Exkluzivní rozhovor s odvolaným radním ERÚ Vladimírem Vlkem: šlo o pokoutnou personální čistku

Exkluzivní rozhovor s odvolaným radním ERÚ Vladimírem Vlkem: šlo o pokoutnou personální čistku
05 / 08 / 2019, 10:00

Vláda ČR v minulém týdnu rozhodla o tom, že současný předseda Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Jan Pokorný nebude pokračovat ve funkci a zároveň odvolala další dva radní, Vladimíra Outratu a Vladimíra Vlka. Důvodem mělo být to, že bezpečnostní složky ČR odhalily, že tito tři radní měli systematicky jednat v zájmu regulovaných subjektů a nikoliv spotřebitelů. Security magazín přináší exkluzivní rozhovor s Vladimírem Vlkem k okolnostem jeho odvolání.

Začneme hned tím, jak Vám bylo rozhodnutí vlády oznámeno? Jednal s Vámi nějak před tím ministr Havlíček?

Pokoutná personální čista, alibisticky schovaná za nějakou tajnou zprávu, jejíž relevantnost nelze ověřit, byla pro mne překvapivá, ba šokující. Ministr Karel Havlíček měl navrhnout nového člena, případně prodloužit mandát Janu Pokornému, ale tento krok jsem nečekal. Odvolání z pozice radního ERÚ jsem se dozvěděl neoficiální cestou v průběhu porady vedení. Podrobnější důvody odvolání znám z dopisu pana premiéra, který mi přinesli úředníci Ministerstva průmyslu a obchodu v rozlepené obálce. Tu jsem pochopitelně odmítnul převzít a požádal jsem je, aby mi byl zaslán do datové schránky. Je s podivem, že Úřad vlády nectí v oblasti doručování úředních dopisů pravidlo, ukládající povinnost doručovat do datových schránek. Ale čemu se divit, vždyť do dopisu signovaného premiérem dokázali zakomponovat nejméně jeden stylistický prohřešek. 

Zastavil bych se nad důvody odvolání, která rozlepená obálka, opírající se o tajnou zprávu, obsahovala. Odmítám, že bych byl zlobbován regulovanými subjekty. Naopak, snažil jsem se hledat rovnováhu mezi nimi a koncovým spotřebitelem. Právě na tomto principu musí probíhat regulace. Naopak u podpory obnovitelných zdrojů jsem hledal cestu k reálnému snížení „provozních dotací“ a to zvláště u fotovoltaiky.

Pokud mne sledovala Bezpečnostní a informační služba pak tato skutečnost musí být přece alarmující, a to i pro ty, kteří nevědí, co zkratka ERÚ znamená. Vždyť si to představte. Kdosi, když potřebuje ovládnout nezávislou instituci, tak dnes postupuje tak, že na její vedení nasadí tajnou policii? Ministr Karel Havlíček navíc důkazy, či spíše „důkazy“ odsunul do oblasti tajných informací, aby mi je nemusel sdělit.

 

Jaká byla Vaše první reakce poté, co jste se dozvěděl o svém odvolání?

Ve svém věku už člověk musí být zvyklý na vzestupy a pády. Přesto cítím obrovskou vnitřní nespravedlnost. Téměř okamžitě jsem se rozhodnul, že se budu mému odvolání bránit soudní cestou. Svědomí mám čisté, to mne posiluje.

Jak si svoje odvolání vysvětlujete? Jak vnímáte roli bezpečnostních složek, které měly dát informaci o Vašem údajném jednání v souladu se zájmy regulovaných subjektů?

Nechápu, jak člen Rady ERÚ může pracovat v zájmu regulovaného subjektu, když veškerá cenová rozhodnutí zpracovává odborný útvar. Každý z radních přece přichází do kontaktu s regulovanými subjekty, to jinak nejde. Přece se nemůžeme zavřít do kanceláří a od stolu rozhodovat, aniž bychom si vyslechli pohled jak regulovaných subjektů, tak koncových spotřebitelů. Pokud má stávající ministr Havlíček důkazy o mé nevyváženosti, tak ať mi je předloží a přestane na mne v médiích útočit po obecné rovině. S tím pánem jsem se nesetkal a ani jsme spolu nejednali.

Údajně Vám měly regulované subjekty zajišťovat pozitivní mediální prezentaci a pomáhat v personálních záležitostech. Můžete se k tomuto vyjádřit?

Tak o tom nic nevím. Poslední den ve funkci jsem se ptal tiskového oddělení, zda zachytili nějakou „pozitivní mediální komunikaci“ mé osoby, kterou by nezajišťovali oni. Odpověď zněla, že ne, že by si toho všimli. To jenom ukazuje, že i v obecnosti frází, jimiž je dopis o mém odvolání doslova prošpikován, si mohli ti, kdož potřebují ohebný a poddajný regulační úřad vymyslet uvěřitelnější pitomost.

Ovlivňoval jste někdy průběh řízení vedených na ERÚ v prvním stupni?

Toto tvrzení je další nesmysl. Vždyť rozhodování v prvním stupni ze zákona provádí úředně pověřená osoba, která by neměla být ovlivnitelná. Pokud by druhoinstanční orgán ovlivňoval její rozhodování, pak by měla na tuto skutečnost upozornit příslušný orgán. V dopise od pana premiéra se píše, že jsem ovlivňoval v první instanci kontrolu. Ptám se jak, neboť kontrolní orgán není prvoinstanční, ale řídí se kontrolním řádem. To, že kontrola je prvostupňovým orgánem, tvrdili bývalí kolegové Vratislav Košťál a Rostislav Krejcar, proslulí psaním, jak někdo říká, udavačských, dopisů na všechny strany.

V tisku již proběhlo, že se hodláte bránit soudní cestou. Co Vás k tomu vede?

Co mně vede k hledání spravedlnosti? Přece přesvědčení, že jsem nic nezákonného neprovedl. Nemohu dopustit veřejnou dehonestaci mé osoby. Věřím v nezávislost soudů, hodlám se před nimi obhájit. Z úst pana ministra a z dopisu podepsaného premiérem jsem se dozvěděl, že já a kolega Outrata představujeme pro tento stát snad ještě větší nebezpečí než koordinované akce nějakých teroristů. Chci dokázat, že tomu tak není a budu velmi hlasitě upozorňovat, pokud by „nové“ složení Rady ERÚ kupříkladu začalo plnit nějaké zadání, kvůli kterému jsme my, jakožto překážky musely jít stranou.

Jak vnímáte nově jmenované radní a budoucnost ERÚ celkově?

Je předčasné vyjadřovat se konkrétně k budoucnosti úřadu. Těch scénářů, jaké bude ERÚ po 31. červenci 2019 je několik. Čas ukáže, jak bude Rada pracovat a zda bude i nadále nezávislým orgánem. Obávám se, aby někteří členové vedení, kteří v minulosti na úřadu pracovali, nepodlehli opiátu moci a nemstili se za svůj vyhazov z ERÚ v uplynulých letech. Bylo by nepříjemné, kdyby se třeba zaměstnancům ztrácely osobní spisy, byli „odcházeni“ energetičtí experti a podobně. To by pro vnitřní integritu úřadu bylo smrtící.

Můžete zhodnotit nový model řízení ERÚ, tj. Radu ERÚ?

Kolem řízení úřadu formou kolektivního orgánu, tedy Radou, proběhlo mnoho diskuzí jak uvnitř samotné Rady, tak mimo úřad. Podle mého názoru kolektiv pěti lidí je náročný na schopnost hledání konsensu při rozhodování, čímž by se omezovalo rozhodování většiny.

Pokud se Vám do kolektivu dostanou lidé, to platí obecně pro jakýkoliv kolektiv, kteří nehledají kompromisy, jsou zapálení ve své nevědomosti, nebo třeba i záměrně škodí, nikdy nedosáhnete stoprocentní jednoty a pokud tito lidé mají zároveň potřebu vynášet svá, často jen psychická, traumata ven z kolektivu, máte na mediální ostudu zaděláno. Každopádně, vybraní manažéři by měli projít testy, které zjistí, zda se na tento post hodí. Podobný princip byl v minulosti zavedený u vedoucích pracovníků v kolektivních orgánech. Kolektivní orgán určuje vyšší formu nezávislosti, to je bez diskuze.

Můžete shrnout, co se Vám při Vašem působení na ERÚ za ty 2 roky podařilo?

Na přílišné změny jsou dva roky velmi krátkou dobou, aby se provedli vetší změny. Pro mne bylo nepříjemným překvapením, kolik úřad má všeobecně uznávaných odborníků, a přitom některé odborné útvary nejsou schopné provést analýzy, nezbytné pro určování regulativních podmínek. Raději se jejich vedoucí při výpočtu regulovaných cen drželi excelovských tabulek dodaných regulovanými subjekty! To jsem chtěl napravit, což se mi bohužel, vzhledem k nedostatku času povedlo jen částečně.

Abych byl upřímný, v Radě jsme ztratili hodně času naprosto iracionální tzv. rezortizací, tedy řízením sekcí jednotlivými radními. Vedlo to jen k tomu, že si někteří začali hrát na vlastním písečku, kde měli tendenci stavět se do pozice jakýchsi antických polobohů. Zrušením tohoto principu jsme sekčním ředitelům začali vysvětlovat, že právě oni jsou zcela zodpovědní za svoji sekci, že na nich záleží, jakou má úřad odbornou tvář. Bylo by škoda, aby právě tohle teď padlo vniveč. Však uvidíme, co  budoucnost, pro našeho národního energetického regulátora chystá.

 

Autor: JUDr. Veronika Petrová

 

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace