Současná německá vláda dělá, že nevidí porušování lidských práv v Turecku jen kvůli svým ekonomickým zájmům.
Evropská unie včetně Německa mlčí k porušování lidských práv
"Evropská unie ignoruje porušení základní listiny lidských práv, ví o tom, ale německé vládě ostrá konfrontace s Tureckem nevyhovuje, a to hlavně z ekonomických důvodů, protože Německo je v současnosti největším obchodním partnerem Turecka. To znamená, že současná německá vláda dělá, že nevidí porušování lidských práv v Turecku jen kvůli svým ekonomickým zájmům." To jsou slova tureckého lékaře a spisovatele Yekty Uzunoglua, která včera uvedl v rozhovoru pro server parlamentnilisty.cz.
Současně uvedl: "Občanská válka v Turecku je v delším časovém horizontu nevyhnutelná, protože takovou polarizaci žádný právní stát, který znám, nemá. Když je dnes sto tisíc lidí z úřadů a škol na ulici a ti lidé mají zákaz působit, a přitom mají rodiny, jde možná o zničený život půl milionu lidí. Taková polarizace dřív nebo později povede k otevřenému boji, to jsme viděli v Iráku i v Sýrii."
Prezidentským dekretem byly uzavřeny školy, odborové svazy, univerzity i nemocnice
Turecký prezident Erdogan svým prvním dekretem nařídil uzavřít 1043 soukromých škol, 1229 spolků a nadací, 19 odborových svazů, 15 univerzit a 35 zdravotnických zařízení, upřesnila agentura Anadolu. Tyto instituce jsou podezřelé ze styků s muslimským duchovním Fethullahem Gülenem, který žije v exilu ve Spojených státech.
Erdogan označil Gülena za strůjce neúspěšného převratu, o který se pokusila turecká armáda a nařídil zadržet i jeho synovce Muhammeda Saita Gülena a jeho poradce Halise Hanciho. Hanci, který je považován za pravou ruku Gülena podle turecké vlády přijel do Turecka dva dny před neúspěšným převratem. Oba byli zadrženi v severotureckém městě Erzurum a byli převezeni k výslechu do Ankary, informovala turecká agentura. Mezi obviněními, která proti nim mohou být vznesena, je podle Anadolu členství v teroristické organizaci.
Personální čistky a zatýkání pokračují
Personální čistky ve státních institucích v Turecku se mezitím dotkly už více než 50.000 vojáků, policistů, soudců, prokurátorů nebo učitelů, kteří byli buď zatčeni, propuštěni z práce či odvoláni z funkcí. Přes 11.000 lidí, většinou vojáků, je ve vazbě. Za mřížemi se ocitlo mimo jiné skoro 300 příslušníků prezidentské stráže, což je zhruba desetina této elitní jednotky, a také 126 generálů a admirálů.
Dnes oznámil turecký premiér Binali Yildirim, že Turecko po zmařeném puči rozpustí i prezidentskou stráž. "Už nebude žádná prezidentská stráž. Není k tomu důvod, není to potřeba," řekl Yildirim televizi A Haber. Stráž tvoří asi 2500 vojáků, 283 z nich ale skončilo ve vazbě kvůli podezření, že se na puči proti Erdoganovi podílelo.
Členství Turecka v NATO je vážně ohroženo
Erdogan evropským kritikům represí včera vzkázal, že trpí protitureckými předsudky
"Pokud můj lid, má země bez ustání žádá trest smrti, pokud to říkají představitelé národa ve sněmovně, pak musím respektovat tento požadavek. V demokracii suverenita patří lidu," řekl televizi France 24 k varování, že zavedení trestu smrti by ukončilo naděje na vstup Turecka do Evropské unie.
"Alláhu Akbar!" Křičeli Turci v centru Vídně
"Evropa nás nechává čekat u dveří už 53 let. Žádná jiná země během vyjednávání o vstupu do EU nezažila tolik utrpení, stejně jako v otázce zrušení víz," poznamenal Erdogan. Připomněl také, že Turecko posloužilo unii jako štít chránící Evropu před přívalem migrantů. "Dali nám sliby, ale nedodrželi je," dodal.
Erdoganovo řádění může vyvolat obrovskou uprchlickou krizi