Erdogan je lump, ale silný politický hráč. Je málo politiků, kteří se mu dokážou postavit, říká válečný veterán Lumír Němec

Erdogan je lump, ale silný politický hráč. Je málo politiků, kteří se mu dokážou postavit, říká válečný veterán Lumír Němec
Autor: World Humanitarian Summit, flickr.com (CC BY-ND 2.0)|Popisek: Recep Erdogan
02 / 05 / 2021, 16:30

Security magazín přináší rozhovor s válečným veteránem, bývalým policistou a nyní bezpečnostním analytikem Lumírem Němcem. Řeč byla mimo jiné o postavení a situaci Kurdů v Sýrii a jiných oblastech, protikurdské politice ze strany tureckého prezidenta Recepa Erdogana a dalších souvisejících tématech.

Lumíre, cvičil jsi před několika lety kurdské bojovníky. Jaká dovednost jim nejvíce chyběla?

Asi se nedá paušalizovat co jim nejvíce chybělo a v čem naopak byli zdatní. Je potřeba si uvědomit, že to byly milice, postavené z dobrovolníků, kteří chtěli bránit svou zem proti ISIS. Učili se za chodu, a co jim chybělo v taktice nebo vybavení doháněli statečností a odhodlaností bojovat. Vypracovali si svoje taktické postupy, které jim někdy vycházely někdy ne, ale celkově byli velmi úspěšní. Tak jako já v Sýrii působilo mnoho dobrovolníků ze Západu a mezi nimi byli i vysloužilí vojáci. My všichni jsme se jim snažili něco předat, ale podle toho co vím, tak si vždy část vzali a část přizpůsobili svému způsobu boje. Jejich největším problémem bylo materiální vybavení. Byl velký rozdíl mezi Kurdy v Iráku (Pešmergy) a syrskými Kurdy. Pešmergové byli velmi slušně vybaveni, zbraně, munice, balistika, spojení atd., ale v Sýrii neměli v podstatě nic. Po celou dobu nás doprovázel jeden kurdský bojovník, který měl u pasu pistoli Makarov. Všiml jsem si, že v zásobníku na 12 nábojů má pouze 6, když jsem se ho zeptal, proč tak málo, tak mi odpověděl, protože jich víc nemá. Takže víc než jakákoliv dovednost jim chyběla výzbroj a výstroj. 

Jak tě mezi sebe Kurdové přijali? Bylo něco, co tě zvlášť překvapilo?

Kurdové jsou velmi milí a přátelští lidé, podle toho vypadalo i jejich přijetí. Rozdělili by se s vámi o poslední krajíc chleba a udělali by vše, abyste se cítili bezpečně a dobře. Ubytovali nás v domě v blízkosti základny, kam jsme denně docházeli. Oni sami spali na matracích na zemi. Obecně podmínky jejich bojovníků byly velmi skromné. O to větší byl jejich zápal pro výcvik. Bylo to dáno i tím, že jsme cvičili příslušníky protiteroristické jednotky HAT, tedy specialisty. Vzhledem k tomu, co mám za sebou a s mými zkušenostmi nasbíranými nejen v ČR, ale i v Iráku a Afghánistánu, si myslím, že jsem jim měl co předat. A oni to dokázali ocenit. Co mě na nich překvapilo? Asi nejvíc jejich odhodlání a nadšení bránit svou zemi. Přestože bojovali s minimálním vybavením proti silnějšímu nepříteli, byli úspěšní. Nebáli se smrti a bojovali s takovým nasazením, že hrdinové z ISIS před nimi prchali. Ještě nikde jsem se nesetkal s tak odhodlanými a odvážnými válečníky.

Když předloni Turecko útočilo na Kurdy v Sýrii, mezinárodní společenství zůstalo dlouhou dobu zticha. Přitom Kurdové intenzivně pomáhali bojovat proti Islámskému státu. Překvapila tě tehdy reakce světa na trpký úděl Kurdů, a to i ze strany USA?

Ani bych neřekl, že překvapila, spíš jsem byl ještě víc zklamaný. To, že to Kurdové nebudou mít lehké, jsem pochopil velmi záhy po svém návratu ze Sýrie. Kurdové doufali, že se jim dostane pomoci i od vlády České republiky, ale opak byl pravdou. V roce 2016 zde Kurdové otevřeli kancelář YPG a doufali, že Česká republika by mohla být jejich branou do západního světa. Ovšem opak byl pravdou. Podpora Kurdů není v souladu s českou zahraniční politikou, protože narušuje naše vztahy s Tureckem. A tak bylo Kurdům řečeno, že není žádoucí, aby působili na území ČR a oni samozřejmě odešli. Jak jak se k nim zachovala ČR, se k nim zachovala převážná část světa. Oni do poslední chvíle doufali, že je někdo podpoří v jejich snaze ale… Takže jsme je využili a v okamžiku, kdy bylo jasné, že Islámský stát je v Sýrii poražen, jsme jim ohnuli loket a předhodili Turkovi. „Bojujeme za svou zem, za svůj národ, za celý svět,“ říkali Kurdové a nyní se na ně celý svět vykašlal.

Jaká je situace Kurdů v Sýrii dnes v Sýrii a Turecku?

Po turecké invazi je situace Kurdů v Sýrii velmi obtížná. Po éře nadějí přišlo velké zklamání a frustrace. Kurdům je jasné, že proti turecké armádě nemají žádnou šanci, takže vyjednávají s režimem Bašára Asada i s Ruskem. Problém je, že Sýrie je hra velmocí a každý z hráčů, Asad, Putin i Erdogan si chce urvat svůj díl koláče. Navíc kurdská část Sýrie je velmi úrodná oblast se zdroji vody a ropnými nalezišti, takže Asad i Erdogan chtějí získat co nejvíce. Asi nejpravděpodobnější je nějaká dohoda s Asadem, ale těžko říct. Co se týká postavení Kurdů v Turecku, tak to je dlouhodobě špatné. Jsou zavíraní do vězení, Erdogan násilně přestěhovává kurdské obyvatelstvo do jiných oblastí, demoluje kurdská města, např. Cizre. To je ale mnohem obsáhlejší téma než pro tento rozhovor.

Vidíš ve vzdálené budoucnosti možnost, že Kurdové jako 30milionový národ budou mít svůj vlastní stát?

Syrští Kurdové nikdy neříkali, že chtějí vytvoření vlastního státu. Vždy chtěli zachovat jednotnou Sýrii s autonomní Kurdskou oblastí, nebo se snažili o vytvoření federace. Věřili, že je Západ podpoří, ale po zradě USA a západních zemí je jim jasné, že je nikdo nepodpoří. Museli začít vyjednávat s Asadem, a pokud chtějí zachovat svou těžce vydobytou autonomii, nemohou v zásadě spoléhat na stabilní strategická partnerství . Bohužel jsou v tom sami.

Kam zmizel Islámský stát? Před dvěma roky plnil titulní stránky novin a teď to vypadá, že se ty desetitisíce bojovníků někam vypařily

Islámský stát byl poražen na území Sýrie, ale určitě nezmizel, pouze se rozmělnil do více oblastí. Někteří džihádisté přešli sami dobrovolně k ostatním džihádistickým skupinám. Na severu Sýrie je území mezi městem Džarábulus a Azaz a al-Báb, které bylo Islámského státu. Území přebralo Turecko se svými milicemi a část bojovníků Islámského státu přešla k protureckým milicím. Část islamistů odešla přes Turecko do Evropy, někteří odešli do Afghánistánu a někteří do Afriky. Obzvláště v pásu střední Afriky se evidentně zvyšuje činnost islámských radikálních skupin. Část islámských bojovníků skončila v zajetí na území Kurdů. Právě tyto utajené věznice jsou častým cílem bombardování tureckých letadel se zjevnou snahou o to, aby se jim podařil útěk. Jak už jsem říkal, Islámský stát nezmizel a je pouze otázkou času, kdy o něm opět uslyšíme.

Turecko bylo často obviňováno z podpory bojovníků Islámského státu. Na sociálních sítích se často objevovaly fotografie bojovníků zachycených v Sýrii, následně Libyi a posléze mezi Azery během konfliktu na Náhorním Karabachu. Jak velký vliv má Turecko nad těmito lidmi?

Turecko nikdy proti Islámskému státu nebojovalo, právě naopak. Podporovalo ISIS obchodně, dodávalo mu zbraně, umožňovalo pohyb islamistů přes území Turecka a poskytovalo jim lékařské zázemí. Není tedy divu, že se část islamistů přidala k tureckým milicím a Erdogan je používá tam, kde se mu to hodí. V Sýrii, Libyi nebo Náhorním Karabachu. Jsou to vycvičení fanatici, kteří bojují jako žoldáci ve prospěch Turecka. Vždy je snažší poslat někam žoldnéře než armádu.

Turecký prezident Erdogan je velmi aktivní a snaží se z Turecka opět udělat velmoc a USA nebo Ruska se moc neptá. Co bude okamžikem zlomu, kdy ho tyto velmoci přestanou pouze sledovat a klepnou Erdogana přes prsty?

Turecko je významný strategický partner. Má druhou největší armádu na světě, je velmi  výhodně geograficky položeno a je člen NATO. To všechno Erdogan ví a využívá toho ve svůj prospěch. Navíc dokázal využít i uprchlické krize, které používá k tlaku na Evropu. Erdogan je lump, ale je to silný politický hráč a je si toho vědom. Bohužel je velmi málo politiků, kteří se mu dokážou postavit a říct dost. A v Evropě takový podle mého názoru není. Takže Erdogan si bude dál hrát své hry a my budeme pouze přikyvovat. Jak dlouho to ještě bude trvat, nedokážu odhadnout.

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace