Džamila Stehlíková chce plošné psychotesty kvůli raketometům

Džamila Stehlíková chce plošné psychotesty kvůli raketometům
05 / 03 / 2019, 15:00

Dnes bylo zahájeno slyšení u Soudního dvora Evropské unie ve věci žaloby České republiky, podpořené Maďarskem a Polskem, týkající tzv. zbraňové či odzbrojovací směrnice Evropské unie, což je problematika, které se na Security Magazínu věnujeme často, a podobně jako mnozí z vás se směsicí pocitů zahrnující znechucení, nepochopení, údiv, obavy, že věc naopak chápeme dobře, a občas také pobavení. O "pobavení" mnohých se shodou okolností včera postarala ve webovém pořadu Rozstřel exministryně pro lidská práva a národnostní menšiny Džamila Stehlíková. Zazněly neuvěřitelné výroky. Neuvěřitelné.

KOMENTÁŘ

Téma zbraní v rukách občanů, zbraňové legislativy a související otázky bezpečnosti jsou přirozeně atraktivní, a patří mezi témata, jimž "každý rozumí". Někdo proto, že se o zbraně, ať už současné nebo historické, skutečně zajímá, no a někdo proto, že ví, že zbraně jsou od toho, aby zabíjely lidi, což je přirozeně zlé. Paní Stehlíková patří do druhé kategorie znalců. Hlavním tématem duelu, v němž "statečně a neozbrojena" (viz níže) usedla (na)proti Davidu Karáskovi ze Sdružení na ochranu práv majitelů zbraní - LEX, byla otázka vhodnosti či dokonce nezbytnosti zavedení plošných psychotestů, jimiž by psychiatři znepřístupnili zbraně lidem duševně nemocným, vyšinutým, potenciálně nebezpečným. Paní Stehlíková je psychiatričkou, a nemá obavu, že by psychiatři takový úkol kapacitně nezvládali, jako se to děje na Slovensku, a naopak je přesvědčena, že by takové opatření zamezilo masakrům, jakkoli na Slovensku nezamezilo. Přirozně ani na vteřinu nejde o poplatky za takové testování, ale o obecné blaho.

Nebudeme zde popisovat celý rozhovor, v němž David Karásek působil nadpřirozeně klidně a na absurdity vyslovované kouzelnou češtinou paní exministryně reagoval věcně, pokud tedy dostal prostor, který si poměrně agresívně získávala paní Stehlíková častým skokem do půl věty svého partnera v diskusi. Pojďme k perlám, a znovu připomeňme, že jejich autorka byla členkou vlády této naší republiky.

Poté, kdy snesla na stůl nejklasičtější demagogii o zbraních, smíchala teroristické útoky z Paříže s Uherským Brodem (což je tragický případ z doby před čtyřmi lety, po kterém byla přijata účinná opatření, ale který bude jitřit protizbraňové duše ještě tisíc let), zločiny spáchané nelegálně i legálně drženými zbraněmi zcela bez ohledu na jejich vzájemnou i obecnou relevanci a zcela bez ohledu na fakt, že zločinnost v zemích s vyšší měrou restrikcí držení zbraní než u nás je často vyšší a výrazně vyšší, a prohlásila, že psychiatr "zcela určitě odhalí nejnebezpečnější lidi", odzbrojila pozorného diváka tvrzením, že si je vědoma, že navrhované opatření je "víceméně zbytečné", že držitelé zbraní budou "možná muset víc papírovat", ale že na druhé straně přece už dnes hlásíme (státu) leccos, takže kdo má vlastně zbraně opravdu rád, tak se bez problémů podřídí a nic se mu nemůže stát. Nebude odzbrojen, ale nějakým záhadným způsobem takové (zaplacené) papírování přispěje ke zvýšení bezpečnosti neozbrojených občanů.

Bylo by zajímavé vědět, do jaké míry by psychiatři byli svolní nést odpovědnost za své posudky; a je jisté, že čím více odpovědnosti by nesli, tím častější by ony kontroly musely být, a tím přísnější by při nich byli, přičemž na občana obecného nelze klást stejné nároky jako na příslušníka ozbrojeného sboru, který také se svou zbraní řeší jiné situace, jiným způsobem a na jiném legislativním základě. Ale popojedem. Z kopce.

Exministryně pro národnostní menšiny prohlásila, že Rusové, kterých je podle jejího implicitně vyjádřeného názoru v České repubice a s českým občanstvím zřejmě příliš mnoho, patří politicky a kulturně "jinam", a v souvislosti s legálním držením zbraní jsou podle ní patrně nějakým bezpečnostním rizikem. V dnešním světě je to již tak zařízené, že jsou národy a etnika, o kterých se něco (celkem cokoli) prohlásit nesmí, a pak jsou Rusové, Rusové obecně, jejichž vhod do jednoho pytle s nápisem "kulturně jinde" neodporuje ustaveným ani proměnlivým zásadám politické korektnosti. Samozřejmě bez jediného relevantního statistického údaje typu: "občané České republiky ruského původu (podle kritérií podobným Norimberským zákonům?) se s legálně drženými zbraněmi dopustili dvaceti masakrů a vražd a přepadení"... ne - ničím takovým paní Stehlíková nedisponuje.

Navázala zde na úvod svého obohacení diskuse o zbraních a bezpečnosti, kdy prohlásila, že získat zbrojní průkaz je u nás snadné, protože zasáhnout terč na deset metrů zvládne každý, a blbuvzdorný a návodný testík není prakticky pro nikoho žádný problém správně vyplnit. A je to snazší než získat řidičský průkaz... statistiky? Nejsou potřeba. Když se na ně podíváme, se žádostí o zbrojní průkaz u nás neuspěje asi polovina žadatelů. A zasáhnout terč na deset metrů? Paní doktorka si to představuje jako Hurvínek válku, když tento prvek srovnává se schopností jet po rovné silnici, nebo k čemu to přirovnala. Protože zasáhnout terč na deset metrů znamená především předvést schopnost se zbraní bezpečně zacházet, přičemž zkouška není výkonnostní soutěží.

Zcela odzbrojující (zatím ovšem nikoli doslova odzbrojující) byl následující výrok:

"Cítím se být ohrožena, vzhledem ke svému povolání vím, že často zbraň vlastní jedinci, kteří se neumí chovat v krizové situaci. Zbraň jim umožňuje ve zkratu někomu ublížit. Zvyšuje pocit moci. Čím více moci máte, tím více jí chcete. Začínáte na pistoli a můžete skončit u raketometu a tanku."

Mnozí odborníci, jednotlivci, střelci, členové zájmových i státních institucí ztrácejí kvůli zbraňové směrnici čas a síly, které by jinak mohli, a velmi rádi, napřít do nějakých produktivních projektů. A pak přijde paní doktorka Stehlíková a vysloví svou obavu z toho, že člověk s pistolí chce raketomet, a kdo má raketomet, chce rovnou i tank, protože tím získá moc, a ona se raketometů a tanků bojí, a nabízí řešení. Vítejte v České republice v březnu roku 2019.

Nedospělé, ostudné, nepřijatelné, skandální, drzé, směšné. Bohužel taková je realita dnešních dnů. Takto uvažující lidé nám dokonce tu a tam vládnou. Jejich pohled na svět je namnoze určující, definují priority, "řeší" skutečné a řeší fiktivní problémy. Dostávají prostor v médiích. Ano, paní Stehlíková je v tomto směru extrém, a vlastně karikatura. Ale kdo četl byť preambuli nešťastné směrnice, ví své.



Na svém facebookovém profilu se ve finále pochválila za odvahu vést diskusi se "šéfem" Lexu Davidem Karáskem neozbrojena. Protože on měl patrně u pasu proklatě nízko svůj raketomet se šesti zářezy na pažbě. Že mu v diskusi mávala před obličejem obrázkem, jehož autorem je on osobně, to už je jen lahodná třešíňka na báječném dortu, který paní exministryně upekla.

Možná měla na mysli tohle teda... po moci bažící KVH 16. obrněné divize? Možný to je.

Tagy článku

-->