Téměř ztrojnásobit chce v příštím dlouhodobém rozpočtu EU pro roky 2021 až 2020 Evropská komise prostředky vynakládané na správu hranic a řešení migrační problematiky.
Na nejrůznější kroky související s vnější hranicí má být podle jejího dnešního návrhu určeno 21,3 miliardy eur (přes 546 miliard Kč). Dalších 9,3 miliardy eur (asi 238,5 miliardy Kč) má být podle komise určeno pro nový Fond pro integrovanou správu hranic.
V novém dlouhodobém rozpočtu EU chce komise o polovinu zvýšit peníze na řešení migrace v rámci Azylového a migračního fondu (AMF) na 10,4 miliardy eur (skoro 267 miliard Kč). Z něj se financuje jak navracení neúspěšných žadatelů o azyl a boj s nelegální migrací, tak také podpora národních azylových systémů a programy pomáhající s integrací těch, kdo na útočiště v členských zemích unie nárok získají.
Když dnes s návrhy EK novináře seznamoval unijní komisař pro vnitro Dimitris Avramopulos, prohlásil, že EU a její členské země si nemohou "politicky ani finančně" dovolit opakování roku 2015, kdy nedávná migrační krize v EU vrcholila. Je podle něj třeba, aby členské země unie "skutečně sdílely solidaritu i odpovědnost".
Potřebu "společného strukturovaného přístupu" podle Avramopulose podtrhl i aktuální incident s lodí Aquarius se stovkami migrantů na palubě, kterou o víkendu odmítly přijmout Malta i Itálie.
Avramopulos připomněl, že ve srovnání s nynějším víceletým finančním rámcem, který se projednával ještě před začátkem migrační krize, jsou nyní prostředky na migraci a řízení dění na hranici téměř trojnásobné.
Pro dobu po roce 2020 totiž komise navrhuje na ochranu a řízení dění na vnější unijní hranici a na migrační a azylovou politiku vyčlenit více než 34,9 miliard eur (asi 895 miliard Kč).
Ve stávajícím sedmiletém finančním období to je jen 13 miliard eur (asi 333 miliard Kč). Dodatečná finanční podpora v migrační krizi ovšem měla pro členské státy EU někdy rozhodující význam, připomněla dnes EK.
Podle komise je pro zajištění vnitřní bezpečnosti, volného pohybu osob uvnitř EU a k řízení migrace účinná ochrana vnějších hranic zásadní. Posílena na 10.000 osob by proto měla být unijní společná pobřežní a pohraniční stráž - do unijních agentur bude mimo rámec fondu pro správu hranice směřovat přes 12 miliard eur (přes 300 miliard Kč). Peníze z nového fondu pak mají pomoci se zavedením systematických kontrol, směřovat budou na boj proti převaděčství a podobně.
Celkem 4,8 miliardy eur (přes 12,3 miliardy Kč) se vyčlení na dlouhodobé financování opatření států při správě hranic a ve vízové politice. Odrážet bude jejich potřeby a zohlednit také nové nebo dodatečné tlaky.
Každá země dostane pevnou částku pět milionů eur, zbývající finance se rozdělí podle pracovní zátěže, tlaku a stupně ohrožení na vnějších pozemních hranicích (30 procent), vnějších námořních hranicích (35 procent), letištích (20 procent) a na konzulárních úřadech (15 procent).
Dalších 3,2 miliardy eur (asi 8,2 miliardy Kč) půjde na cílenou podporu zemí, na unijní projekty a řešení naléhavých potřeb. Další peníze jsou určeny pro vybavení jako jsou skenery, systémy detekce poznávacích značek či cvičení psi.
Z migračního fondu AMF má 6,3 miliardy eur (přes 16 miliard Kč) mířit do dlouhodobého financování podporující řízení migrace v členských státech podle jejich potřeb. Každá země opět obdrží pevnou částku pět milionů eur, zbývající peníze se rozdělí na základě vyhodnoceného tlaku, kterému země čelí, a ve stanoveném poměru mezi oblasti azylu (30 procent), legální migrace a integrace (30 procent) a boje proti nelegální migraci a navracení (40 procent).
Dalších 4,2 miliardy eur (přes 10 miliard Kč) má být vyhrazeno na cílenou podporu členských států, projekty se skutečnou přidanou hodnotou pro EU, jako je přesídlování, nebo pro reakci na naléhavé potřeby a mimořádnou finanční pomoc zemím tam, kde ji právě potřebují.
Na migrační problematiku budou ovšem v novém víceletém finančním období podle návrhů komise vyhrazeny prostředky v určitých dalších fondech, včetně například politiky soudržnosti či Evropského sociálního fondu.
Avramopulos: Postoje části vlád k migraci ohrožují budoucnost EU
Postoje části politických uskupení v EU i vlád některých členských zemí k řešení migrační problematiky jsou znepokojující pro "budoucnost společného evropského domu", míní unijní komisař pro vnitro Dimitris Avramopulos. Řekl to dnes novinářům, když představoval návrh komise na skoro ztrojnásobení prostředků pro řešení migrace a správu vnější hranice v příštím víceletém rozpočtu bloku po roce 2020.
Státy EU se už od roku 2016 nemohou shodnout na reformě unijního azylového systému, naposledy to tento měsíc ukázalo jednání ministrů vnitra v Lucemburku. Země ze středu a východu EU, včetně ČR, Polska či Maďarska, odmítají jakoukoliv možnost, že by se součástí změn stalo povinné přerozdělování migrantů, byť i jen jako opatření pro případ hluboké krize v jedné ze členských zemí. Kompromis ale z jiných důvodů odmítá i Itálie, jejíž nová vláda jinak naopak na přerozdělování trvá.
Loni v prosinci summit EU vyzval k nalezení kompromisu, který by mohly odsouhlasit všechny unijní země. Bulharské předsednictví dostalo čas půl roku. Neuspělo ale a migrace tak bude jedním z klíčových témat dalšího summitu EU koncem měsíce. K řešení věci přerozdělováním podle kvót, které už dříve za nefunkční a země jen rozdělující označil i předseda summitů Donald Tusk, se nyní staví chladně i německá kancléřka Angela Merkelová.
Avramopulos, který v minulosti kvóty prosazoval, dnes poznamenal, že otázka migrace by se neměla stát tím, co evropský projekt ohrozí. "Je to otázka nejen politické, ale i historické odpovědnosti," upozornil. Vlády by se podle něj měly zapojit do společného úsilí, aby se reforma podařila.
Poslanci Evropského parlamentu dnes šéfy států a vlád vyzvali k tomu, aby se na červnovém summitu shodli na podobě reformy azylového systému, jinak prý může EU čelit zásadnímu humanitárnímu problému.
Nepřehlédněte na Security magazínu: Historie - vnímáme dějiny v souvislostech a nadhledem. Sledujte nejdůležitější okamžiky historie. S námi víte více
Zdroj: ČTK