. Pan Jiří Drahoš jako předseda Akademie věd osobně zahájil v roce 2016 parlamentní seminář o těžbě lithia, kde se mimo jiné probírala možná těžba lithia také na Cínovci (další možný subjekt zapojený do těžby lithia, tentokrat hlubinného – Geomet). Slovy klasika – je to jenom náhoda, že jo?“

Zevrubný rozbor situace nabízí zmíněna část analýzy JUDr. Hrádely.

 

Prof. Drahoše financovaly osoby napojené na lithium

Lithium je zásadním problémem ovlivňujícím nejen stávající, ale i budoucí vývoj České republiky, a to i ekonomicky, když množství vytěžitelného lithia dle nových průzkumů stále roste.

Je to však i jistý sporný prvek, kdy nelze jednoznačně garantovat výnosnost, což může vést k podobným unáhleným závěrům o zbytečnosti lithia pro českou ekonomiku, jako když v Rusku hodnotili vyznam Aljašky při uzavírání dohody mezi vládami Ruského impéria a Spojených států amerických, která vedla k prodeji ruského území v Severní Americe o celkové rozloze 1 518 000 km2 za pouhých 7 200 000 dolarů; k předání území došlo 18. října 1867.

Není známé, že by orgány činné v trestním řízení šetřily problematiku memoranda, přestože vedlo dokonce k mimořádné schůzi sněmovny.

Poplatky státu za těžbu lithia jsou minimální, když jejich nezvyšování garantuje úprava horního zákona navržená vládou a pozměněná na základě návrhu poslance Urbana.

Dne 2. června 2015 předkládá vláda návrh na změnu horního zákona.

V říjnu 2015 předkládá poslanec Urban známý i z prosazování nízké ceny akcií OKD pozměňovací návrh k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů (sněmovní tisk 500/0), kdy navrhl: „Navrhovaná změna: § 33k se doplňuje nový odstavec 3, který zní: (3) Výše sazeb úhrad může být zvyšována na základě vývoje tržních cen, a to ve lhůtách nejméně pěti let.“

Šlo o změnu ve prospěch těžařů zabezpečující, že případně nevhodně stanovené nízké sazby úhrad ve prospěch státu za těžbu nerostného bohatství nebudou těžařům zvyšovány, a tak zůstanou prostředky mimo státní příjmy. Změna zákona vyšla ve Sbírce zákonů v březnu 2016, takže následně bylo možné stanovit poplatky a zahájit kroky k využívání dosud nevyužívaného nerostného bohatství soukromymi subjekty. Následně vláda Bohuslava Sobotky 16. 3. 2016 schválila nařízení, dle kterého se za vytěžené lithium platí za 1 tunu fixně 10 692,00 Kč bez ohledu na vývoj této ceny na světových trzích.

V pondělí 17. října 2016 proběhl seminář s názvem Potenciál těžby lithia v ČR a jeho využití v pokročilých technologiích pořádaný Akademií věd České republiky ve spolupráci s Poslaneckou sněmovnou Parlamentu České republiky zahájeny osobně jejím předsedou a potencionálním prezidentem České republiky prof. Drahošem.

Nelze vyloučit, že pozornost, kterou mu věnovala Akademie věd České republiky, je i příčinou, proč z významné části financují volební kampaň profesora Drahoše osobnosti spojené s Lithiem.

Na světovém trhu cena lithia výrazně roste. Zatímco v roce 2011 byla $ 4,268 za 1 tunu, pak v roce 2017 je $ 9 100,00, tj. při kursu za $21,025 Kč představuje cena za tunu celkem 191 327,5 Kč,takže na Českou republiku jako vlastníka Lithia by připadlo ve stávajících cenách asi 5 % z každé vytěžené tuny, když zákon v §33k stanoví maximum 10 %. Pokud by se vývoj cen lithia pohyboval podobnym tempem jako posledních 5 let, tak by na Českou republiku z předpokládané částky 405 015,84 Kč za tunu za 5 let připadlo relativně ještě méně procent. Změnou horního zákona garantují nezvyšování poplatků státu a nízkou částkou placenou státu těžaři; v některých případech byly vytvořeny základní legislativní předpoklady pro případné vyvedení majetku prostřednictvím těžby, pokud by byl na tom zájem.

Význam lithia zachycuje pracovní návrh vládní strategie z června 2017. Vládní usnesení 569/17 Surovinová politika České republiky v oblasti nerostných surovin a jejich zdrojů bylo schválené dne 14. 6. 2017 dokonce v poslední den, kdy předseda ČSSD Sobotka stál jako předseda strany v čele vlády.

Význam lithia pro budoucnost České republiky si přitom uvědomuje i tehdejší premiér Sobotka, přestože jeho hodnotu zpochybňuje i v Poslanecké sněmovně, ale i další politici.

Andrej Babiš se postavil na ochranu zájmů České republiky při těžbě lithia a druhý den po zveřejnění policie informuje státního zástupce o tom,že bude žádat o jeho vydání k trestnímu stíhání.

U lithia v České republice v zásadě jde o kaliště a podzemní lithium.

V březnu 2008 dochází k prodeji odkaliště lithia firmě Cínovecká deponie, a. s., do které později, analogicky jako v případě OKD do Karbon Investu, nastupuje další osoba podporující KDU-ČSL a TOP 09 pan Karel Janeček prostřednictvím firmy RSJ. K podzemnímu lithiu pak bylo bez právní povinnosti podepsáno memorandum s australskou firmou, kde se dle některých mají ukazovat vazby na pana Bakalu.

Rizikem pro soby zainteresované na lithiu bylo vládní prohlášení vlády Andreje Babiše z 8. 1. 2018, které obsahovalo následují text: „Budeme důsledně hájit vlastnické, ekonomické a environmentální zájmy státu při využívání ložisek nerostných surovin České republiky, především strategických surovin. Prověříme možnost těžby a zpracování lithia prostřednictvím státního podniku DIAMO. Posoudíme závaznost memoranda o těžbě lithia a dle výsledků právní analýzy přijmeme veškerá opatření k ochraně zájmů ČR. Cílem je, aby maximální efekt z těžby všech nerostných surovin zůstal v rukou státu. V tomto smyslu neprodleně upravíme Surovinovou strategii České republiky a následně také příslušnou legislativu, především horní zákon a geologický zákon, včetně zvýšení poplatků za těžbu některých druhů nerostných surovin tak, aby odpovídaly měnícím se podmínkám na trhu a co nejvyššímu efektu pro stát. Rovněž zajistíme, aby do regionů postižených těžbou směřoval vyšší podíl z těžebních poplatků.“

Nový ministr nepřistoupil k urychlenému a zkratovitému řešení memoranda. Vláda ve svém programovém prohlášení zohledňuje doporučení bývalé sněmovny ke zrušení memoranda k lithiu. Bylo tak absolutně nepřijatelné, aby vláda Andreje Babiše dostala důvěru, protože by lithium mohlo zůstat státu.

Karel Janeček, respektive firma Cínovecká deponie, a.s., identifikační číslo 27892051, která nyní patří k firmám, jim ovládanym, se k Lithiu částečně dostala již v roce 2008, kdy došlo k odprodeji lokality společnosti Cínovecká deponie, a.s. údajně za podezřelych okolností za pouhych 866 tisíc Kč. Vznikla pouhý rok před prodejem, jak vyplývá z výpisu z obchodního rejstříku. Text této smlouvy není z veřejných zdrojů znám, pouze se uvádí, že k prodeji za druhé vlády Mirka Topolánka došlo za podezřelych okolností smlouvou z 25.března 2008. Zakladatelem státního podniku bylo Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR vedené Martinem Římanem z ODS. Pozdější vytváření podmínek pak nastalo až za vlády Bohuslava Sobotky, kdy byl ministrem Jiří Havlíček z ČSSD.

Podezření o šetření Čapího hnízda

Podezření z účelového šetření kauzy Čapí hnízdo vyvolává na základě údajů dostupných z veřejných zdrojů zdlouhavé šetření oznámení, které se zdálo, že směřuje uzavřením do volební kampaně k termínu voleb do sněmovny 20. 10. 2017. A to až do doby, co A. Babiš oznámil, že chce, aby lithium zůstalo ve vlastnictví státu, když ihned poté, co bylo zveřejněno, že toto Babiš chce, informoval policista státního zástupce o tom, že bude žádat o vydání Babiše.

 

Nepřehlédněte na Security magazínu: Survival - jak se chovat, abyste přežili v pustině nebo džungli? A kam se schovat před teroristickým útokem? S námi víte více

 

 

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace