Experti u kulatého stolu: Zákon o SBS ano, ale ne tuto nastavovanou kaši

Experti u kulatého stolu:  Zákon o SBS ano, ale ne tuto nastavovanou kaši
03 / 05 / 2018, 19:45

Ve čtvrtek se na půdě Poslanecké sněmovny uskutečnilo pod záštitou poslance Roberta Králíčka (ANO) expertní pracovní setkání k připravovanému zákonu o SBS. Diskutéři z branže se v převážné většině shodli, že zákon navržený v těchto parametrech je potřeba odmítnout a přepracovat.

O expertní setkání byl nebývalý zájem i mezi poslanci, kterých se dostavilo hned devět, převážně z Bezpečnostního výboru. Předseda Podvýboru pro Policii ČR, obecní policii a soukromé bezpečnostní služby Zdeněk Ondráček připomněl v úvodu debatního kolečka všem diskutérům osud zákona o SBS předkládaného v minulém volebním období. „ Ta jednání usnula na všech garančních výborech ve 2. čtení až následně začaly přicházet výhrady. My ale chceme, aby byla na novém zákonu shoda, a doufám, že budeme všechny připomínky, které vzejdou, projednávat na podvýboru, kterému předsedám,“ uvedl Ondráček s dovětkem, že neveřejné jednání považuje za výhodu, jelikož bez médií se dají řešit věci napřímo. Podle Ondráčka by nový zákon mohl řešit také  prostupnost policistů. 

    související: Priority podvýboru pro policii: Nákup neprůstřelných vest a zákon o SBS

 

Moderátor Vadim Petrov vyzdvihl v úvodu posun programového prohlášení minulé a stávající vlády, které se vyvíjelo od absolutního odmítnutí privatizace bezpečnosti až po stávající zpřísnění kontroly SBS. „ Čím to je, že stát nevnímá bezpečnostní agentury jako partnera, ale jako hrozbu,“ položil  všem zúčastněním moderátor řečnickou otázku. 

Parametry právě tvořeného zákonu přišel za Ministerstvo vnitra prezentovat ředitel odboru bezpečnostní politiky a  prevence kriminality  David Chovanec. „MVČR mělo na výběr dvě možnosti, buď to psát zcela nový zákon, což je běh na dlouhou trať,  nebo vycházet ze stávajícího návrhu, což je o mnoho rychlejší. Chovanec představil deset základních změn. „V prvé řadě jsme vymezili činnosti, které nepodléhají režimu nového zákona, jsou to osoby jako vrátní, domovníci, školníci atp. Dále jsme rozdělili ochranu osob a běžného majetku a majetku ve zvláštních případech, což částečně zahrnuje ochranu měkkých cílů,“ vysvětloval novinky. V novém zákoně jsou stanoveny vyhláškou minimální hodinové ceny a počítá se také se zpřísněním prověrek ze strany tajných služeb. Chovanec nicméně upozornil všechny přítomné, že ministerstvo může a nemusí přihlédnout ke stanovisku tajných služeb ve věci udělení resp. neudělení licence. V novém znění je také stanoven seznam opatření při vzniku mimořádné události, do doby na místo přijedou složky integrovaného sboru. „Vyslyšeli jsme také žádosti na zavedení stavovské profesní komory a v neposlední řadě budou mít také agentury možnost uzavřít koordinační dohodu s příslušným krajským ředitelstvím policie při ochraně měkkých cílů,“ uzavřel výčet novinek.

     psali jsme: Odborníci jsou proti přijetí návrhu zákona o soukromé bezpečnostní činnosti

 

Předseda české pobočky ASIS International Jaromír Průša však posléze znění zákona kritizoval. „ Ano, všichni se shodneme, že zákon je potřebný, ale ne v tomto znění. Myslíme si, že by se měl přepracovat od základů. Chybí zde totiž kategorizace osob a objektů, zákon též nereaguje na koncepci ochrany měkkých cílů,“ uvedl. Jeho stanovisko následně doplnil David Rožek ze Soft target protection institute (STPI) specializující se právě na měkké cíle. Podle Rožka překládaný návrh zákona je zastaralý a odpovídá obsahově přelomu tisíciletí. „ Navíc je přílišně regulační, nereflektuje nové technologie, jako bezobslužné recepce a ani kategorizaci měkkých cílů. Dokonce z něj vypadli lidé, kteří střeží perimetr,“ vyčítal nedostatky Rožek.

Ředitel největšího hráče na trhu společnosti Securitas ČR Michal Kuník by po zkušenosti, kterou má z ČR s přijetím tohoto zákona byl pro, aby aspoň nějaký zákon prošel. „ Na našem trhu je džungle. Kdykoli jedu na zahraniční mítink a řeknu, že v ČR podniká 6447 agentur, tak všem spadne brada. V západním světě je  běžné tak 300 a ne několik tisíc,“ narážel Kuník na obrovskou  roztříštěnost českého trhu.   

psali jsme: EXKLUZIVNĚ: Zkrat ostrahy Masarykova nádraží? Ozdobil uniformu přeškrtnutou mešitou a šel do služby. Naposled

První viceprezidentu komory podniků komerční bezpečnosti (KPKB) Václavu Jahodářovi vadí časový pres, s jakým ministerstvo zákon tlačí. MVČR totiž už 28. května uzavírá připomínkové řízení a do 12. června chce ukončit vypořádání se s nimi, aby zákon mohl jít v září na vládu. „Debata o zákoně proběhla v úzkém kruhu pouze některých subjektů, zbytek bezpečnostního světa se o tom dozvěděl ex post a neměli jsme možnost se vyjádřit,“ stěžoval si Jahodář na setkání vybraných hráčů na Spiritce, kam KPKB nebylo pozváno.     

Na stranu přijetí zákona se jako jeden z mála stavěl člen představenstva Hospodářské komory Michal Bavšenkov. Podle něj ministerstvo odvedlo kus práce a je potřeba prý už jen kosmetických úprav. Prezident Národní stálé konference o bezpečnosti (NSKB) Martin Lank kritizoval novou podobu návrhu, která se podle něj od minulého volebního období příliš nezměnila. „ Hlasoval bych proti tenkrát stejně jako dnes. Zákon se dá udělat dobře nebo rychle, ale tohle je dlouhá série rychlých pokusů, uvedl Lank. Podle něj chybí především kategorizace a na druhou stranu přebývá plošné zapojení zpravodajských služeb a Policie ČR, což následně kritizoval i poslanec ODS Karel Krejza, kterému se rovněž nelíbí stanovování minimálních cen. „Není dobré vždy soutěžit s kritériem na nejlevnější cenu. Koneckonců vidíme, jak to dopadá v jiných odvětví jako třeba ve stavebnictví,“ připomněl zákonem definovanou cenu práce.

Z podnětů, které z debaty vzešly, se snažil Robert Králíček závěrem formulovat stanovisko. Podle něj by bylo nejvhodnější, kdyby poslanci apelovali na ministra vnitra Metnara, ať zákon oddálí, „Bojím se udělat zákon, který bude potřeba za rok novelizovat. Nabízím půdu poslanecké Sněmovny, abychom zde vedly další odborné diskuse. Ať už na podvýboru nebo zase na expertním kulatém stolu,“ uzavřel Králíček.   

 Autor: Jan Blažek

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace