foto: redakční databáze/Recep Erdogan
Pokus o státní převrat, který fatálně selhal, bude mít pro Turecko dalekosáhlé důsledky.
KOMENTÁŘ
Recep Erdogan utužuje v přímém přenosu svou autoritu na všech frontách. V Turecku probíhají v současné době masové čistky v armádním, bezpečnostním a justičním aparátu. Cíl je jediný: utáhnout ještě více ,,šrouby", postupným, zdánlivě demokratickým způsobem omezit moc parlamentu a strhnout pokud možno všechnu moc na Erdogana. Nepovedený pokus o puč mu jeho postup neuvěřitelně zjednodušil. Kdo ale tušil, že puč se stane vlastně bojem, byť neúspěšným, o další charakter státu?
Erdogan se teď bude jistě stavět do role tureckého zachránce, který vyvedl zemi z bezprostředního nebezpečí o samou podstatu státu. Část propučistické frakce v armádě právě tomu, co v dnešních dnech v Turecku probíhá, chtěla zabránit. Erdogan využil nepovedeného pokusu o puč k tomu, aby zúčtoval se svými domnělými či skutečnými oponenty, stejně jako to udělali českoslovenští komunisté po roce 1948. Účel přece světí prostředky, že.
Proč najednou Erdogan vyměňuje tisíce soudců a státní zástupce, když drtivá většina z nich zcela jistě neměla s přípravou puče nic společného? Protože jsou to právě ti, kteří by mu mohli bránit v nastolení režimu politického islámu a odbourávání parlamentarismu. Proto je raději odvolá, je to jednodušší řešení. Až bude sekularismus v Turecku definitivně zlikvidován, může se Erdogan prohlásit za nového Atatürka - obroditele tureckého národa ovšem v islamistické podobě.
Pro Erdogana byl projekt politického islámu vždy cílem. Podstatné ale je, jakými prostředky chce tohoto cíle dosáhnout, jestli ústavními, což by evidentně byl v současném Turecku pro Erdogana ještě problém, či ,,plíživým" odbouráváním parlamentarismu pod různými záminkami. Pokus o puč byl pro Erdogana doslova manou z nebes, na niž čekal. Vyřídí si účty s opozicí a jeho autokratická aureola nepochybně posílí.
Pro ty, kteří tak nemají rozhodnutou otázku, zda Turecko patří do evropských struktur, nyní možná již jasno mají. Takové Turecko pod Erdoganem nemůže být z principu součástí EU. A to i přesto, že puč byl rozmetán s tichým souhlasem Západu. Ten si může k novému Turecku bez demokracie, ani té formální, gratulovat.
Tagy