Autor fotografie: Flickr|Popisek: Letecké útoky Izraele na Gazu
Izraelská pozemní operace v Gaze je na spadnutí. Dva miliony převážně fanatických obyvatel připomínají režim z Pchjongjangu, otázka zní, co s nimi v případě úspěchu.
Jen málokdy se hovoří o tom, proč se mezinárodní společenství děsí případného konfliktu mezi Soulem a Pchjongjangem. Ačkoli se jedná o nejtotalitnější stát světa a jedno velké vězení, nikdo to nechce řešit. Hlavní příčinou je vědomí světových politiků o stavu obyvatelstva souseda Jižní Koreje. Eufemisticky řečeno se jedná o pravěk. Desetiletí trvající indoktrinace občanů Severní Koreje udělala své.
Je zde předpoklad, že většina obyvatel režimu skutečně věří a je schopná ho následovat. Případná porážka diktatury by přinesla otazník, co s těmi lidmi dělat. Je známo, že severokorejští uprchlíci se velmi těžko adaptují na životní styl Jižní Koreje. Většinou se propadají na dno společnosti, protože o moderním světě vůbec nic neví. A to se jedná prakticky o jednotlivce. Co dělat s případně poraženou Severní Koreou nikdo neví.
Nejde jen o indoktrinaci obyvatelstva. Země je prakticky trvale na hranici hladomoru, zamrzlá někdy v padesátých letech. Rozsah nutné mezinárodní pomoci by byl doslova gigantický. Je nutné si uvědomit, že v Severní Koreji prakticky nic není kromě armády. Zemědělství často funguje v těch nejprimitivnějších podmínkách a jen tento segment by vyžadoval obrovské investice. Zjednodušeně řečeno, Severní Korea by v rámci moderního světa nedokázala fungovat a vítězná koalice by stála před takřka nemožným úkolem.
Gaza je na tom v řadě faktorů velmi podobně. Ve vztahu k modernímu světu je na tom jistě lépe. Ale z hlediska pozemní operace Tel Avivu se jedná o obrovský risk. Opět jde především o ideologické zatížení obyvatel. Nejde jen o řádově nižší statisíce členů Hamásu, ale o celkově dva miliony indoktrinovaného obyvatelstva v nenávisti vůči Izraeli a obecně Západu. Již malé děti jsou vedeny k odporu vůči Izraelcům. Mudžahedíni jsou národními hrdiny a davové oslavy mrtvých Američanů jsou dostatečně známy.
Společnost je silně militarizovaná a věří, že je ve svatém boji proti sionistům, kteří jí zásadním způsobem škodí. To, že Hamás rozkrádá většinu zahraniční pomoci, nebo ji používá na zbrojení, je zcela vedlejší. Umírněnější Fatah naprosto ustoupil do pozadí a funguje jen na Západním břehu Jordánu. Obrovská hustota zalidnění, zhruba 5 000 lidí na kilometr čtvereční. Česká republika má kolem 140. Jen boje v oblasti budou nesmírně náročné.
Je zcela jasné, že civilní ztráty v případě pozemní operace budou obrovské. Je třeba si uvědomit, že pak již svět nebude koukat na mrtvé a unesené Izraelce, ale na Palestince. Otázka zní, zda právě s tímto Hamás nepočítal. Když se podíváme na některé reakce představitelů EU, je to vlastně smutné. Už teď Francie a Španělsko deklarovaly, že finanční pomoc Palestincům poskytovat nepřestanou. Tvrzení, že spolupracují s Palestinskou samosprávou a ne Hamásem je doslova projevem zoufalství. A to netřeba hovořit o tom, co se bude dít dál.
Otázka i zní, co chce v Gaze Izrael dělat v případě, že ji IDF obsadí. Kompletně nepřátelsky naladěné obyvatelstvo, které nebude váhat s pácháním sebevražedných útoků na izraelské vojáky. Obyvatelstvo, které nebude chtít spolupracovat a bude ještě více v nenávisti kvůli civilním ztrátám z průběhu operace. Indoktrinovaní lidé, neschopní žít bez nenávisti. Hodně těžká volba pro Tel Aviv.
Video: YouTube
Autorský komentář Jaroslava Červenky