.jpg)
Autor fotografie: Tasmin / Public domain|Popisek: Den armády íránské Islámské republiky
Írán se už od konce 19. st. řadí mezi velmoci s označením regionální. Bezmála 90 milionová země se opírá o solidní armádu, vzmáhající se ekonomiku, kvalitní vzdělávací systém s vědeckou nadstavbou a svou technickou vyspělost prokazuje nejen ve vojenství. Stále ji ale chybí jedna zbraň v arzenálu. Jaderná velmoc ovšem neznamená globální.
Írán začal na sklonku minulého roku, a zvláště pak nyní, hrát intenzivněji vysoké geopolitické hry a s USA a Izraelem vyhrotil vztahy na ostří nože. Podle expertů zůstává jen otázkou času, kdy světu oznámí: “máme jaderné zbraně". Změna mocenské rovnováhy na Blízkém východě se blíží.
Podle bývalého inspektora OSN a člena Mezinárodní agentury pro atomovou energii Davida Albrighta by Írán dnes potřeboval jen asi týden, aby vyrobil dostatek uranu pro svou první jadernou zbraň. Po dalších pěti měsících obohacování uranu by mohl mít dostatek prvku pro dvanáct takových zbraní. Největší riziko podle něj tkví v tom, že západní zpravodajské služby nemusí i přes přítomnost komisařů a množství kamer odhalit začátek íránského úsilí o vývoj jaderné zbraně. „Vzhledem ke všem složitostem a konfliktům na Středním východě jsou západní zpravodajské služby, včetně izraelských, napjaté na maximum. Počáteční fáze tohoto úsilí by mohla začít nepozorovaně,“ uvedl Allbright pro Institut pro vědu a mezinárodní bezpečnost začátkem ledna.
Ani vstup mezi jaderné velmoci ale rozhodně není počinem, který by Írán katapultoval rovnou mezi globální velmoci, do společnosti USA, Číny a Ruska. Ačkoli v projekci vojenské moci dělá velké pokroky a svou sílu rád a pravidelně demonstruje. V létě se kupříkladu pochlubil pochlubil novou generací balistických raket Chorramšahr s doletem přes 2 000 km. Minulý týden vyslal s velkou pompou dva nano satelity Kayhan-2 a Hatef-1 na oběžnou dráhu. V pondělí oznámil záměr postavit námořní základnu na Jižním pólu. A naplnila se i chmurná vize nedávno zesnulého matadora zahraniční politiky, poradce amerických prezidentů Henryho Kissingera, který varoval ve své knize Uspořádání světa před spojením sil Ruska a Íránu, což se nyní intenzivně děje. Je to Írán, který dodává Rusku svoje sofistikované drony Šáhid používané na Ukrajině.
Zásoby surovin Teheránu
Co Írán řadí mezi globální velmoci, jsou zásoby nerostného bohatství. V zemi se nachází 81 druhů nerostů, odhadem v objemu 37-40 miliard tun zásob. Írán disponuje čtvrtými největšími zásobami ropy a druhými největšími zásobami zemního plynu. Je zemí s největšími zásobami zinku a podle odhadů patří i mezi země s největšími zásobami lithia a mědi. Podle serveru Bussinesinfo.cz dále disponuje zásobami uhlí, železné rudy, drahých kovů a drahokamů. Objem zásob stále důležitějšího uranu se v Íránu odhaduje na desáté místo na světě.
Ekonomika Íránu se vzmáhá
Kde Írán pokulhává v ambici stát se globální velmocí, je bezesporu ekonomika. Ta za světovým průměrem zaostává, ačkoli regionálně si nevede zle. I přes inflaci, která se nyní pohybuje kolem 60%, tvrdé západní sankce a víceletou recesi, začíná íránské hospodářství opět ožívat a HDP vykazuje růst okolo 4%. Napomáhá k tomu mimo jiné i 25letý plán strategického partnerství mezi Íránem a Čínou vstoupil, který vstoupil do nové fáze s novými dohodami. Kupříkladu jen za loňský rok si Írán a Čína vyměnili zboží za 15 miliard dolarů.
Pešané patří mezi nejvzdělanější národy
K velmocenství na globální úrovni potřebuje stát i kvalitní školský systém opřený o výzkum, vývoj a inovace. Málo se ví, že Íránci patří mezi nejvzdělanější národy na světě, vysokoškolský titul má dlouhodobě přes 70 % obyvatel. Proslulí a žádaní ve světě jsou zejména íránští lékaři a inženýři, v poslední době ale také IT experti. V patentovém žebříčku Global Inovation Index patří Íránu zatím 53. příčka.
Ovlivňování mezinárodní politiky Teheránem
Jedním z dalších měřítek je schopnost zasahovat do mezinárodních konfliktů. Írán, ať už sám či skrytě, vede válku proti Americe a Izraeli. Na území Sýrie u hranic s Izraelem umístil loni protiletadlové systémy a v pondělí dokonce neváhal popravit tři Izraelské špiony. Vytrvale podporuje jemenské Hútie, kteří střílejí rakety na obchodní lodi proplouvající Rudým mořem a odklání dopravu od Suezského průplavu, čímž zasazují rány mezinárodnímu obchodu a americkým zájmům.
.jpg "Hossein Mersadi / Wikimedia Commons / CC BY")
I když se íránští představitelé distancovali od pondělního zabití tří amerických vojáků, americký prezident Biden slíbil odplatu. Nenávist Íránu k USA se zrodila v 70. letech, kdy USA kvůli dovozu íránské ropy korumpovali a podporovali šáha Rézu Pahlavího a zpřeházeli exportem liberálních hodnot tradiční íránskou morálku. Írán má aktivní zahraniční politiku a kupříkladu v českém Parlamentu je pro toto volební období založena meziparlamentní skupina přátel ČR-Írán, jejímiž členy jsou čtyři poslanci ANO a jeden z SPD. Dá se říci, že Írán má silné a rozvinuté bilaterální a multilaterální vztahy se zeměmi po celém světě a je do jisté míry schopen přes členství OSN ovlivňovat mezinárodní agendu.
Měkká síla Íránu
Íránu ke statusu globální velmoci rozhodně chybí tzv. soft-power. Pokud přemýšlíte, proč na 9 z 10 triček v našich obchodech jsou anglické nápisy, vaše děti se v podstatě povinně na školách učí anglicky a mezi nejsledovanější zpravodajské kanály patří Prima CNN, tak jste narazili na soft power. Globální velmoc musí mít silnou kulturní identitu a být schopna exportovat svou kulturu a hodnoty do jiných zemí. Ač je Írán multikulturní země, její soft-power se udržuje jen v regionu. Je to do jisté míry tím, že její odnož islámu patří k šíitské větvi, která je na celém světě menšinová.