Exkluzivně: Erdogan chce provést etnickou čistku a pomstít se hrdinům z YPG, že porazili Islámský stát, říká kurdský lékař Jakub Nabi

Exkluzivně: Erdogan chce provést etnickou čistku a pomstít se hrdinům z YPG, že porazili Islámský stát, říká kurdský lékař Jakub Nabi
21 / 10 / 2019, 11:15

Security magazín pořídil rozhovor s Jakubem Nabim, kurdským lékařem-ortopedem, který žije v České republice. Jak vnímá tureckou invazi do severní Sýrie, o co jde podle něho tureckému prezidentovi Recepovi Erdoganovi a věří, že jednou vznikne samostatný a nezávislý stát?

Pane Nabi, Jak osobně vnímáte turecký vpád do severní Sýrie?

Je to jednoznačné porušení mezinárodního práva, protože vpád na území jiného státu neznamená nic jiného než agresi a pošlapávání práv toho druhého. Turci mají v tomto oboru bohaté zkušenosti, jako příklad uvedu Severní Kypr 1974 nebo severní Irák od pádu Saddáma Husajna, Afrín v Severní Sýrii 2018 a nyní.

O co jde Turecku a prezidentovi Erdoğanovi v jeho vojenské akci v severní Sýrii?

Prezident Erdogan napadení Sýrie odůvodnil tím, že zde vytvoří bezpečnostní zónu, kam přesídlí uprchlíky nacházející se v Turecku. Je to absolutní nesmysl, kterému může věřit jen málokdo. Turecký prezident chce na kurdské území přesouvat uprchlíky ze Sýrie. To není řešení migrační krize, ale etnická čistka, které vyvolá další uprchlickou vlnu, protože Kurdové, kteří přežijí, budou muset odejít. Podle mě chce rozšířit své pravomoci, vyhladit kurdské obyvatelstvo v této lokalitě a pomstít se hrdinům a hrdinkám z YPG za to, že porazili Islámský stát. Erdogan tuto porážku nemůže spolknout. Zatímco Kurdové z IS bojovali, Turecko se do přímého boje s IS nikdy přímo nezapojilo a naopak profitovalo z obchodu s Islámským státem. Dalším aspektem je přírodní bohatství a strategický přístup ke Středozemnímu moři. Také nezapomeňme na touhu prezidenta Erdogana o znovuvytvoření Osmanské říše pod záminkou honu na „teroristy“.

Proč považuje Erdogan kurdské milice za teroristy?

Snad svět vidí, kdo koho terorizuje, kdo koho zabije, kdo na čí území útočí. Pokud ten, kdo brání své území a svůj lid, je označen za teroristu, pak pánbůh pomáhej.

Jaké důsledky by měl podle Vás Západ vyvodit vůči Turecku?

Rozdělil bych Západ na dvě skupiny. Tou první skupinou jsou politikové, kteří toho moc nezmůžou, protože „nemají na to, neumějí, nechtějí, či nevědí jak“. A spoléhat se na rychlé činy ze strany EU je sebevražda, protože než se EU odhodlá něco řešit, je již vše „vyřešeno“. Toto není návod zpracování zelí, zde jde o osud 40milionového národa. Při vší úctě.

Pro mě jako pro Kurda je ale mnohem důležitější, když se do problému angažují svobodní občané Západu, protože to je hybná síla s obrovskou silou a mocí něco změnit. Oni jsou schopni zvednout vlnu, která donutí politiky jednat. Malým příkladem je šestnáctiletá teenagerka Greta Thunberg, která zahýbala s politiky v OSN.

Kurdský problém není ekonomický, ale politický. Proto bych zde apeloval na občany, aby jako solidaritu s kurdským národem vyvěsili vlajky na svých oknech, autech, pracovním stole, tohle nám pomůže zvládnout tu nelehkou situaci.

Jak hodnotíte roli USA, které své vojáky ze severní Sýrie stáhly?

Není to bohužel poprvé, co se USA k takovému kroku uchýlily. Pamatuji se na duben 1991, kdy v Iráku povstali Kurdové proti režimu. USA nejprve Kurdy podporovaly, poté ale v půli cesty změnily názor a umožnily tehdejšímu režimu v Bagdádu se znovu vzchopit a útočit na Kurdy, a to bylo období snad největšího exodu Kurdů, kdy své domovy opustilo okolo 3 milionů lidí. Takže dobře víme, že se na USA spolehnout nemůžeme, ale zároveň víme, že bez jejich pomoci nelze nic realizovat. Je to taková šlamastyka.

Do jaké míry tento krok ovlivnil vaši důvěru v USA a západní společenství?

Mám z toho pocit vzteku, bezmocnosti a zoufalství.

Je možné s Erdoganem vyjednávat o nějaké formě státnosti pro Kurdy?

Erdogan není čitelný, nikdy nevíte, co s kým vyjedná a za jakou cenu. Před par lety pozval prezidenta iráckého Kurdistánu do Ankary a na jeho počest oficiálně vyvěsil kurdskou vlajku, což bylo v dějinách Turecka poprvé. Pozval kurdského zpěváka, Šivana Parwera, který byl v Turecku roky zakázán, aby uspořádal v kurdské části Turecka koncert, kterého se sám Erdogan se svojí chotí zúčastnil.

Po zinscenovaném vojenském puči v r 2016 byli v Turecku vyhozeni ze svých pozic desetitisíce nepohodlných osob, jednalo se o vojáky, policisty, učitele, profesory, úředníky a mnohé další. Státní správa byla vyčištěna od nepohodlných elementů. Moc diktátora je upevněna.

Třeba vlivem izolace od EU, NATO, USA a Ruska bude muset Kurdům nabídnout, to co jim právem ve 21 století naleží - mít svůj samostatný stát.

Věříte, že někdy v budoucnu může vzniknout samostatný a nezávislý stát Kurdů?

Moje životní motto je nic není nemožné, a vše je relativní. Věřím, že ano.

 

 

 

 

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace