Autor fotografie: kpt. Ladislav Košťák, velitel roty AZ hl. m. Prahy|Popisek: Noc 3 – noční patrola
Ale jak vlastně takové cvičení probíhá? Co při něm záložáci skutečně zažívají? Jak plní bojové úkoly? Přinášíme exkluzivní reportáž…
Předchozí reportáže:
Exkluzívně: Aktivní zálohy AČR v akci. Deník jednoho ze záložáků…(1)
Exkluzívně: Aktivní zálohy AČR v akci. Deník jednoho ze záložáků…(2)
Noc 3 – noční patrola
V sobotu ve 20:30 vyšla na noční patrolu první skupina. Skupiny startovaly po 20 minutách. Zásadní instrukcí pro plánování trasy byl zákaz používání páteřní komunikace ve VVP Libavá mezi obcemi Mrsklesy – Libavá.
Již v průběhu plánování trasy přesunu bylo zřejmé, že velká část povede po tzv. tankových cestách, které jsou určené pro pásovou techniku. Jde o 20 - 50m široké, ve volném terénu vyježděné „cesty“, po kterých pásová technika jezdí již desítky let. Na „cestách“, které svým profilem spíš připomínající trasu pro závody na motokros, bylo po vydatných deštích v minulém týdnu mnoho obrovských kaluží hlubokých desítky centimetrů, někdy i přes celou šířku cesty. Vojáci měli zákaz používat svítidla.
Ke spojení se používaly radiostanice RF-13, v určených časových intervalech a na každém checkpointu musely patroly hlásit pozici.
První skupina vyšla již za tmy, za skoro jasné noci, cestu krásně osvětloval měsíc. Kolem 22h se přihnala bouřka, která naštěstí rychle přešla. Všichni trochu navlhli a cesty se staly ještě více kluzkými. Zbytek noci opět svítil měsíc, což výrazně napomáhalo orientaci v prostoru – ani rota z Prahy, ani rota z Liberce v tomto prostoru nikdy necvičily, takže se pohybovaly pro ně v neznámém terénu.
Na kontrolních bodech čekaly na vojáky úkoly, které museli splnit.
První stanoviště – chemická příprava, 5 vybraných příslušníků provedlo činnost na pokyn plyn postřik – pláštěnky upravit, měřil se čas posledního.
Druhé stanoviště – zdravotní příprava. Vojáci byli rozděleni do malých skupinek a museli ošetřit raněného s průstřelem nohy, jedna dvojice prováděla oživování na figuríně, a jedna čtveřice transport raněného na nosítkách.
Třetí stanoviště – střelecká příprava. Pět příslušníků skupiny provedlo formou štafety rozborku a zborku pistole Pi vz.82 a samopalu Sa-58, měřil se celkový čas.
Čtvrté stanoviště – tělesná příprava. Čtyři vybraní příslušníci jednotky museli odtlačit automobil UAZ na vzdálenost 100m do mírného kopce, opět se měřil čas.
Páté stanoviště – spojovací příprava. Pět vybraných příslušníků skupiny muselo připravit k provozu radiostanici RF-13, opět se měřil čas.
Šesté stanoviště ve srubovém táboře Smilov bylo zároveň cílem. Zde pět příslušníků jednotky muselo hodit granát do vymezeného obdélníku a každý musel házet tak dlouho, dokud se netrefil – když se netrefil, musel si pro granát doběhnout a zkoušet to znovu.
Poslední skupina se vrátila zpět do tábora v neděli ráno v 06:35.
kpt. Ladislav Košťák, velitel roty AZ hl. m. Prahy
Psali jsme také: