Expert na Čínu: Zemanův zahraniční kurz „více azimutů“ pokračuje i s nástupem Pavla. Čínské embargo na léky je silná káva

Expert na Čínu: Zemanův zahraniční kurz „více azimutů“ pokračuje i s nástupem Pavla. Čínské embargo na léky je silná káva
Autor fotografie: Vít Vojta |Popisek: Vít Vojta
30 / 04 / 2023, 13:00

Stále častěji se ozývají hlasy, že pomyslný jazýček na vahách, stejně jako roli mírotvůrce ve stávajícím Rusko-Ukrajinském konfliktu může sehrát Čína. Je dostatečně ekonomicky i vojensky silná, ovšem rovněž si je vědoma, že stejně jako potřebuje levnou ropu a plyn od Ruska, nesmí se ji zadrhnout obchod s USA a Evropu, jehož objem je několikanásobně vyšší. Redakce Securitymagazin.cz požádala vydavatele serveru Asiaskop.cz, etnologa, právníka a především uznávaného sinologa Víta Vojtu o rozhovor na téma současného vlivu Číny ve světě.

Myslíte, že je avizované zbrojení Číny vynucené zbrojením Ruska, resp. NATO. Jedná se o klasické zbrojní dilema, kdy se při zbrojení jedné strany musí zapojit i druhá, nebo se Čína plánuje výhledově podpořit svými zbraněmi Rusko. 

Zbrojení Číny asi nejvíc souvisí s vojenskými aktivitami Spojených států a jejich spojenců v asijsko-pacifické oblasti. To je místo, kam směřuje primární strategický zájem Číny. Ostatně, pokud se podíváte na její armádu, je budovaná hodně jako armáda námořní. Určitě také s pohraničními spory Číny, které byly někde již smluvně vyřešeny (Rusko, Vietnam), někde přetrvávají (Indie), velmi rozsáhlý je zejména spor v Jihočínském moři. Určitě ale jde o klasickou zbrojní soutěž na globální úrovni.

Má podle Vás Čína potenciál rozjet a dokončit mírové rozhovory?  

Samotná Čína rozjet a dokončit mírové rozhovory nemůže, kromě Ruska a Ukrajiny půjde hlavně o přístup Spojených států. Aktuálně se objevují snahy francouzského prezidenta, který se údajně snaží vtáhnout Čínu do tvorby mírového plánu pro Ukrajinu. Zda taková snaha bude mít kladnou odezvu u spojenců Francie v Evropě, v zámoří či na samotné Ukrajině je ještě velká otázka.  

Předsedkyně Sněmovny Pekarová navštívila Taiwan, což samozřejmě vedení Číny nese nelibě. Na druhou stranu prezident Pavel oznámil, že na Taiwan nepoletí, neboť nechce dráždit hada. Pokračuje podle Vás česká zahraniční politika v duchu politiky Miloše Zemana – politiky vícero azimutů? O čem svědčí tento Pavlův krok?  

Po návštěvě Číny prezidentem Macronem a předsedkyní EK von der Leyenové se otevřela otázka naší evropské strategické autonomie. Problém Tchaj-wanu totiž spadá do geopolitického soupeření americké a čínské velmoci, je naprosto mimo český dosah. O obrovské ekonomické a kulturní provázanosti Tchaj-wanu a Číny nemáme u nás ani základní představu.  

Zahraniční politika více azimutů u nás do určité míry pokračuje, pro menší zemi je to životně důležitý přístup. Nicméně snaha vidět svět „americkýma očima” nás přivedla k velmi aktivním antičínským postojům a tím i k ochotě angažovat se v tomto sporu, který vůbec není náš. Chovat se jako spojenci, je jistě správné, na místě je ale položit si otázku, zda bychom to úsilí teď neměli směřovat úplně jinam než na druhý konec zeměkoule, když nám za humny zuří válka.     

Začátkem roku měl v na Čínské centrální televizi (CCTV) premiéru seriál Tři tělesa, který vychází z trilogie čínského bestselleristy Liu Cch‘-sina Problém tří těles, označovaný za nejlepší hard sci-fi všech dob. Četl jste, viděl jste. Vnímáte nějaký přesah tohoto spisovatele na čínskou společnost?   

O tomto autorovi mi nadšeně vyprávělo více českých přátel, v Číně má také svůj věhlas. Já jsem jej nečetl, mě vždy lákala spíše historie, kulturní antropologie a teď editorská práce v projektu Asiaskop.cz.

Když se s odstupem podíváte na „vynucené“ uvolnění covidových pravidel čínskou centrální vládou, byla její autorita ve společnosti nějak otřesena, resp. má to dopady do dnešní doby?  

Uvolnění covidových omezení bylo na spadnutí. Už od říjnového sjezdu Komunistické strany na něj všichni čekali. Nepřicházelo, tak bylo vynuceno, ale tento ústup autoritou vlády v čínské společnosti neotřásl. Vláda podle vlastních slov slouží lidu a sociální a společenský smír je její základní mantrou. 

Co by přimělo Čínu zastavit výrobu léků pro Evropu? 

Snad jen výpadek výroby nebo nedostatečná produkce. Jakékoliv embargo je tak silná káva, že je zatím obtížné si jej představit. Navíc, farmaceutická produkce je velmi výnosná, tak proč ji brzdit. A Evropa si snad je po letošní zimě dostatečně dobře vědoma toho, jak závislá je v tuto chvíli na Číně, ale nejen na Číně, co se týče otázky výroby léků. Riskovat takové vyhrocení vztahů se nevyplatí ani jedné straně. 

Čína byla první zemí, která se rozhodla v Africe jít jiným způsobem pomoci než dobročinnou charitativní činností. Začala v Africe investovat miliardy dolarů, staví tam silnice, přehrady, což je předpokladem pro rozvoj zemědělství, zpracovatelského průmyslu a tím i růst spotřeby, atd. Máte signály, že by se vlády zemí jako Sierra LeoneGambieKongo nebo Etiopie nějak protivily čínské spolupráci?   

Strategická spolupráce Číny s Afrikou začala před dvaceti lety, když Čína doháněla ekonomickým růstem největší země světa, přitom ale vstupovala na již rozebraný trh surovin. Čína není zemí, která by bezchybně zvládala kooperovat africké kultury, protože používá stereotypní „čínské modely” investování a v cizích kulturách se orientuje spíš hůř než líp. Čínskou strategií ale určitě nejsou dluhové pasti na rozvojové země. V Africe je Čína stále poměrně populární i proto, že Afriku nementoruje. Na druhé straně ve složité Africe dlouhodobě uspěl málokdo, i my Češi o tom víme své. Takže ani výsledky Číny zatím není proč přeceňovat. 

Tagy článku

-->