foto: Vytvořeno umělou inteligencí / ChatGPT/Ilustrativní foto
K jakým problémům vede nekontrolovatelný růst populace se v posledních letech ukazuje také na Egyptě. Pokud se však k populačnímu problému přidá také přiškrcení Suezu, válka a vodní chudoba, je situace katastrofální. Není potřeba zdůrazňovat, že bezpečnost celého regionu závisí na stabilitě této země s více než 111 miliony obyvatel.
Pro cizince představuje Egypt oblíbenou dovolenkovou destinaci, ovšem pro jeho obyvatele v posledních málo letech skýtá život v zemi čím dál víc výzev. Egyptské vládě totiž teče pořádně do bot. V polovině března navrhla Evropská Komise na žádost Egypta makrofinanční operaci pomoci Egyptu v celkové výši 5 miliard EUR ve formě půjček. Egypt však již nyní dluží bezmála 11 miliard egyptských liber (asi 357,6 milionů dolarů nebo 8,1 miliard Kč) Mezinárodnímu měnovému fondu a po Argentině je tak největším dlužníkem.
Na rozdíl od podmínek Mezinárodního měnového fondu, který po zemích požadoval privatizaci, resp. uvedení státních firem na burzu, Evropská Komise podmínila půjčku uskutečněním konkrétních a věrohodných kroků směrem k dodržování účinných demokratických mechanismů, právního státu a zajištění dodržování lidských práv. Na rozdíl od ekonomických požadavků tak Evropské Unii šlo především o kultivaci občanské společnosti v zemi. Egypt v březnu ve snaze přilákat do země investory navíc devalvoval vlastní libru o 38% vůči dolaru.
Jedním z důvodů žádosti o půjčku je bezesporu také úbytek lodní kontejnerové přepravy. Egyptský prezident Abdel-Fattah El-Sisi koncem února během zahájení sedmého ročníku Egypt Energy Show v Káhiře řekl, že příjmy ze Suezského průplavu klesly asi o 40 až 50 procent. To podle šéfa úřadu Suezského průplavu Usáma Rabie v absolutních číslech znamená pokles z 804 milionů dolarů ve srovnání se 428 miliony ve stejném období předchozího roku. Příjmy ze Suezského kanálu přitom tvoří klíčový zdroj k zisku valut, které Egypt potřebuje mimo jiné k nákupu potravin. Těch však bude potřeba podle demografických údajů importovat ještě více než v minulých letech.
Egypt bez potravin. Pomůže EU?
Na základě údajů z roku 2022 spotřebuje Egypt ročně až osmnáct milionů tun pšenice, z čehož dvanáct milionů tun se do země dováží. Už dnes je proto cena chleba pro obyvatele země snížena na základě částečné dotace. Podle serveru Bussinesinfo.cz pokrývají import obilí do Egypta z 80% Rusko a Ukrajina, dále pak jednotlivé státy EU a dá se tedy očekávat, že objem transportu po blokádách způsobených válkou na Ukrajině opět vzroste.
Varovné signály rozvalu veřejných financí se začaly objevovat už loni v létě, kdy země musela odložit platby za velké nákupy pšenice, v některých případech dokonce až o několik měsíců, protože se potýkala s nedostatkem tvrdé měny. Na tomto místě je však třeba připoměnout, že jedním ze spouštěčů Arabského jara byl právě nedostatek potravin, či spíše jejich vysoká cena. Průměrný Egypťan totiž okolo roku 2010 utratil 70 % své mzdy právě jen za nákup potravin.
Etiopie za sucho Egypta nemůže
Jako nejideálnější střednědobé řešení situace se egyptské vládě namísto importu potravin zdá jejich vypěstování přímo v zemi. Egypt však již dnes, i přes stavbu dalších a dalších odsolovacích zařízení, balancuje na hraně vodní chudoby. V letech 1960 až 2023 vzrostl počet jeho obyvatel z dvaceti sedmi milionů na více než sto deset milionů a odhaduje se, že do roku 2025 zásoby vody klesnou pod pět set metrů krychlových na hlavu, což hydrologové klasifikují jako absolutní nedostatek.
Ministr vodních zdrojů a zavlažování Hani Sweilem v polovině května ve svém projevu během konference „Egypt's Future“ uvedl, že budoucí spotřeba vody obyvatel a průmyslu Egypta se odhaduje na 114 miliard metrů krychlových. Celkové vodní zdroje země získané z podílu nilské vody, odsolováním, zachytáváním dešťové vody a čerpáním neobnovitelné hluboké podzemní vody však dosahují pouze 60 miliard metrů krychlových. Již dnes však spotřeba dosahuje 80,5 miliardy metrů krychlových, což pro Egypt představuje zásadní nebezpečí. Problém však nepředstavuje pouze voda, ale také potraviny, kterých bude muset začít být dováženo do země mnohem více, než dříve.
Egypt namísto krocení populačního boomu hledá viníka za situaci v zemi za hranicemi. Dlouhodobě totiž kritizuje Etiopii za stavbu, resp. postupné napouštění přehrady Velkého sjednocení na řece Nil. Proces napouštění, který ponížil hranici Nilu, probíhá od konce září 2023 a průtok vody přehradou se již nyní nejspíš stabilizoval.
Tagy