Popisek: Milan Chovanec
Ostrý dopis poukazující na tristní stav uvnitř bezpečnostních sborů – na poměry, kvůli kterým páchají policisté dokonce sebevraždy, zaslala ministerskému předsedovi Bohuslavu Sobotkovi (ČSSD) Petra Lhotáková, šéfka Mobbing Free Institutu; ten policisty zastupuje. Někdejší vyšetřovatelka Lhotáková si stěžuje na kroky ministra vnitra Milana Chovance (ČSSD) a policejního prezidenta Tomáše Tuhého. Policii podle ní oba mimořádně poškozují.
„Obracím se na vás s žádostí o vyvození osobní a profesní odpovědnosti policejního prezidenta genmjr. Mgr. Tomáše Tuhého a ministra vnitra Milana Chovance za tristní stav, který v bezpečnostních sborech panuje,“ píše premiérovi Lhotáková. Coby bývalá policistka nemůže podle vlastních slov dopustit, aby byla dále upírána zákonná práva příslušníkům, a to nejen těm na „ulici“, ale též v elitních útvarech.
Po odchodu od sboru, kde pracovala téměř dvacet let, zastupuje Lhotáková desítky policistů proti vedení, státním zástupcům, soudcům a Generální inspekci bezpečnostních sborů (GIBS). Nezvykle tvrdá slova dokládá průzkumem atmosféry pracovního klimatu mezi řadovými příslušníky, který její institut nedávno zpracoval.
„Jako hlavní problémy příslušníci vnímají špatný styl vedení, absenci uznání a oceňování pracovních výkonů,“ konstatuje průzkum. Podle policistů prý nejsou dodržovány ani zákonné normy, ani interní akty řízení.
Muži zákona na nejnižších úrovních jsou pak účelově dezinformováni ohledně systému odměňování s tím, že na jejich případné odměny nejsou finance. „Realita je však taková, že vrcholný policejní management disponuje výší takových odměn, které převyšují roční plat řadového policisty; ostatní složky platu (osobní, zvláštní příplatek a příplatek za vedení) přesahují částku 40 tisíc korun měsíčně,“ poukazuje průzkum; respondentů bylo 66 a proběhl ve spolupráci s Nezávislým odborovým svazem Policie ČR.
Sebevraždy jsou časté
Další smutnou bilancí jsou sebevraždy z důvodů šikany na pracovišti či kvůli finančním problémům. „Tyto případy jsou našemu institutu oznamovány a s nevolí kompetentních kontrolních orgánů řešeny. V mnoha případech nezbývá než podat trestní oznámení na určitého služebního funkcionáře,“ zdůrazňuje Lhotáková.
Naposledy spáchal sebevraždu plukovník D. Záhorský z Kriminalistického ústavu. V září se zastřelil služební zbraní. Policie o případu mlčí. Zda zoufalý čin důstojníka souvisel s jeho soukromým životem, či prací zůstává opředeno tajemstvím. Faktem je, že dříve působil na policejním prezidiu jako pravá ruka někdejšího náměstka Zdeňka Laubeho, strůjce policejní reorganizace. Přicházel tak do kontaktu s tajnými informacemi. „Nebudeme se vyjadřovat ke konkrétním osobám,“ sdělil mluvčí policejního prezidia Jozef Bocán.
V červenci letošního roku středočeští kriminalisté vyloučili cizí zavinění smrti policisty, jenž byl nalezen mrtvý v Kladně. S největší pravděpodobností se zastřelil. „Předběžně bylo vyloučeno cizí zavinění smrti,“ řekl mluvčí policie Jakub Vinčálek.
Loni v říjnu našli zastřeleného policistu u rozhledny Pepř v Jílovém u Prahy. Byl to již druhý případ na stejném místě. V říjnu 2015 se tam zastřelil služební zbraní čtyřiadvacetiletý policista ve službě. V obou případech šlo o sebevraždu.
Psychiatr Cyril Höschl vysvětluje: „Epidemiologické práce ukázaly oproti obecné populaci zhruba dvojnásobně vyšší riziko sebevraždy u policistů. Skutečnost může být ještě horší, protože kategorii ‚sebevražda‘ určují spolupracovníci a parťáci zemřelých, kteří někdy berou ohledy na rodiny pozůstalých, zejména tam, kde je sebevražda ještě stigmatizována, kde znemožňuje výplaty pojistek, odškodného, což může vést ke kamuflujícím klasifikacím příčiny smrti.“
Nicméně se podle Höschla ukazuje, že zvýšená sebevražednost mezi policisty je prokazatelná. „Sebevražda může být důsledkem deprese, které předcházelo vyhoření či posttraumatická stresová porucha. Sebevraždy se navíc vyskytují ruku v ruce se zvýšenou spotřebou alkoholu a s rozvodovostí. Obojí je u policistů mnohde vskutku vyšší než u ostatních profesí, rozvodovost je podle jednoho amerického šetření dokonce hned druhá nejvyšší,“ dodává Höschl.
Podezřelí funkcionáři
Lhotáková také upozorňuje, že v současné době je prošetřováno kvůli nestandardním způsobům řízení vedení Krajského ředitelství policie Středočeského kraje, a to pro podezření ze spáchání zločinu účast na zločinecké skupině.
„Ředitel Zlínské policie je podezřelý ze zneužití pravomoci úřední osoby,“ kritizuje exvyšetřovatelka s tím, že náměstek Krajského ředitelství policie hl. m. Prahy je důvodně podezřelý ze spáchání přečinu zneužití pravomoci úřední osoby a přečinu útisk. Jiný služební funkcionář z tohoto ředitelství je podle Lhotákové prošetřován pro spáchání trestného činu sexuální nátlak. Vedoucí specializovaného odboru kriminální policie je důvodně podezřelý ze spáchání přečinu šíření nakažlivé lidské choroby z nedbalosti.
„Takto bych mohla pokračovat dále. Zrůdné ve výčtu je, že ani jeden z prošetřovaných funkcionářů nebyl zproštěn výkonu služby a dále velí těm, kteří našli odvahu a protiprávní jednání oznámili,“ míní Lhotáková
Konflikty s nadřízenými
Veřejnosti není přitom tato žena úplně neznámá. Psalo se o ní letos v březnu, kdy neuspěla s žalobou na své bývalé nadřízené za diskriminační chování, za které požadovala omluvu. Soud rozhodl, že o diskriminaci nešlo, služební funkcionáři podle něj byli jen neschopní. Lhotáková se proti rozhodnutí odvolala.
„V řízení nebylo prokázáno, že by došlo při výkonu práv a povinností vyplývajících ze služebního poměru ke zneužití, újmě žalobkyně nebo k ponižování její důstojnosti. Bylo prokázáno poměrně jednoznačně, že ze strany některých nadřízených žalobkyně došlo k naprosto nevhodnému jednání, ovšem ve smyslu neschopnosti,“ zdůvodnil rozhodnutí soudce Martin Šalamoun.
Lhotáková u policie skončila v červenci 2015. Předcházely tomu spory s vedením, které ona sama označuje za šikanu. Stěžovala si například na to, že už v roce 2007, kdy byla napadena ve službě, ji nadřízený nepustil okamžitě k lékaři na ošetření. Měla úraz krční páteře a otřes mozku. Později kritizovala například neproplácení nevybraných přestávek.
„My jsme postupovali vždycky v souladu s právními předpisy a soud to tentokrát potvrdil,“ uvedl po rozsudku právní zástupce středočeské policie Josef Effenberger. Připustil přehmaty, podle něj však nebyly cílené proti Lhotákové.