Drony: hrozba, nebo příležitost?

Drony: hrozba, nebo příležitost?
Popisek: dron
04 / 07 / 2018, 14:30

Lidé si myslí, že fenomén dronu je pro společnost něčím novým, nicméně drony jsou tu s námi již téměř století. Nejprve je potřeba si vyjasnit terminologii, která může v dnešním světě někdy způsobit zmatek. Tedy: UAV je zkratkou pro Unmanned Aerial Vehicle (posádkou neovládány vzdušný prostředek) neboli dron sám. UAV je tedy synonymem pro dron. UAS znamená Unmanned Aircraft System (posádkou neovládaný letadlový systém) a zahrnuje dron, ovládání a jakékoli podpůrné systémy a software. UAS tedy není možné s dronem zaměňovat. S těmito dvěma akronymy se často zachází velmi volně bez přesného rozlišení, proto je důležité si tento rozdíl v jakékoli informované diskusi předem definovat.

Vůbec prvním známým příkladem UAV byl vývoj vzdušného prostředku s názvem Automatic Airplane od společnosti Hewitt-Sperry, který měl sloužit jako vzdušné torpédo. Od té doby se armáda začala o další vývoj technologie UAV zajímat intenzivněji. Jedním z novodobých nejznámějších příkladů užití dronů je jejich nasazení v Afghánistánu proti Tálibánu.   

Nový je pro moderní společnost prudký nárůst zájmu o drony ve veřejné sféře; nejsou drahé, jsou malé a dostupné. Ve veřejném prostoru je možné drony najít téměř všude, např. v oblasti geologického průzkumu, při rekonstrukcích trestných činů, ochraně hranic nebo jejich prostřednictvím uživatelé pořizují fotografie či natáčejí videa. Nicméně mnoho využití neškodných dronů je vykoupeno riziky, které drony pro společnost představují. Pro ilustraci je níže uvedeno několik výňatků článků, které demonstrují, s jak vysokou úrovní hrozeb se dnes v souvislosti s drony potýkáme:

Letiště, Nizozemsko       

V roce 2017 bylo v nizozemském vzdušném prostoru zaznamenáno šest vážných případů, kdy UAV jen těsně minul letadlo. Jeden případ se poprvé týkal i velkého linkového letadla. Boeing 737 společnosit Transavia na cestě z Katánie do Nizozemska letěl ve výšce tří kilometrů jižně od Rotterdamu, když si jeden z pilotů všiml dronu nacházejícího se u pravého okna kokpitu. Pilot řídící věži schipholského letiště oznámil, že s kolegou viděl, jak UAV míjí jejich letadlo. Dron přesněji proletěl pod pravým křídlem letounu a pak zmizel z dohledu. O rok dříve piloti upozorňovali, že jsou pro udržení bezpečí v nizozemském vzdušném prostoru je potřeba přísněji regulovat používání dronů.               

Vězení, Velká Británie

Policie v regionu West Midlands zatkla loni skupinu lidí, kterou podezřívala z toho, že pomocí dronů pašuje do vězení napříč celou zemí velké množství drog a telefonů. Policie provedla na vytipovaných adresách v regionu zátahy a zatkla skupinu osmi mužů a dvou žen, která měla do vězení takto doručovat drogy třídy A a B a psychotropní látky. Podle tehdejších zpráv se skupině podařilo mezi dubnem 2016 a červnem roku následujícího propašovat možná až 90 zásilek drog, telefonů a SIM karet.

Terorismus, globální měřítko

Společnosti obchodující s pitnou vodou v Nizozemsku se obávají travičských útoků dronů. Jejich asociace Vewin volá po zákazu přeletu dronů nad vodními nádržemi, a to zejména v oblastech dun. Zástupci asociace na toto téma vystoupili i v Poslanecké sněmovně, kde z jejich úst mj. zaznělo, že „z neznámých důvodů nejsme zahrnuti do legislativy. Zajišťujeme dostatečnou bezpečnost na zemi, např. ploty nebo kamerami. Pokud jde ale o vzduch, jsme bezmocní“. Podle mluvčí asociace je bezpečná dodávka pitné vody nezbytná pro veřejné zdraví. Členové uskupení se prý stále více potýkají s přelety dronů nad infrastrukturou používanou k přípravě pitné vody, ať se jedná o vodní rezervoáry, vsakovací nádrže nebo kanály. Drony prý představují reálné riziko a třeba v případě nehody by jejich baterie mohly negativně ovlivnit kvalitu vody.

Lze tedy konstatovat, že je nejvyšší čas používání dronů řádně legislativně upravit. Zákaz není řešením, nicméně kvůli velkému množství dronů ve vzduchu budou bezpečnostní složky pod tlakem. Současné zákony a předpisy jsou zastaralé, neúčinné a obecně neberou v úvahu rychlost vývoje technologií. Nová legislativa by se měla zaměřit na všeobecnou dohodu v zákonech týkajících se letectví, trestných činů v této oblasti a právní zodpovědnosti. Zákony týkající se regulace používání dronů jsou v různých zemích různé a obsahově se od sebe někdy až fundamentálně liší. Navíc legislativa ve světě stále zaostává za bezpečnostními potřebami citlivé infrastruktury, např. letišť. Antidronová opatření jsou k regulaci ovládání pohybu UAV z technologického hlediska dostatečné, nicméně bezpečnostní řešení jsou omezena stávající (zastaralou) legislativou. Např. v Evropě a USA je protizákonné, aby soukromé společnosti proti dronům fyzicky zasahovaly nebo např. narušovaly směr letu dronů pomocí rušiček signálu GPS. Takové akce jsou oprávněné provádět pouze bezpečnostní složky.

Kvůli rychle rostoucí poptávce po dronech a jejich stále se vyvíjející technologii je namístě zmírnění v oblasti ovládání jejich pohybu. Toto zmírnění je možné najít ve vývoji systémů s názvem Anti-Drone Systems (UAS; neplést se stejnou zkratkou uvedenou výše) a má před sebou velký úkol, držet krok s rozvojem technologie dronů. Jak antidronový systém (ADS) funguje?

Detekce a identifikace

Prvním úkolem je detekovat a identifikovat hrozbu. Rozdíl mezi detekcí a identifikací souvisí s úrovní přesnosti a jistoty. Detekce je schopnost najít a upozornit na přítomnost hrozby. Identifikace je schopnost klasifikovat povahu hrozby. Např. senzor detekce pohybu radaru dokáže detekovat pohyb přicházející od ptáka nebo dronu. Technologii detekce a identifikace je možné shrnout následovně:

Optické a infračervené

Kamera prohledává okolí, aby detekovala a identifikovala potenciální UAV. Monitoring je možné provádět ve viditelném či infračerveném spektru. Se stále lepší technologickou úrovní dronů se pojí problém – drony se zmenšují, a je proto je obtížné je vidět. Zanechávají také omezenou tepelnou stopu, kvůli čemuž je jejich identifikace ještě těžší.

Akustika

Moderní drony vydávají charakteristický bzučivý zvuk, který je možné detekovat pouze citlivými mikrofony. Nicméně většina akustických senzorů není vzhledem ke svému výkonu dostatečně přesná, aby identifikovala hrozby, a navíc má omezený dosah detekce. Nadto jejich schopnost snižují hlasitá prostředí, jako jsou letiště nebo centra měst, ale i tuning dronů (např. výměna továrních vrtulí za vlastní).

Podpůrná elektronická opatření

 Tato opatření zahrnují sken a detekci frekvencí používaných dronů ke zjištění jejich polohy. Tyto systémy jsou obvykle komplexní a nejsou vhodné pro přímou identifikaci, i když rádiové signály většiny dronů určených pro konzumní trh je možné zadat kvůli identifikaci do systému.

Radar

Rádiová detekce vycházející z technologie dlouhého dosahu se považuje za nejúčinnější řešení. Na této technologii je založena většinu systémů. Jde o osvědčený koncept a je možné jej adaptovat k detekování dronů. Důležité je v identifikační fázi zvolit správný frekvenční zisk. Drony jsou však vyrobeny z materiálů s malou odrazivostí, jako je umělohmotná kostra dronu Phantom od společnosti DJI. Výzva v radarové detekci dronů spočívá ve schopnosti správné selekce a citlivosti. Pokud operátor sníží citlivost radaru, bude moci zaznamenat např. i pohyb ptáka. Naštěstí existují počítačové algoritmy, které dokáží analýzou vzorců dráhy letu hrozby rozeznat.

O ADS se stále více zajímají různá průmyslová odvětví a segmenty trhu. Využití by našly například v obranném sektoru, ve vládních institucích a samosprávách, na sportovních stadionech, letištích, v zábavních parcích, energetické infrastruktuře, chemickém průmyslu nebo v oblasti jaderné energetiky.

ADS se stávají stále sofistikovanějšími, menšími a zlepšuje se u nich např. dosah a kvalita zpracování videa. V tomto smyslu nabízí mnoho poskytovatelů ADS software, který zákazníkovi nedodá v plné míře to, co slibují. Např. hmotnost dronu může dnes být menší než 200 g a s nejnovější technikou může létat ve výšce až 3 km. Nebo jak odpovědět na příchod dronů, které nepoužívají k ovládání rádiovou frekvenci. Je proto důležité stále držet krok s posledními trendy technologie UAV. Jen málo dodavatelů těchto systémů má tuto kapacitu.

Nedshield

Švýcarská high-tech společnost Nedshield, která je pevně etablovaná na vojenském trhu, tuto schopnost má. Nabízí unikátní řešení ve snižování hrozby představovaném zlovolným či neopatrným používáním UAV, přičemž využívá aplikovaný technologický standard, který  předčí standardy používané ostatními dodavateli antidronových systémů. Společnost si za sedm let své existence na vojenském trhu vybudovala vynikající pověst. Stručná vizitka firmy:

-   Známý dodavatel pro evropský obranný trh, NATO a USA

-   Zastoupení a pobočky v sedmi zemích – Švýcarsku, Německu, České republice, Nizozemsku, Španělsku, 

   Velké Británii a Spojených arabských emirátech

-   Technologie je vyvíjena ve spolupráci s více než 120 technologickými partnery

-   Specializuje se na pokročilou technologii pro použití v armádním i civilním sektoru

-  Specializace a technologie zahrnují bezpečnostní a vojenský tréninkový software, technologii antidronového systému, rozmístitelná kontrolní centra zařízení, situační kontrolu, Nednano – nanotechnologické řešení na omezování spotřeby paliva, hluku i  redukci emisí CO2.

UAS produkt společnosti je špičkovým systémem NIDDS (Integrated Nedshield Drone Defence System), který je vybaven elektronickou ovládací jednotkou k detekci signálů dronů v rámci předdefinovaného detekčního spektra. Jeho předností je oproti ostatním dodavatelům také 10x vyšší frekvenční dosah detekce. NIDDS může klientům nabídnout správu a ulehčení všech prvků rizikového managementu včasnou fázovou detekcí dronu, jeho identifikací, sledováním jeho dráhy letu a narušením.

UAV systém protiopatření má tři hlavní fáze:

-   Detekční; radar a akustické senzory rozpoznají na velkou dálku narušení, i pokud dron váží méně než 250 g            

-   Pohotovostní; zahrnuje včasné upozornění na souřadnice dronu a uchovávání historie tras letu

-   Verifikační; vizuální rozpoznání pohotovostních protokolů je zachyceno automaticky.

 

Radarové vybavení

-    Radar detekuje létající objekty do výšky 5 km, hrubou identifikaci (u menších i  větších dronů) lze provést na vzdálenost 3 km

   Volitelná kamera umožňuje vizuální identifikaci a verifikaci

-    Směrová anténa je připevněna na radarový systém, což umožňuje směrové rušení

-     Radar indikuje sektor a obrana proti dronům bude spuštěna automaticky nebo na vyžádání

-     Radarový systém je postaven na velmi sofistikovaném systému, který je schopen rozlišit ptáky od dronů

-     Může být integrován se systémy mobilního rušení ECM Unit RTX-2000M6 nebo RTX-3000X

-      Je možná také integrace kamerového systému (termální nebo HD kamery)

-     Tato systémová konfigurace je vhodná pro klienty nechtějí mít systém stále aktivní, ale připravený k aktivaci podle potřeby

Integrovaný antidronový obranný systém: Řídicí a ovládací jednotka (C2U) 

-     V C2U lze sledovat všechny hlavní funkce

-      C2U integruje radarové nebo akustické senzory, kameru a jednotku ECM

-      Nabízí volitelným tlačítkem výběr mezi všesměrovým nebo směrovým rušením

-      Funkce nahrávání k ukládání důkazů pro soudní řízení

-      Informace o poslední pozici dronů přes QR kód zasílané personálu na zemi kvůli ověření

-      Otevřená architektura pro integrování dodatečných senzorů

-       Simulační nástroj pro výcvik operátorů

Mobilní velicí a ovládací jednotka 

-      Mobilní integrované desktopové ovládací centrum pro efektivní ovládání a řízení

-      Jednoduchý C2U software pro centrální správu detekce, identifikace a rušení dronů

-      Plně vybavené pro integraci radaru NEDSHIELD UAV, akustických senzorů, kamer a rušiček

-      Stupeň krytí IP67, ochrana odolným kufrem Peli Case  

 

Nepřehlédněte na Security magazínu: Survival - jak se chovat, abyste přežili v pustině nebo džungli? A kam se schovat před teroristickým útokem? S námi víte více

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace