Evropa se řítí do propasti

Evropa se řítí do propasti
Autor fotografie: redakční databáze|Popisek: Evropská unie
04 / 04 / 2016, 13:45

Evropští političtí lídři zavedli v minulých dvou letech starý kontinent do těžké situace. Migrantská krize nabývá stále na intenzitě a odpovědní politikové se jen těžko domlouvají na jednotném řešení celého problému. Ten je navíc spojen s expanzí islámského radikálního terorismu v Evropě, který zde evidentně již zapustil kořeny. Pokud světové politické špičky nezvolí takové řešení, které oprostí Evropu od těchto nebezpečí, může to vést až k jejímu rozpadu.

Evropské politické špičky mají ohledně současné migrantské krize jedinou jistotu - potrvá ještě několik let. Ty samé politické špičky, které mají (a měly) řešit novodobé stěhování národů a jednu z nejtěžších krizí, kterou Evropa zažívá od konce druhé světové války. Na jejím konci může být bez přehánění konec EU jako dlouhodobého hospodářsko-politického projektu se všemi důsledky z toho plynoucími. Neschopnost světových lídrů se dohodnout na jednotné strategii řešení migrantské krize již má své neblahé důsledky v podobě útoků a atentátů v evropských metropolích. Proč ale současná krize došla až daleko?

Když se začaly hrnout houfy uprchlíků z oblastí zasažených válkou do Evropy, mělo Německo, Rakousko, ale i Francie představu, že se podaří jejich pohyb podchytit a ,,přizpůsobivé" běžence plnohodnotně zapojit do společnosti. Stal se však pravý opak. Německá kancléřka Angela Merkelová vítala v Německu každého migranta snad jako určité ,,duchovní" gesto odčinění viny Německa v druhé světové válce, aniž znala jeho osobní minulost. Zanedlouho se dostala za tento neuvážený krok do těžké politické defenzivy.

Zřejmě netušila, že to je jen první vlna uprchlíků a další budou v následujích dvou až třech letech rychlým tempem přibývat po statisících. Proto vymyslela důmyslné řešení v podobě kvót, tedy rovnoměrnou ,,absorpci" migrantů na základě směrných čísel. Její pozice se bez ohledu na tuto názorovou otočku ocitla v ohrožení a znovuzvolení ve volbách do Bundestagu v roce 2017 nemá ani zdaleka jisté.

Principiálním problémem, kterým se řídila Merkelová a další politické špičky Evropy, je neschopnost rozlišování bezpečnostního a humanitárního hlediska. Obě roviny se v očích světových státníků slily v jednu, a to byla v prvopočátku uprchlické krize zásadní chyba. Evropa nadřadila humanitární hledisko tomu bezpečnostnímu. Bezpečnostní aspekt krize v podstatě obětovala na oltář humanitárního řešení celého problému.

Otevřená náruč se Evropě zle vymstila, protože s uprchlíky je starý kontinent trvale zamořován přívrženci radikálního islámu, jimž nejde o nějaké sdílení společných evropských hodnot, ale o jejich násilnou likvidaci vyvoláváním permanentního strachu a paniky.

Absence důsledných kontrol na hranicích, naprosto nedostatečná činnost tajných služeb rezultovaly do takového stavu, že Evropa je ochromena a není schopna nalézt nyní již dvojjediné řešení: úspěšně zvládnout uprchlickou krizi a současně eliminovat riziko radikálních islamistů a jejich ,,spících" buněk roztříštěné po celé Evropě.

Může se to však ještě podařit? Se současnou garniturou evropských politiků těžko, protože zaspali dobu, kdy bylo možné použít účinné mechanismy na řešení migrantské krize. V drolící se Evropě postrádající jednotící ideu vlastní existence to půjde bohužel čím dále hůře. Partikulární politické zájmy, které jsou jinak běžnou součástí politiky, mohou tak současnou Evropu zahubit. A to může vést až k rozpadu celé EU, jejíž integritu může již brzy podemlít tzv. ,,Brexit", tedy britské referendum o možném vystoupení země z EU.

 

Tagy článku