Fakta hovoří jasně. Maďarsko si dodávkami plynu z Ruska opravdu nepolepšilo!

Fakta hovoří jasně. Maďarsko si dodávkami plynu z Ruska opravdu nepolepšilo!
Autor fotografie: Pixabay
21 / 10 / 2022, 11:00

Asi už jste slyšeli od různých dezinformátorů a populistů z SPD nebo také ANO, že Maďarsko může být na rozdíl od nás vysmáté a jeho vláda „dělá něco pro lidi,“ protože se Viktor Orbán nezdráhá jednat s Ruskem o dodávkách plynu.

Kvůli tomu prý má na rozdíl od nás pohádkově levný plyn a energie. Ostatně i pořadatelé demonstrací na Václavském náměstí, kteří se už mezitím stihli rozhádat kvůli penězům, nám na svých stránkách tvrdí, že „Česká republika potřebuje zajistit přímé smlouvy s dodavateli plynu za nízké ceny – tedy především s Ruskou federací.“

Jak ale ukazuje právě příklad Maďarska, následováním jeho politiky bychom si opravdu nepomohli. Maďarská vládní politika, která jde Rusku na ruku, zemi nezajistila levnější plyn a už vůbec ji neochránila od dalších problémů. Pojďme se na tamní situaci podívat blíže, protože se o ní v Česku píše dost málo. Výjimkou byl snad jen Ekonomický deník, který se tamní situaci věnoval zevrubně.

Levný plyn čekat nelze

Z článku nedávno publikovaném na webu Intellinews.com vyplývá, že Maďarsko patrně platí za plyn tržní ceny. Na základě maďarského dovozu plynu ve výši 80 milionů MWh by zvýšení cen plynu z 20 eur/MWh v roce 2021 na více než 200 eur/MWh zvýšilo výdaje země za energie na 16 miliard eur, což představuje desetinu HDP země.

A jak to tedy bude za této situace s vychvalovaným zastropováním cen energií v Maďarsku? Začíná se samozřejmě ukazovat, že prodej elektřiny a plynu domácnostem i firmám za ceny nižší, než jsou náklady, je pro maďarský rozpočet neudržitelný. Nelze počítat s tím, že zastropování bude na neomezenou spotřebu.

Novinář David Tramba, který se dlouhodobě věnuje energetice, ve zmiňovaném článku připomíná, že od začátku srpna proto platí nízký cenový strop jen pro spotřebu do 2,5 MWh elektřiny a do 1729 m3 plynu ročně. Kdo spotřebuje víc, má smůlu a musí dále platit normální tržní ceny.

Pokud došlo ke zmrazení cen pro koncové zákazníky, logicky to znamená, že to celé odnese maďarský státní rozpočet – jedná se o zátěž v řádu bilionů forintů. Maďarský ministr financí Mihaly Varga navíc nedávno přiznal, že Maďarsko za dovezený plyn, ropu a elektřinu (Maďarsko musí zhruba třetinu energie elektřiny dovážet) v letošním roce zaplatí osm bilionu forintů (20 miliard eur, tedy cca. 500 miliard korun), což je téměř pětkrát víc než „pouhých“ 1,8 bilionu forintů v roce 2019.

Znervóznělí investoři

Maďarská energetická společnost MVM požádala ruský Gazprom o odklad plateb za dodaný zemní plyn, což mu ruská strana odkývala. Podle maďarského anglicky psaného deníku Daily News Hungary mělo při tom být zdůrazněno, že cílem odložené platby je „optimalizovat financování společnosti.“ Jinými slovy to znamená, že společnost se potýká s vážnými problémy, protože není schopná platit.

Maďarsko ztrácí důvěru i v očích investorů. Svědčí o tom i zvýšení výnosů desetiletých státních dluhopisů, 7. září dosáhl 10,04 procenta! Přitom na konci roku byla výše výnosů 4,5 % a v letech 2016-2020 stačil dvou a tříprocentní roční výnos z maďarských státních obligací. Znamená to, že v očích investorů přestává být Maďarsko důvěryhodnou zemí a že odměnou za vyšší riziko je růst výnosu z dluhopisů.

Slabý forint a inflace

Další problém představuje oslabování forintu. Zatímco loni na začátku října vyšlo jedno euro zhruba na 357 forintů, nyní je to už 421 forintů! To je pro zemi závislou na dovozu strategických surovin velmi špatná zpráva. Výrazně oslabená maďarská měna samozřejmě navyšuje už tak extrémní náklady na dovoz strategicky důležitých paliv a energií a přispívá k dalšímu nárůstu inflace, která je dalším strašákem celé Evropy.

Inflace v Maďarsku v srpnu meziročně vzrostla na 15,6 %. Za této situace už samozřejmě musela intervenovat maďarská centrální banka, která na konci září navýšila základní úrokovou sazbu na 13 procent. Pro srovnání: Česká národní banka dosud ponechává dvoutýdenní repo sazbu na 7 %, a to i za situace, kdy srpnové číslo v meziročním srovnání činilo 17,2 % (v červnu dokonce 17,5 %).

Opozice by měla hledat argumenty jinde

Maďarsko si dodávkami plynu z Ruska nepolepšilo a problémům spojeným s vysokými cenami energií nevyhnulo. Podobně jako jiné země v Evropě dnes navíc musí čelit několika problémům najednou. Oslabení vlastní měny, vysoké inflaci a také rekordnímu zadlužení.

Ani jedno z toho není nic, co bychom mohli Maďarsku závidět. „Pragmaticky“ proruskou politiku Budapešti tedy opravdu nemůžeme považovat za hodnou následování. Nastal čas, aby v hnutí ANO, ale hlavně v SPD konečně začali hledat argumenty někde jinde. V Maďarsku je nenajdou.

Přeji hezký den a veselou mysl!

Autor: Tomáš Zdechovský (europoslanec za KDU-ČSL)










Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace