Energetická bezpečnost jinak: co nás naučí zkušenost se znečištěnou ropou a jak se k problému může postavit Evropská unie?

Energetická bezpečnost jinak: co nás naučí zkušenost se znečištěnou ropou a jak se k problému může postavit Evropská unie?
24 / 05 / 2019, 17:00

Energetická bezpečnost státu v oblasti dodávek plynu a ropy může být ohrožena nejen omezením dodávek surovin, ale i znečištěním produktovodů a výrobních zařízení nebezpečnými látkami v produktovodech. Toto nové riziko je potřeba vnímat v kontextu s výstavbou plynovodu Nordstream 2.

Koncem dubna se pozornost médií soustředila směrem k ropovodu Družba, když rafinérie v Bělorusku (a následně i v dalších zemích na trase ropovodu) v dodávané ropě nalezli nadlimitní množství organického chloridu.  Kromě toho, že se veřejnost dozvěděla o jedné z látek používaných pro zvýšení produkce této strategické suroviny, jsme získali praktickou zkušenost s novou úrovní ohrožení  energetické bezpečnosti a uvažování o ní.

V posledních letech se téma energetické bezpečnosti dostávalo do popředí zájmu převážně v souvislosti s Rusko-Ukrajinskými konflikty (zejména plynová krize v roce 2009, bravurně zvládnutá za českého předsednictví EU), a to zejména ve stabilitě dodávek. Na toto reagovala celá EU přijetím směrnic o minimálních rezervách plynu a ropy a Evropa si uvědomila, že musí diverzifikovat dodavatele strategických surovin a pokud možno na nich snížit svou závislost.

Stávající zkušenost však ukazuje na zcela jiný problém – a sice kvalitu dodávek ropy (a potažmo též plynu). Pokud produktovodem nic neteče, jedná se o nepříjemnost, nicméně ve své podstatě řešitelnou. Situace, kdy do rafinerie produkt doteče, ale je v kvalitě ohrožující samotnou technologii rafinérie, tj. i její další výrobu, a ještě navíc svou nízkou kvalitou zablokuje rychlé použití produktovodu, dostáváme se na zcela jinou úroveň ohrožení energetické bezpečnosti. Kromě problémů, co se závadnou látkou v potrubí a jak jej co nejrychleji vyčistit, je třeba řešit i otázku výrobních kapacit. V případě, že by došlo k poškození technologie pouze v jedné zemi, byla by situace ještě poměrně dobrá. Za předpokladu, že by došlo k poškození rafinérií ve více státech, nastala by velmi nepříjemná situace, srovnatelná snad jen s ropnými krizemi v 70. letech.

V souvislosti s právě vysílanou minisérií Chernobyl z produkce BBC, kde je vidět odstrašující přístup k řešení krizové situace v tehdejším SSSR, si tak nelze nepoložit otázku, nakolik se i v případě ropovodu Družba jedná o nešťastnou náhodu a nakolik o systémové selhání?  Problém byl opět detekován až v zahraničí,  teprve následně došlo k jeho potvrzení ze strany ruského dodavatele a vzhledem k tomu, že dle dostupných dat je čin vyšetřován jako úmyslný trestný čin, nabízí se otázka, zda se skutečně jedná o úmyslný trestný čin, či zda bude pouze nalezen obětní beránek, neboť se může jednat o chybu systémovou. Přičemž bohužel všechny uvedené varianty pro nás znamenají nebezpečí, z čehož vyplývá, že se o naši energetickou bezpečnost musíme starat více, než dříve.

Výše uvedené riziko je třeba vnímat i v kontextu výstavby plynovodu Nordstream 2. Plynovod Nordstream 2 by umožňoval transportovat plyn z Ruska po dně Baltského moře přímo do Německa. Tato situace by mohla zhoršit bezpečnostní situaci na východě Evropy, což nemusí být v zájmu České republiky. Zatímco bez plynovodu Nordsteam 2 se Rusko nemůže rozhodnout omezit či zrušit dodávky plynu přes země východní Evropy, protože by tím přišlo o všechny odběratele v Evropě, což si nemůže ekonomicky dovolit, v případě existence plynovodu Nordstream 2 by tak učinit mohlo a východní Evropa by se tak mohla ocitnout bez dodávek energií. Nadto by východní zařízení na zpracování a distribuci plynu mohlo být v případě konfliktu poškozeno podobným způsobem, jako v případě ropovodu Družba. Rusko by zároveň nový plynovod mohlo umně využívat k politice rozdělení Evropy, přičemž lze předpokládat, že by se spíše zhoršila energetická závislost a tím i bezpečnost České republiky, stejně jako dalších Evropských států.

Budoucnost plynovodu Nordstream 2 může být zásadním způsobem ovlivněna složením budoucí Evropské komise. Zatím jediným kandidátem na předsedu Evropské komise, který se proti projektu plynovodu jednoznačně vymezil, je kandidát evropské strany lidové (EPP) Manfred Weber. Což je politik, který chce zasypat vzniklé příkopy mezi „východem a západem EU“, mimo jiné tím, že odmítá myšlenku povinných uprchlických kvót a preferuje, aby si jednotlivé státy zvolily samy způsob, jak se zapojí do řešení celoevropských problémů.  Členem Evropské lidové strany je v ČR KDU-ČSL a TOP 09.

 

Autoři: JUDr. Jiří Pokorný, Ph.D., Mgr. et Mgr. Jiří Flam, Ph.D.

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace