Fico: Slovensko se stává proevropským ostrovem ve střední Evropě

Fico: Slovensko se stává proevropským ostrovem ve střední Evropě
Popisek: Robert Fico
23 / 10 / 2017, 17:15

Slovensko se stává proevropským ostrovem v rámci regionu střední Evropy, řekl slovenský premiér Robert Fico v reakci na výsledky parlamentních voleb v České republice.

"Nikdy jsem si nedovolil komentovat vnitřní politický život v jiných zemích a ani to dělat nebudu. Dovolím si komentovat vnitřní politický život na Slovensku. Chci s velkou radostí konstatovat, že se stáváme jakýmsi proevropským ostrovem v tomto regionu," řekl Fico po schůzce se slovenským prezidentem, předsedou parlamentu a místopředsedou Evropské komise Marošem Šefčovičem.

Slovenští politici na společné schůzce hovořili i o zahraničněpolitické orientaci Slovenska. Fico i prezident Andrej Kiska v minulosti opakovaně mluvili o potřebě začlenění Slovenska do takzvaného jádra EU.

Vrcholní politici Slovenska se přijlásili k EU a NATO

Slovenský prezident, premiér a šéf parlamentu ve společném prohlášení potvrdili proevropské a proatlantické směřování své země. Přihlásili se také k jádru EU. Vrcholní politici Slovenska to řekli novinářům po společné schůzce.

"Jednoznačné pokračování v proevropské a proatlantické orientaci je strategickým zájmem Slovenské republiky. Členství v Evropské unii a v Severoatlantické alianci představuje základní rámec bezpečnosti, stability a prosperity našeho státu. EU je pro Slovensko a jeho občany životním a hodnotovým prostorem, který nemá alternativu," řekl premiér Robert Fico po jednání s prezidentem Andrejem Kiskou a předsedou parlamentu Andrejem Dankem. Schůzky se zúčastnil také místopředseda Evropské komise (EK) Maroš Šefčovič.

Fico také řekl, že Slovensko se ve středoevropském regionu stává jakýmsi proevropským ostrovem. Nepřímo tím reagoval na výsledek víkendových voleb do české sněmovny, který podle některých analytiků znamenal oslabení tradičních prounijních stran.

"Z pohledu Slovenska upřednostňujeme společný postup všech členských zemí unie. Tento způsob chceme prosazovat společně s našimi sousedy a s našimi dalšími partnery. Zároveň jsme ovšem připraveni v případě, že když bude skupina zemí postupovat v jistých oblastech rychleji, být součástí takového jádra," řekl Fico.

Podle premiéra nejvyšší politici země budou podporovat prohlubování spolupráce v eurozóně, jejímž členem je i Slovensko, či usilovat o nediskriminaci občanů a spotřebitelů v celé EU. Rovněž se přihlásili k navyšování výdajů Slovenska na obranu a na modernizaci ozbrojených sil v souladu se standardy NATO.

Prezident Kiska zároveň připomněl, že na Slovensku již neexistuje shoda politických stran na zahraničně-politickém směřování země. "Protievropská politika se stává součástí kampaně u nás doma i v okolních zemích. Nemůžeme se automaticky spoléhat na podporu veřejného mínění," řekl Kiska.

Nejsilnější opoziční strana Svoboda a solidarita dříve odmítla zapojení Slovenska do užší spolupráce v unii, takzvaného jádra EU. Otevřeně vůči členství země v EU a NATO vystupuje pravicově populistická strana Kotleba-Lidová strana Naše Slovensko, která loni začala sbírat podpisy pod petici za vypsání referenda o vystoupení Slovenska z unie i z NATO.

Podle Kisky vrcholní politici země nemusejí mít stejný názor na vnitropolitický vývoj ve vlasti, ale musí ukázat lidem, že drží spolu při strategických zájmem země. Kiska v minulosti kritizoval předchozí i současnou Ficovu vládu například za nedostatečné potírání korupce či neřešení palčivých problémů společnosti.

Ke svolání schůzky vrcholných politiků Slovenska vybídl minulý týden Kiska. Reagoval tak na Ficův komentář v tisku, že ohledně prosazovaní zahraničně-politických zájmů Slovenska nelze spolupracovat s opozicí a že je potřebná koordinace na úrovní tří nejvyšších ústavních činitelů. Fico také napsal, že od hlavy státu očekává plnou koncentraci na výkon funkce a podpoření témat, které vláda nastoluje na mezinárodním fóru.

 Zdroj: ČTK

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace