Evropa, náboženství a ideologie

Evropa, náboženství a ideologie
Autor: flickr.com (CC BY 2.0) |Popisek: muslimky
22 / 04 / 2017, 07:30

Druhý díl přednášky Doc.Ing. Pavla Zahradníčka, CSc. z Vysoké školy Karla Engliše v Brně. Přednáška se zabývá bezpečnostní situací ve světě, s tím souvisejícím terorismem a radikálním islámem.

Náboženství v Evropě mělo významný vliv na evropské umění, kulturu, filosofii a právo. Evropané se hlásí hlavně ke křesťanským církvím, zastoupena je ale také víra židovská, hinduistická (u přistěhovalců) a sunnitský islám (hlavně v jihovýchodních oblastech kontinentu, rovněž u přistěhovalců).V mnoha evropských státech jsou patrné velice silné sekularizační tendence, které se vyznačují jednak odpoutáváním států a jejich zákonů od vztahu k jednotlivým náboženstvím a církvím, jednak výrazným poklesem počtů lidí hlásících se ke konkrétním náboženstvím a církvím a vůbec jevících zájem o ně.

Globálně účinkující atentáty ve jménu muslimského náboženství, provedené v bezprecedentní rozsahu a s velkým účinkem měly dva zřetelné dopady :

1. Sblížily Evropu, USA i Rusko. Toto dočasné sblížení neznamená trvalou zájmovou shodu, ale v dlouhodobém horizontu změnila optiku těchto velmocí v tom smyslu, že každá příští politická krize – spojená tak či onak s muslimským světem – se bude chápat též jako záležitost náboženská.

2. V Evropě došlo k názorovému posunu. Evropané si začali uvědomovat, že se do Evropy vrací islám a že tu žije značné množství muslimů s různým stupněm náboženského přesvědčení.
Skutečnost, že dne 11. září 2001 byly USA napadeny ve jménu islámu, ovlivní na dlouhou dobu evropské vztahy k islámskému náboženství, muslimským státům a muslimům na evropské půdě vůbec. Je jasné, že Evropa bude muset formulovat svou vlastní náboženskou politiku vůči muslimům. Historické krutosti, vyvolané jakýmkoliv náboženským fanatismem jsou staré, jak lidstvo samo. Islám je však z našeho pohledu „divné“ náboženství, dovede totiž terorizovat moderní společnost. Moderní svět si odvykl spojovat své politické a společenské konflikty s náboženstvím. Civilizační střetnutí a náboženská válka je právě to, co chtějí teroristé světu vnutit. Za jejich nejobecnější cíl lze považovat – ochránit muslimský svět před zhoubným vlivem modernizace, tj. západním stylem života, životem bezvěrců. Každý teroristický útok je muslimskou komunitou otevřeně nebo skrytě přijímán z určitým zadostiučiněním a obdivem k atentátníkům. Je třeba říci, že flustrace a motivy činů muslimské komunity vyvěrá z:
· Vlastní mezinárodní pozice a nízkého respektu světovou komunitou
· Vědomí nízké efektivity islámu v konfrontaci s obecnými výzvami 21.století
· Schopnosti muslimů držet krok se světem v technologickém pokroku
· Práv a svobod občanů západního světa
· Sociální pozice většiny mladých občanů muslimských států
· Vojenských schopností muslimských států atd.

A právě, každý úspěšný teroristický čin pod praporem islámu tuto flustraci krátkodobě uvolní. Atentáty muslimských fanatiků vynášejí na světlo moderního světa pojmenování mučedník-šahíd. Pro tyto lidi není říše zla a bezvěrců ( západní země) definována teologicky, ale výlučně podle konkrétních zkušeností, vybraných z tohoto pozemského světa.

Muslimské náboženství není jen náboženství, ale ucelená ideologie, je to propracovaná soustava názorů, postojů, hodnot a idejí s apologetickou nebo ofenzivní funkcí, založenou na formulování politických, hospodářských, světonázorových a nebo podobných zájmů určité skupiny ( teokracie). V politické a společenské praxi se ideologie vládnoucí skupiny projevuje např. ve formě filosofie, práva či morálky, obecně se skrze svou subjektivitu snaží o formulaci celkového výkladu společnosti a konání člověka jako takového. Jinými slovy muslimská ideologie určuje, kdo může vládnout, co se v dané zemi smí a co ne, kdo je méněcenný občan (ženy) a kdo ne, má dokonce své právní normy - je to čistokrevná ideologická doktrína určující všechny aspekty života společnosti, státu. Náboženství v ní má stejné rozhodující slovo, jaké mělo ve středověku v Evropě katolické náboženství. Možná i muslimské náboženství projde nějakým podobným vývojem, ale může to trvat několik století jako evropským zemím a vlivu i moci náboženství v nich.

Už jen výše uvedené je zárukou naprosté nekompatibility názorů občanů neislámských a islámských zemí, jejich sociálních i etických norem, jejich představ o tom, jak a co mají ošetřovat zákonné normy. Proto lze v těchto souvislostech mluvit o zásahu do určité situace nebo  do procesů v  nemuslimském státě, který mění nebo narušuje jeho vývoj – tedy mluvíme o náboženské intervenci a kolonizaci. Ta může být spontánní nebo řízená. Má tato intervence znaky agrese (výpadu, útoku)? V psychologicko-sociologickém pojetí tento pojem znamená napadení, útočné jednání, které se projevuje záměrným poškozováním nebo násilným omezováním jiné osoby nebo věci. Agrese se může projevovat fyzickým napadením, potlačováním dosud platných norem všeho druhu, apod. V těchto souvislostech již můžeme mluvit o náboženské agresi islámu se všemi z ní vyplývajícími důsledky.

STŘET CIVILIZACÍ 

Civilizace  (z latinského civis) je pojem označující lidskou společnost. Být civilizovaný znamenalo především žít v aglomeraci ( např. městě) , v níž panují právní normy dané společnosti. Podle nejstručnější, definice, je civilizace komplexní  společnost, přičemž  společnost je skupina jednotlivců, která je charakterizována společnými zájmy a může mít i svou vlastní kulturu a instituce. Níže naznačené sdělení Samuela P. Huntigtona je značně návodné, jak na problematiku střetu civilizací nahlížet.

Svět se po skončení studené války ještě výrazněji rozštěpil na jednotlivé civilizační okruhy. Národy těchto okruhů vyznávají podobné společenské, morální,náboženské a jiné hodnoty, které jsou obvykle trvanlivější než aktuální politická situace. Každý z těchto celků je veden ústředním státem, který nad ní do jisté míry může držet „ochrannou ruku“ – západní civilizace například USA, pravoslavná Ruskem, například v islámské o vůdčí pozici soupeří více států , tj.Írán a  Egypt.Tedy - kultura a kulturní identity, které jsou současně identitami civilizačními, utvářejí ve světě vzorce soudržnosti, rozpadu a konfliktu. Lze konstatovat, že :

1. Poprvé v historii lidstva má prosazování zájmů států, tj. politika multipolární a zároveň multicivilizační ráz.
2. Mocenská rovnováha mezi civilizacemi prochází změnami, vliv Západu relativně upadá, roste síla asijských velmocí, v islámských zemích dochází ke zhroucení států a současně k demografické explozi. Toto vše destabilizuje okolní státy a světové dění jako celek.
3. Rodí se světový řád založený na civilizacích, tedy - společnosti kulturně si blízké navzájem spolupracují, snahy „přesadit“ nějakou společnost z jedné civilizace do druhé jsou neúspěšné. Země se sdružují kolem vůdčích nebo ústředních států své civilizace.
4. Univerzalistické nároky vedou Západ stále častěji do konfliktů s jinými civilizacemi. Jejich podstatou jsou imperiální zájmy, ať jsou zdůvodňované jakkoliv.
5. Přežití západní civilizace závisí na tom, zda západní komunita uzná , že jejich civilizace je jedinečná, ale nikoliv univerzální. Představitelé světových mocností by měli přijmout koncept multicivilizačního charakteru globální politiky a musí spolupracovat na jeho udržení.

Dějiny říkají - jakmile se v civilizaci objeví univerzální společnost ( stát ), její příslušníci nabývají přesvědčení, že právě jejich společnost je konečnou, ideální formou společnosti. Tak tomu bylo i v  případě římského imperia, výsledek známe.

Lidé západní civilizace, žijí ze svého kapitálu . Společenské skupiny kontrolující přebytek mají zájem využívat jej pro neproduktivní, leč individuálně uspokojivé účely. Zpravidla následuje období ekonomické deprese, upadá životní úroveň, různorodé zájmy vyvolávají občanské války, atd. Dochází k marným pokusům zastavit ztráty legislativou. Společenské elity ztrácí důvěru. Narůstá neochota podporovat stát, byť jen odváděním daní.
Daleko vážnější jsou však problémy morálního úpadku, kulturní sebevraždy a politické nejednotnosti. Projevy jsou následující:
1. nárůst asociálního chování ( kriminalita, drogy, ..)
2. úpadek rodiny ( rozvody, špatná výchova dětí, ..)
3. úpadek sociálního kapitálu ( rozpad dobrovolných spolků a sdružení )
4. stále nižší oddanost vědění a intelektuálním aktivitám, důsledkem je klesající úroveň vzdělání apod.

Výše naznačené vede k  fázi invaze jiné civilizace. Civilizace původní ( vnitřně rozvrácená ) již není schopná bránit se, již nemá vůli k obraně, otevírá se „nájezdníkům“, přicházejících z mladší a svým způsobem mocnější civilizace.

Budeme-li chtít vyvarovat se v nastávající éře euroatlantické civilizace vážných střetů (válek) mezi civilizacemi, je nutné, aby se ústřední státy civilizací zdržely intervencí do konfliktů jiných civilizací. Zásada zdrženlivosti je první podmínkou míru v multicivilizačním světě. Druhou podmínkou je společné zprostředkování, tj. že ústřední státy budou navzájem vyjednávat zastavení konfliktů. Bezpečnost státu a jeho regionů vyplývá z poznání reality a hledání způsobu řešení bezpečnostních problémů.

 

Autor: Doc.Ing. Pavel Zahradníček, CSc, Vysoká škola Karla Engliše, Brno

 

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace