Grain Deal: Putin zřejmě prohrává na všech frontách - politicky, vojensky i ekonomicky

Nejnověji bylo zveřejněno, že Rusko chce vyjednávat s Ukrajinou o bezpečnosti Černomořské flotily a zároveň se i vrátit k projektu „Grain Deal“ (obilná dohoda), tedy exportu ukrajinské zemědělské produkce do zahraničí, především nejchudších zemí třetího světa, který zrušilo po událostech v Sevastopolu.

Rusko se evidentně potýká se zásadními problémy, kdy místo silové hry hledá možnosti projednání. V mezinárodně politické oblasti byl vznesen požadavek na vyloučení Ruska z jednání OSN o dané problematice a též na ukončení jeho mandátu jako stálého člena Rady Bezpečnosti OSN s právem veta. V ekonomické oblasti Rusko ztrácí odbytiště pro své suroviny, kdy hlavní odběratelé jak Indie a Čína se odvracejí, a ani jeho zbrojní produkce již nejde tak na odbyt. Moc dalšího Rusko nenabízí. A ve vojenské oblasti se nedaří. Narůstají ztráty na technice i lidech, výzbroj a výstroj je neodpovídající, taktika i strategie selhávají a prezident Putin mění velitele jako na „běžícím pásu“.

Není jisté, zda v rámci obnovy „Grain Dealu“ se jedná pouze o snahu získat finance například z přepravních poplatků, nebo zda zde výrazně zatlačilo Turecko, jež bylo jedním z architektů a garantů dohody, nebo zda je skutečně Rusko na tom ekonomicky a vojensky až tak špatně.

Samozřejmě, jsou evidentní poznatky z bojiště, kdy Rusko ztrácí i ty nejmodernější systémy, ale upřímně, neexistuje nezničitelná technika. Mnohé ztráty mohou jít na vrub podfinancování, nekvalitnímu či zastaralému výcviku a též vztahovým problémům uvnitř ruské armády.

Na ponorce nebo lodi může námořník zabít svého velitele, ale nemá kam uprchnout, pilot stíhačky může uletět, v bombardéru s vícečlennou osádkou již musí být nějaká shoda. Ale u pozemních sil, bez výcviku, výzbroje a výstroje je to mnohdy jen o okamžitém rozhodnutí a odchodu „do lesa“.

Zahraniční politika Ruska je nestabilní a stále agresivnější, armáda je nestabilní vzhledem k permanentnímu odvolávání velitelů a upzadění/upřednostnění/upozadění a opět reinstalaci ministra obrany Sergeje Šojgua a ekonomika trpí vzhledem k mezinárodním sankcím a válečným výdajům.

Kreml může být v současnosti ve velmi napjaté situaci, kdy válečníci typu Kadyrova chtějí boj a více peněz na zbraně a vojáky, ale další si uvědomují rostoucí napětí ve společnosti. Kadyrov oznámením že pošle do boje své nezletilé syny porušil zásadní princip, a to je mezinárodní úsilí pro eliminaci unášení a kontraktace dětských vojáků. Jenže takto by se Kreml k této politice plně přihlásil. Za druhé světové války tzv. synové a dcery pluku bojovali, jenže to byli sirotci, nikoliv cíleně odvedené děti. A právě Kadyrov se může stát pro Kreml přítěží nejen kvůli dětským bojovníkům.

Rusko vyhlásilo „speciální operaci“, poté „denacifikaci“, posléze „osvobození Ukrajiny“ a naposledy „desatanizaci“, což již jde vyloženě islámsko-křesťanským náboženským směrem. Tedy obnovení „Grain Dealu“ může být jednak snaha o zisk financí, určité urovnání vztahů s Tureckem a též o vražení klínu mezi frakce soupeřící o moc v Kremlu, kdy čečenští/islámští Kadyrovci získávají na síle.

,,Grain Deal“ jistě přinese finance Ukrajině, jej jen otázkou, zda je bude primárně investovat do obnovy infrastruktury, nebo do nákupu zbraní. A pro Rusko je to „eso v rukávu“, kdy může kdykoliv Ukrajinu obvinit, že prodej obilovin slouží k financování bojů. Jenže všichni si jsou vědomi toho, že Rusko prodejem surovin dělá přesně totéž, jen vycvičenost armády je tristní. A logistika a vybavenost je na tom ještě hůř. Nelze říci, že by ruské zbraně byly špatné, je nutno vzít v úvahu, kdo a jak je používá. Pokud chce Rusko obnovením „Grain Dealu“ získat finance na zlepšení výcviku své armády, konflikt na Ukrajině může být ještě dlouhý.

 

Zdroj: Reuters.com, bbc.com, agweb.com